Tři události celorepublikového významu:
12. srpen 1881 – Pražské Národní divadlo bylo 2 měsíce po slavnostním otevření poničeno požárem.
14. srpen 2002 - Kulminovala povodňová vlna v Praze.
26. srpen 1992 – Český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar podepsali v brněnské vile Tugendhat dohodu o zániku Československa od 1. ledna 1993.
Vybrané události za měsíc srpen z Moravskoslezského kraje:
3. srpen 1939
Od tohoto dne se mohli stěhovat první nájemníci do nově postavených jednopatrových domků v Ostravě-Mariánských Horách na ulici 6. července (dnes ulice 1. Máje). Jednalo se o 10 domků z celkového počtu 26, které vystavěl spolek Československý červený kříž v Ostravě ve spolupráci s Ústavem pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze pro obyvatele, kteří byli po podpisu mnichovské dohody o odstoupení pohraničí v roce 1938 vyhnáni ze svých domovů. Projekt a stavbu realizovalo sdružení firem Kolář & Rubý a Karel Gajovský, architekti a stavitelé. Finanční prostředky byly získány z daru Fondu londýnského starosty s výslovným určením pro stavbu obytných domů v Moravské Ostravě, z dobročinných sbírek a úvěru.
4. srpen 1891
V roce 1852 zakoupil moravskoostravský střelecký spolek divokou vrbinu na pravém břehu řeky Ostravice, kde vybudoval střelnici, vysadil stromy a keře, zřídil cesty a postavil lavičky. Místo známé později jako Stará střelnice se stalo významným a oblíbeným střediskem společenského a kulturního života širokých vrstev obyvatelstva Moravské i Slezské Ostravy. Konala se zde pravidelná nedělní cvičení ve střelbě, každoroční císařské a královské střelby, čtvrteční koncerty hornické hudby, později se zde pořádaly plesy, divadelní představení nebo prokopské slavnosti horníků. Neustálé nebezpečí povodňových záplav a pokračující industrializace, spojená s rozšiřováním průmyslových závodů v okolí střelnice (dnes je toto místo asi 100 metrů před dnešním mostem M. Sýkory zcela pusté), však donutily střelecký spolek k přeložení střelnice na nové vhodnější místo. Poslední královská střelba se na Staré střelnici konala 4. srpna 1891.
6. srpen 1866
Právě 6. srpna 1866 skončila 14denní okupace Moravské Ostravy pruskými vojenskými jednotkami, které měly za úkol zabezpečit po vítězné bitvě u Hradce Králové území proti případnému ohrožení Rakušany z oblasti Krakova. Městem prošlo během této doby celkem 94 důstojníků, 3558 vojínů a 201 koní a náklady na jejich ubytování a stravu dosáhly téměř 11 tisíc zlatých. Prušáci známí svou žravostí spotřebovali 1990 kg hovězího masa, 76 hl piva, 520 kg rýže, 1356 tříkilových bochníků chleba, 370 kg tabáku a 810 kubánských doutníků, 170 kg soli, 1 kg pepře, 50 kg krup a 1 kg bobkového listu. Důstojníkům se muselo připravit 199 snídaní a rovněž tolik večeří a 226 obědů, mužstvu 6856 snídaní a stejné množství večeří a 7745 obědů. Se svými nucenými hostiteli jednali okupanti velmi tvrdě – běžné bylo např. neustálé vyhrožování násilnými rekvizicemi a patrně pouze zásluhou starosty Aloise Anderky nedošlo k rabování, drancování, ničení majetku, surovostem a zabíjení běžnému v jiných městech.
6. srpen 2000
Právě tehdy zasáhla celou oblast Michálkovic a některé další obvody slezské části Ostravy živelná pohroma ve formě silného větru, deště a prudkého krupobití, kdy velikost krup dosahovala až 5 cm. Bouře zničila úrodu v zahradách, poškodila střechy objektů, rozbila okna, silný vítr potrhal elektrické vedení a vytrhal betonové sloupy, vyvrátil desítky stromů (nejvíce na Michalském náměstí), komunikace byly pokryty vrstvou listí, větví a bláta, větší kroupy poškodily karoserie a skla venku parkovaných automobilů.
Na upozornění Fukčárinky doplňuji Havířov - z kroniky města:
Takové kusy ledu padaly na Ostravu a okolí.
11. srpen 1935
Toho dne byl v Moravské Ostravě při příležitosti 25 let trvání zdejšího odborného společenstva holičů, kadeřníků a vlásenkářů zahájen sjezd kadeřníků, jehož se zúčastnilo 600 delegátů z celé tehdejší republiky. V rámci sjezdu proběhla v Národním domě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) soutěž holičských učňů a učnic v ondulování a odborném stříhání vlasů, večer pak soutěž členů společenstva v česání dam o ceny ve vodové ondulaci a v ondulování železem.
12. srpen 1932
Odpoledne projel nádražím v Přívoze (městská část Ostravy) zcela nový kolejový autobus určený pro polské státní dráhy. Vůz byl vyroben ve Vídni a cestou projel Zlínem, kde vzbudil velkou pozornost. „Je dlouhý a nízký, na obou koncích sploštělý a pohání jej silný benzinový motor…hodně připomíná kolejový Zeppelin, jenž nedávno dosáhl rekordní rychlosti na železniční trati Berlín-Hamburg…“ psal dobový tisk, který také ocenil „odborný zájem hlavních činitelů Baťova dopravního oddělení“ o tento dopravní prostředek. Nejnovější typ kolejového vozidla při cestě do Polska zastavil na přívozském nádraží ve 14:27 hod. a po krátké chvíli pokračoval v jízdě do Bohumína.
11. a 12. srpen 1973
V průběhu těchto dní uspořádala základní organizace Českého zahrádkářského svazu ze Zábřehu (m. č. Ostravy) na nádraží ve Vítkovicích výstavu mečíků a jiřin. Autory květinových aranžmá byli Vlasta Luňáčková (vedoucí školního zahradnictví v Zábřehu a uznávaná floristka) a Oldřich Smýkal (dlouholetý předseda spolku ČZS). Součástí této tradiční akce byl rovněž prodej pokojových a zahradních květin, poradna pro pěstitele s možností konzultací s odborníky v oboru zahradničení. Foto: Nádraží v Přívoze (30. léta 20. stol.)
17. srpen 1561
Rozhodnutím zvláštní komise, která byla z královského příkazu vyslána do Moravské Ostravy, aby zde rozřešila územní spory mezi ostravskými měšťany a poddanými hlučínského panství z Hošťálkovic a Závodní Lhotky, byl právě tehdy stanoven průběh hranice mezi Moravou a Opavskem, daný tokem řeky Odry. Spory o využívání pastvin v okolí Odry se vlekly již od třicátých let 16. století, kdy velké povodně posunuly říční břehy. Koupí vsi Přívozu roku 1555 pak spory přešly na město Moravskou Ostravu, jehož práv se proti majiteli hlučínského panství Štěpánovi z Vrbna zastával i olomoucký biskup.
18. srpen 1939
Policejní ředitelství v Moravské Ostravě vedené dr. Merlerem vydalo Nařízení o styku židů s obyvatelstvem v živnostenských podnicích a povinnosti označovat židovské podniky. Dle tohoto nařízení musely být nápisem „Jüdisches Unternehmenn – Židovský podnik“ označeny všechny restaurace, hostince, hotely, kavárny a vinárny vlastněné nebo provozované židy, nařízení se týkalo také ordinací židovských lékařů.
20. srpen 1831
Dne
20. 8. 1831 byly v blízkosti města Moravské Ostravy kvůli rozšíření
epidemie cholery neprodyšně uzavřeny vojenským sanitním kordonem státní
hranice s Pruskem a zemské hranice s Haličí a Uhrami. Státní hranici s
Pruskem od ústí řeky Opavy do Odry u Svinova až po ústí řeky Ostravice
do Odry v Hrušově střežil 3. prapor pěšího pluku prince Emila z
Hessen-Darmstadtu. Ostravský magistrát musel vybudovat v Přívozu 5
dřevěných strážnic a 22 přízemních obytných dřevěných domů pro
důstojníky a mužstvo. Vojáci střežili hranici do 24. 10., poté byli
odvoláni. Epidemii cholery se podařilo v Moravské Ostravě potlačit až na
konci roku 1831. Celkem onemocnělo 175 obyvatel města, z nichž 62
nákaze podlehlo.
23. srpen 1901
Na základě výnosu ministerstva kultu a vyučování ve Vídni ze dne 23. 8. 1901 byla v Polské Ostravě zřízena první česká měšťanská škola ve Slezsku. Jednalo se o školu chlapeckou, pro niž byla v letech 1901–1902 vystavěna budova v prostoru dnešní Hřivnáčovy ulice mezi kostelem sv. Josefa a zrušeným Dolem Trojice. Během krátké existence školy zvané U Kostela v ní vedle měšťanské školy chlapecké působila též obecná škola chlapecká, první dva ročníky v roce 1905 založeného samostatného českého učitelského ústavu a česká měšťanská škola dívčí. Od roku 1903 v ní byla umístěna nově zřízená živnostenská škola pokračovací s českým jazykem vyučovacím, určená pro výchovu řemeslnického dorostu.
Už v témže roce se však na budově začaly objevovat škody způsobené
důlní činností. Poté, co začalo hrozit její zřícení, byla budova v roce
1930 zbourána.
25. srpen 1558
Olomoucký biskup Marek Khuen v tento den potvrdil vítkovickému fojtovi Michalovi privilegium na provozování krčmy při dědičné rychtě a šenkování piva, které byl zavázán odebírat od moravskoostravských měšťanů. Poprvé je tak současně v písemných pramenech doložena existence měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě a propinační neboli výčepní právo ostravských měšťanů ve vsi Vítkovice. Krčma vítkovických fojtů se nacházela na důležité dopravní spojnici mezi Moravskou Ostravou a Místkem. Výčep, respektive hostinec, nesoucí název Na Fojtství, zde fungoval i po zániku patrimoniálního systému, a to nepřetržitě až do roku 1950.
Hanko,jak jinak👍přehled událostí jak vyšitý. Nevím, zda je datum 6.8. 2000 stejné s události v Havířově,mám dojem, že je. Tehdy na Šumbarku také padaly kroupy.Teta měla od krup rozbitá okna, vítr poničil zahradu. Hanko, přeji pohodové dny🍀
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za doplnění, našla jsem tuto událost v městské kronice a vložila jsem to do svého příspěvku. Snad se ještě podíváš...
VymazatMěj také klidné a pohodové dny. 👍
Hanko, děkuji za doplnění, naše teta z toho večera měla děsivé myšlenky pěkně dlouho, bouřka u ní vyvolávala velké obavy. Tehdy byla doslova a do písmene zavalena úlomky okenního skla, postel měla pod oknem. Ještěže byla doma sestřenice, tak jak se píše bylo postiženo vícero obytných domů, teta bydlela v ve dvojdomku se zahrádkou.
VymazatMarti, jsem ráda, že ses vrátila a ten výřez z kroniky viděla. Já asi vím, kde to je, ty dvojdomky jsou na ul. Zahradní, kdysi dávno jsem v jednom byla. Táta nás vzal na návštěvu ke svému kamarádovi z práce, oni tam tehdy dostali byt. Vím, že byt měl přízemí a pak schody nahoru do patra. Bylo tam tehdy moc pěkné bydlení. To, co prožila vaše teta, musel být hrozný zážitek a myslím, že není dobré mít postel pod oknem. Vůbec se nedivím, že si to tak podrobně pamatuješ.
VymazatHanko, to obrovské krupobití teda byla síla. Takovým kusem ledu bych po hlavě dostat nechtěla, to už je fakt hodně nebezpečné. Zajímavé srpnové události, tak trochu s nadsázkou mě zaujal astronom Hujer, že by příbuzný od Hujera z filmu Marečku, podejte mi pero? 😀 Pěkné dny přeji, pá 😊
OdpovědětVymazatEvi, možná, nebýt té fotky, by to někdo ani neuvěřil, že tak obrovské kroupy padaly. Ale městská kronika nelže. K tomu Hujerovi - jméno samozřejmě svádí ke spojitosti s tím filmem, ale mě to zaujalo proto, že je to v domě spiritistů. Asi někdy stvořím k tomu článek.
VymazatTak zdravím "Hujera" a také přeji pěkné dny. 😀
Určitě se opakuji, ale mám tvá kalendaria moc ráda, i když jde o region hodně vzdálený. Jsou to zajímavosti, které si ráda přečtu.
OdpovědětVymazatHaničko, měj příjemný den. Helena
Helenko, moc děkuji a opravdu si toho vážím, protože je mi jasné, že náš region je pro mnohé příliš vzdálen na to, aby to sledovali. 😀 Snažím se vybírat události, které něčím zaujmou.
VymazatSrpen končí, tak přeji úspěšný vstup do měsíce, ve kterém přivítáme už září. ☺
Skvělý přehled událostí. Ta větrná smršť a krupobití je šílená. A bude nás to možná už sužovat jako běžný jev.
OdpovědětVymazatDěkuji za uznání. ☺ Je fakt, že takové události rázu meteorologického byly brány jako výkyv a podívejme se na tornádo. Nejdříve na Břeclavsku a od té doby už pár podobných jevů se také přehnalo. Je vidět, jak se atmosféra mění.
Vymazat