Jako bonus tři události celorepublikového významu:
9. červenec 1357 - Položen základní kámen Karlova mostu.
13. červenec 1908 - V roce 1908 poprvé závodily na olympijských hrách i ženy – bylo to v Londýně.
23. červenec 1871 - V celé habsburské monarchii byl zaveden metrický systém měr a vah.
- Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
- Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
- Na Jakuba – kobzolí průba. (zkouška brambor)
Vybrané události za měsíc červenec z Moravskoslezského kraje:
1. červenec 1888
Byla zakoupena Žofinská huť a začleněna do Vítkovických železáren. Ihned byla provedena oprava obou vysokých pecí a současně se začalo se stavbou pece třetí. Do provozu byla dána v roce 1889 a dávala denně asi 120 tun surového železa. První vysoká pec Žofinské huti byla v době své stavby největší vysokou pecí v Rakousku.
Foto: Žofinská huť.
3. červenec 1919
Dne 3. července 1919 byl ustaven česko-německý výbor pro řešení problematiky umístění krematoria v Moravské Ostravě. Vzniku pětičlenného výboru předcházela značná vlna odporu hlavně ze strany Farního úřadu v Moravské Ostravě a tedy i církevní hierarchie, která se k pohřbu žehem a obřadům v krematoriích nestavěla kladně. Členové výboru vybrali místo pro budoucí stavbu při dnešní ulici 28. října, u plánovaného třetího vchodu na městský hřbitov. Do vyhlášené veřejné soutěže na zhotovení projektů bylo přihlášeno jen devět návrhů, ze kterých sice porota ocenila tři uchazeče, avšak ani jeden z nich nebyl z důvodu vysoké finanční nákladnosti přijat.
5. červenec 1930
V sobotu 5. července 1930 byl ve Slezské Ostravě v osadě
Zvěřina odhalen památník věnovaný spisovateli a žurnalistovi Františku
Sokolu -Tůmovi. K jeho zbudování došlo z iniciativy místní dělnické
tělocvičné jednoty. Autorem pomníku byl dnes již málo známý sochař Čeněk
Palík z Tršic (okres Olomouc). Pomník se nedochoval.
7. červenec 1966
Ostravský podnik Vítkovické stavby oficiálně zahájil stavbu pivovaru v Nošovicích na Frýdecko-Místecku za 118 milionů korun. Vystavěl moderní pivovar s velkou kapacitou soustředěnou na jednom místě, který představoval třetí největší pivovarský podnik v Československu s předpokládanou roční produkcí okolo 900 000 hl. Název nového podniku Radegast byl vybrán ve veřejné soutěži, umístění do Nošovic pak pomohla především blízkost velmi kvalitní vody z řeky Moravky. Nošovický kolos měl zaměstnat 328 lidí. Výroba byla zahájena v prosinci roku 1970.
12. červenec 1855
Zástupci akciové společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda podepsali smlouvu s bratry Kleinovými o odprodeji jejich ostravských dolů za více než půl milionu zlatých. Koupi dolů František v Přívoze, Albert a Hubert v Hrušově, včetně veškerého příslušenství, strojů, zásob, kutacích práv a propůjček, schválila valná hromada akcionářů o tři dny dříve. Železniční společnost, provozující zejména páteřní trať mezi Vídní a Krakovem, usilovala o získání vlastních dolů na Ostravsku, aby zajistila přísun kvalitního koksovatelného uhlí pro své parní lokomotivy. V následujícím roce odkoupila také státní doly v Moravské Ostravě, Polské Ostravě a Michálkovicích. Doly Severní dráhy Ferdinandovy patřily později k technicky nejlépe vybaveným v revíru a společnost se stala druhým největším těžířstvem na Ostravsku.
15. červenec 1946
Dne 15. 7. 1946 byl zahájen pravidelný letecký provoz na lince Ostrava – Praha. Z letiště v Ostravě-Hrabůvce vzlétl letoun JU 52 v 6.30 ráno a v 8.10 doletěl do Prahy. Cena letenky tehdy byla 850 korun, zpáteční 1530 korun. Letadlo pojalo 14 cestujících a autobus na letiště odjížděl každý den od kina Kosmos (dnes Akademický filmový klub – kino Vesmír). V následujícím roce měla Ostrava spojení také s Olomoucí, Zlínem, lázněmi Piešťany, o rok později s Brnem. Letiště v Mošnově funguje od roku 1959.
17. červenec 1936
Dne 17. 7. 1936 byla uzavřena smlouva o předání budov měšťanských škol ve Slezské Ostravě na Hranečníku pro účely dislokace 1. praporu 8. slezského pěšího pluku z Místku. Se stavbou škol město Slezská Ostrava započalo na počátku 30. let, avšak hospodářská krize a rostoucí zadluženost města způsobily, že stavba zůstala nedokončená. Tuto situaci se slezskoostravští představitelé snažili řešit jednáním s čs. státem, jež však uzavření dohody podmiňoval dokončením stavby, ke kterému došlo až v roce 1938. Kasárna byla pojmenována Jubilejní kasárna Masarykova a vojenským účelům sloužila do roku 1999.
17. červenec 1792
Představitelé Moravské Ostravy se 17. července 1792 obrátili na zemské gubernium v Brně se žádostí o přiznání již dvou tržních dní ve stejném týdnu (úterý a středa). Ke své žádosti rovněž připojili prosbu o zákaz tzv. svinských trhů konaných v Zámostí (Slezská Ostrava). Žádost byla postavena na skutečnosti, že časté spory mezi handlíři jsou většinou řešeny soudem v Moravské Ostravě. Své tvrzení o překupnictví dobytka a tím i zvyšováním cen zakládají zástupci města množstvím lidí, kterými zvířata projdou rukama, než se z Haliče dostanou na samotný trh. Nově mělo být tržiště zřízeno na nynějším Smetanově náměstí. Zástupci města se nakonec se svou žádostí museli obrátit přímo k císaři Františkovi II., který privilegium k trhu potvrdil v lednu následujícího roku.
19. červenec 1957
Toho dne poranil srnec při sběru malin obyvatele Pustkovce (městská část Ostravy) Antonína Hrabovského, který si vyšel spolu s rodinou do lesa v sousední Plesné (městská část Ostravy). Podle zápisu v obecní kronice Pustkovce jej statný srnec napadl na lesním chodníku, když z houští vyrazil přímo proti němu. Bodl jej parožím a poranil mu tepnu na levém lokti a levý bok. První pomoc zraněnému poskytli členové rodiny a následně byl ošetřen v nemocnici. Podle zjištěných informací byl již dvanáctou obětí nebezpečného srnce.
20. červenec 1945
V pátek 20. července 1945 došlo v odpoledních hodinách v oblasti přednádraží mezi stanicemi v Moravské Ostravě (v Přívoze) a Mariánské Hory k vážnému železničnímu neštěstí. Vykolejil vlak vezoucí obyvatelstvo pro osídlovací akci na Krnovsku.
Lokomotiva vjela na trať, jejíž kolejnice byla poškozena již v průběhu 2. světové války, vlivem teplého počasí se navíc roztáhla a tak sebou strhla i ostatní vagony, z nichž první dva byly úplně zničeny a další těžce poškozeny. Noviny ve svých článcích píší až o 16 mrtvých a 50 raněných osobách. Do městské nemocnice v Moravské Ostravě směřovaly těžké případy, lehce ranění byli pro nedostatečnou kapacitu míst převáženi domů. Cestující směřující do pohraničí pocházeli převážně z obcí na Frenštátsku, Tiché, Janovic a dalších vesnic.
23. červenec 1933
Podle novinového článku deníku České Slovo ohrožoval roj včel na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě nejen obyvatele ale také drobné prodejce zeleniny a ovoce na tomto frekventovaném místě. Letním vedrem znavené včelí královně se zalíbilo na květech muškátů, kterými byly osázeny košíky na sloupech lemujících náměstí a její početný roj ji následoval. Díky včasnému zásahu Jana Šuly z Mariánských Hor (městská část Ostravy) nebyl nikdo zraněn. Pohotový koksař za pomoci žebříku a konve s vodou přemístil včelí roj do krabice od bot, kterou vyprosil v obchodním domě Baťa „…a svou kořist si odnesl pak domů a jak prohlásil, daruje včely jednomu ze sousedů, který má prázdný úl“.
Foto: Pohled na Masarykovo náměstí v Moravské Ostravě (30. léta 20. stol.).
24. červenec 1866
Dne 24. července 1866 zavlekli do Moravské Ostravy pruští vojáci onemocnění cholery. Již v průběhu následujícího měsíce ve městě umíralo 4 i 5 občanů za den. Za období tří měsíců podlehlo v Moravské Ostravě a Přívoze nákaze více než 200 osob (včetně 12 rakouských vojáků). Po skončení epidemie bylo zpracováno pravděpodobně městským lékařem Nikodémem Kročkem Poučení pro čtvrtmistra o choleře. Město bylo tehdy rozděleno na 6 obvodů, kdy každý z nich měl určeného čtvrtmistra, který měl za úkol zajišťovat čistotu ulic, údržbu kanálů a stok, dohlížel na prodej nezávadných a čerstvých potravin. Onemocnění cholerou musel bez prodlení hlásit lazebníkovi dr. Kremerovi, který onemocnění léčil, a městskému představenstvu.
27. červenec 1904
Starosta města Moravské Ostravy Gustav Fiedler vydal 27. července 1904 vyhlášku zakazující nošení dlouhých šatů, které na ulicích, náměstích a parcích Moravské Ostravy zviřují prach. Nařízení však působilo velmi rozporuplně, protože tehdejší vedení města bez problémů povolovalo výstavby nových průmyslových objektů i uprostřed obytných částí, jako např. stavbu nových koksových baterií Karoliny, která sama o sobě znečišťovala životní prostředí uprostřed centra města.
Opět jsem si početla, Hani. Hlavně to nošení dlouhých šatů - to je tedy vyhláška :o)
OdpovědětVymazatPřeji hezkou letní neděli, Helena
Helenko, někdy se podaří najít vyhlášku, která vyniká nad ostatní a dnes se tomu člověk zasměje. Kdoví, jakým vyhláškám z naší současnosti se budou za sto let (?) podivovat nebo smát naši potomci.
VymazatPřeji už hezký začátek srpna. ☺
Fascinuje mě,jak je téměř každý den něčím vyjímečný.Jak se pořád něco dělo a děje.
OdpovědětVymazatMusím se podívat po Kalendarium našeho kraje.Hodně by mě to bavilo.
Hani,měj hezkou neděli
Jituš, je tak, jak píšeš. Dá se to vyhledat a bylo by moc zajímavé, kdyby podobné kalendárium sestavil někdo z jiného kraje. Třeba se Ti to také podaří. Mě to baví, ale vyžaduje to čas, to si musíme uvědomit.
VymazatJituš, měj pohodový začátek srpna. ☺
Hani zdravím, opět jsem si početla, zajímavé moc a plno práce s tím ! Můj táta si píše celý život kroniku každý den, je tam všechno od politiky, ceny benzínu, počasí, naše úrazy, nebo za kolik si koupil nové manžestráky před třiceti lety... Prostě tam najdeš všechno, to Ti píšu jen tak pro zajímavost. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, děkuji za sdělení, to máte moc fajn kroniku. ☺ Pozdravuj, prosím, tatínka.
Vymazat