Po stopách filmových herců a románu Karin Lednické

 

... v kraji, kde byste to vůbec nečekali. 

Vážení, myslím, že budete překvapeni. Jsou místa, o kterých jste neslyšeli: jsou na okraji společenského dění, na okraji republiky a tím na okraji zájmu. A přece tam žijí lidé, kteří po sobě zanechali viditelnou stopu a uměli se prosadit. Víme o nich my v regionu, ale obyvatelé zdaleka by možná řekli - to je tam na severní Moravě. Ne, Morava to nikdy nebyla, je to Slezsko a úplně dávno toto území bylo součástí Těšínského knížectví a panství Piastovců. Lidé si to stále, možná nevědomky pletou, protože Slezsko, tu jeho většinu, kdysi prohrála Marie Terezie a větší kus Slezska je nyní v Polsku. Z návštěvníků blogu to bude znát jedině Fukčárinka. Mohu si dovolit o obci psát, protože v Horní Suché žije moje dobrá kamarádka, takže o obci vím možná více, než mnohý obyvatel.

  

Ve znaku obce je borovice a souvisí s lidovou pověstí, že na místě, kde později vznikla obec, stála na mýtině osamocená suchá borovice a podle ní pak místo dostalo název Suchá Polana. 

 

Byl tam dokonce i zámek, který na konci 18. století získal hrabě Jan Larisch-Mönnich a připojil k panství Fryštát - dnes část Karviné. Bohužel, zámek nebyl využíván jako sídlo, chátral, nakonec v něm byly byty, nikdo to nebral jako historickou památku, byl zbourán. Tento obrázek ukazuje, jak  vypadal těsně před zbouráním: 

   

Koncem ledna jsme se za kamarádkou vypravili a udělali takový pěší okruh. Nechci chodit jen tak, bez cíle. Dnešním cílem byly "stopy filmových herců" v Horní Suché. To byste tam nečekali, co? 😍 Tipli byste si? Možná ne, tak začnu tím hodně známým: 

 

 

Poznáváte pana Bronislava Poloczka, rodáka z Horní Suché? Např. Černí baroni, Diskopříběh2, Rebelové, ale také Život na zámku nebo Ulice. Filmových rolí ztvárnil přes osmdesát. Zde s p. Nárožným:

 

  

Po studiích na polském gymnáziu v Orlové vystudoval JAMU, začínal na polské scéně Těšínského divadla (mluvil česky a polsky), pak hrál v Činoherním klubu v Praze a nakonec byl členem činohry Národního divadla. Pochován je na Olšanech.

 

  

Je to kousek od kamarádky, pamětní desku tam nemá, ale dodnes ho připomíná ulice. 

____________________ 

Druhou rodačkou je herečka už staršího data, znalcům divadla bude známá a jako indicii dám, že byla manželkou pěvce Eduarda Hakena.... Nic? 

Prozradím, že to byla Marie Glázrová, která se správně psala Glaserová a byla dcerou venkovského lékaře Vavřince Glasera z Horní Suché. Zde se v r. 1911 narodila a její otec byl nejen ochotnický herec, ale jako lékař na vesnici oblíben, nejen léčil, ale chudší lidi i podporoval. Poblíž ZŠ v centru obce ho připomíná ulice:

 

 

 

Manželé Hakenovi mají od května 2023 pamětní desku na domě na pražském Smíchově, kde prožili padesát let života. Desku odhalila jejich dcera.

Paní Glázrová byla několik sezón členkou Divadla na Vinohradech, od r. 1940 členkou činohry Národního divadla, hrála v mnoha filmech (Láska a lidé, Maryša, Její pastorkyňa, Rozina sebranec, Lavina, Jarní vody, Babička - starší film...) a také v televizních inscenacích. Vzhledem k věku herečky jsou to filmy staršího data a tak už moc známy nejsou.  

 

Na scéně ND také vystupoval její manžel - operní pěvec Eduard Haken. Dostával stěžejní role basového oboru a když slyším jeho bas v árii Vodníka z Rusalky, naskakuje mi husí kůže. Oba jsou pochováni na Vyšehradském hřbitově, sdílejí náhrobní desku s Blachutovými. Co se o panu Hakenovi asi neví - byl vystudovaný lékař na Karlově univerzitě a měl titul MUDr.

Tyto fotky jsem pořídila při návštěvě Vyšehradského hřbitova: 

 

___________________________________

Třetí hornosušskou rodačkou je herečka současná, která tak často nehraje, protože vystudovala psychologii a v Havířově má praxi. Necháte se poddat? 

Tak dobře, když napovím Fontána pro Zuzanu nebo Píšťalka z Básníků (Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život ...), to už víte. Tvoří pár s režisérem Dušanem Rapošem a je to paní Eva Vejmělková. Ona má sice uvedeno, že pochází z Havířova, ale na stránkách H. Suché je uvedena jako rodačka. Bude to tak, že v té době Horní Suchá byla součástí Havířova a po revoluci se osamostatnila. 

 

 

Z doby Básníků a dnes. 

__________________________

Spisovatelku paní Karin Lednickou asi nemusím představovat. Znáte tuto její knihu? 

Karin Lednická: "Lidé v tomto kraji si zaslouží, aby jim někdo složil poctu."

Fotografie jsou ze křtu knihy, který byl v březnu 2022 v Dělnickém domě v Albrechticích, přišlo tam více než sto zájemců, mezi nimiž byli i pozůstalí obětí tragédie, která je nazývána jako "slezské Lidice". 

Pokud nevíte, o co jde, tak jen stručně: Tragédie, která navždy poznamenala Životice, se stala ráno 6. srpna 1944. Do vesnice vtrhlo gestapo a postřílelo 36 zcela nevinných mužů. Někteří byli postříleni v Životickém lese, který sousedí s Horní Suchou, ve chvíli, kdy se vraceli z noční šichty domů a netušili, co se děje. Dodnes v tom lese, ale i v obydlené oblasti, můžeme najít pomníčky zastřelených obětí - na místě, kde se to stalo. 

 

Do Životického lesa se vypravíme raději v jinou dobu, než v zimě, těch pomníčků je tam víc. 

______________________

Fotky trochu dokládají naši trasu. Šli jsme lesem, který bez sněhu a bez listí vypadá asi z celého roku nejhůř. V Horní Suché se dost staví, přibyly domy, které tu dříve nebyly. Dorazili jsme na Pašůvku, která je na kopci. Je tady stáj Václav, se zvířátky a hlavně s koňmi, kteří se pasou na pastvině a říkám si, jestli ten název Pašůvka není od "paša" - pastva. Jen ty koníky se mi nepodařilo zdárně vyfotit, byli daleko a když jsme šli zpět, už tam nebyli.

Ta vodní plocha je rybník Pašůvka, pod kopcem. Velikostí je to rybníček, který  prošel revitalizací, byl zarostlý a pomocí bagrů byl vyčištěn a plánuje se osazení rybkami, asi to bude nakonec kapr. Na začátku ledna jsme tu měli mrazy kolem -15°C, proto vodní hladina zamrzla a sloužila jako kluziště, zcela zdarma.

 

Restaurace Urban má dlouhou tradici. V roce 1896 rodina Urbanova vystavěla rodinný dům a pak ve 20. letech si pan Urban podal žádost, aby ve svém dřevěném domě mohl provozovat hospodu. Je tam i pension.

Pohledem na nádraží Havířov-Suchá končím. Trať spojuje Český Těšín s Ostravou. 😀