Hřbitovy v těchto dnech ožívají ruchem. Patříme k těm, kteří pravidelně navštěvují hroby, a to nejen na Svátek zesnulých. Nepamatuji si, že by mi rodiče nebo někdo jiný uložil "musíš se starat o ty naše hroby". Nebylo to třeba, brala jsem to jako samozřejmost, pokud je k tomu člověk veden od dětství. Kdo
nemá představu, to není jen donést svíčku nebo květinu. Obnáší to i mytí
hrobu a jeho úklid, také placení hrobového místa. Někdy musí zasáhnout kameník, protože třeba náš hřbitov je poddolovaný a na těch pomnících je to znát, jak to ujíždí. Pro mnohé je tabu, bavit se v takovém případě o penězích, ale píši to pro představu těm, kdo vůbec netuší, jak to je. V Ostravě oplacení hrobu dělá několik tisíc za jeden (podle plochy místa), jasná věc. Já mám takové hroby dva a partner také dva tady a pak na Šumavě. Takže my si hlavně přejeme hezké dušičkové počasí.
K Dušičkám chci připomenout hřbitov v naší republice patrně nejznámější - Vyšehradský. Je hodně navštěvován turisty a možná jste tam také zavítali. Kdy jsem ho navštívila poprvé? Vím to přesně, chodila jsem do 9. třídy a naše třídní nás v rámci výletu do Prahy zavedla právě tam. Dnes ocením, že to byly kvalitní výlety. 👍 Za tři roky, to jsem byla už na gymplu, byl školní výlet opět do Prahy, a naše třídní profesorka opět vybrala toto místo. Jak by ne, učila nás český jazyk, literaturu a dějepis. Blížila se maturita, z těchto předmětů jsme maturovali a na tomto hřbitově odpočívají desítky těch, o kterých jsme se učili. Nenásilnou formou jsme si je tam právě u jejich hrobů připomněli. Taková netradiční "výuka" pod širým nebem. Po letech jsem tam byla s maminkou, když jsme se jely podívat na korunovační klenoty.
Před pár lety jsem jako dárek dala kamarádce k Vánocům "den strávený v Praze", s manželem se nikam nedostane. Jely jsme začátkem listopadu, aby nebyl sníh. Zvolila si mj. Vyšehrad, že od těch gymnaziálních let tam nebyla a tak jsme nejdříve zašly na hřbitov. Totiž, každá měla v tašce dva balíčky svíček (já jich měla dvacet) a některým osobnostem jsme svíčku rozsvítily. Najednou k nám běží postarší muž a volá: "Ženský, vidím, že dáváte na hroby svíčky, heleee (rukou ukazuje) ... táámle leží Pepi Bican, moc prosím, dejte mu tam svíčku, von si to zaslouží!" Bylo to milé zpestření, těch svíček bychom musely mít aspoň sto, ale pánovi jsme přání splnily. Možná i on si příště, při návštěvě nějakého hřbitova, nějakou svíčku strčí do kapsy. Kdo neví, tak Pepi Bican byl náš slavný fotbalista.
Můžete si zapnout poslech, není to časově omezeno a jednotlivé díly trvají zhruba 5 a půl minuty. Pokud se vám některý díl nezobrazí, klávesou F5 pokyn opakujte.
Od dětství mám hřbitovy ráda a i dnes nezapomenu v každé "dědině", kterou navštívím, okouknout i hřbitov. Bohužel, majitelům hrobu to bývá podezřelé a už se mi několikrát stalo, že za mnou přišli "vyzvídat", co tam hledám!! V dušičkový čas podezřelá nejsem, tak se zase projdu ..... Přeji hezký den.
OdpovědětVymazatTomu "zkoumání" hřbitovů rozumím, několik jsme jich navštívili i během dovolené na Šumavě, ale nikde se mi nestalo, že by někomu naše přítomnost vadila, i když já se na hřbitově dám do řeči s ledakým. ☺
VymazatI v dušičkovém čase nejsou vždy hřbitovy nabité, jako např. zrovna dnes, kdy jsme navštívili tři.
Ať se daří! 😎
Hřbitovy a nejen ty,kde máme uložené naše rodiny navštěvuji ráda.Asi mě k tomu přivedla babička,která s námi hodně cestovala a první co bylo,jsme všude navštívily hřbitov.U nás jsou podzimní hřbitovy zabarvené do žluta,vypadá to moc hezky.
OdpovědětVymazatBohužel pokaždé odklízím listí,hroby jsou zapadané.Na Vyšehradském hrbitově jsem byla naposledy od práce a tak si ho ráda připomenu s tebou.Hani,hezký den
Jituš, také mě vztahu ke hřbitovům přivedla babička. My jsme sice spolu nijak necestovaly, nepočítám-li několika kilometrovou cestu autobusy v rámci MHD. To bylo normální v našem velkém městě.
VymazatListí je plno všude, to není jen u vás a bohužel, u těch hrobů mám takové "sousedy", kteří NIKDY nic nevykopou, ani přerostlou trávu, nedonesou metličku a tak celá léta to dělám já, teď mi pomáhá přítel. Nosíme nůžky a co je přerostlé - stříháme.
Pokud Tě Vyšehradský hřbitov zajímá, brzy bude pokračování.
Přeji hezké dušičkové dny, Jituš. ☺
Hani, děkuji. Tohle si moc ráda poslechnu, na Vyšehrad jdu vždycky moc ráda.
OdpovědětVymazatPřeji krásný sváteční den. Helena
Tipuji, Helenko, že Tě Vyšehradský hřbitov zaujme. Ono je to hodně pro ty, kteří už už tam byli, potažmo už to tam znají. 😎
VymazatMěj příjemné poslední říjnové dny.
Hanko, poslechnu si se zájmem. Hřbitovy, navštěvují ráda,jen na těch Židovských cítím velkou úzkost.
OdpovědětVymazatDěkuji za zájem, Marti, není třeba to poslouchat najednou. Já jsem také navštívila dost hodně hřbitovů, některé v cizině, ani židovské mi nevadí, ale na mnoha jsem nebyla. Ovšem, ten pražský nejznámější jsem navštívila, myslím, třikrát. Nevadí mi to tam, spíše by mě zajímalo, proč ta úzkost? 😎
VymazatTaké pečujeme o hroby aitomaticky a manžel také dojíždí do vzdálenějšího místa. Vždy si s dceřinou rodinou udělají výlet. U nás doma jezdí manžel na hřbitov co 14 dní, když jede do mlékárny, tak se staví i na hřbitově. Někdy je potřeba i nůžky na trávu, protože při sekání nelze zajet I mezi hroby a navíc je posekaná tráva všude. Já tam jezdívám většinou v období nějakých výročí a nyní jsme tam byli v neděli. Vyšehradský hřbitov jsem si prošla a dokonce zažila zajímavé focení profi fotografa s párem v dobových kostýnech.Také jsem si zafotila.
OdpovědětVymazat