Dnešní příspěvek věnuji stromu, kterému Jihomoraváci říkají oskoruše, my jsme měli možnost tento strom na dovolené více poznat.
Spojení oskoruší a trnek v košíku mnohé napoví. 😎 Dnešní článek berte s nadhledem.
Týdenní dovolenou jsme trávili v této oblasti a pobyt tam doporučuji! Základní informace:
V uvedené oblasti je Oskorušová cyklostezka.
Jak vidět na fotografii, je to dobrý orientačení bod:
Strom se nazývá Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), na Slovácku zvaný "oskoruša" nebo "oškoruša". Je to mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae, patří mezi jeřáby. Je to opadavý listnatý strom, který jako solitér dosahuje výšky okolo 15 metrů, v lesích až 30 metrů. Roste v Evropě od Španělska po Turecko a Balkán a na sever zasahují až k německému Lipsku. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích. Výskyt na Slovácku a celé JV Moravě je okrajem původního rozšíření, což dokazují stromy v lese v okolí stezky.
Oskoruše je strom vzácný především z důvodu jeho léčivosti. I sama zvířata velmi často oskoruše požívají a to včetně semen i mladých sazenic (hlodavci). Mladý stromek vidět v přírodě je téměř nemožné. I pěstování je obtížné. Z plodu oskeruše se jen těžko někomu podaří vypěstovat sazenici. Semena musí projít tzv. stratifikací. Teprve když jadérka sezobnou ptáci, ty projdou jejich zažívacím traktem, mají schopnost při zapadnutí do půdy vzklíčit.
Častý výskyt stromů, starších padesáti let, je v místech starých formanských cest. Tato místa růstu oskoruší podél cest nejsou náhodná. Je známo, že rozšiřování a klíčení semen je průchod trávícím traktem a to nejen ptactva, zvířat, ale i člověka!
Na Zálesí se věří, že jedině dudek může správně upravit seménko k vyklíčení. Na Slovácku je tento účinek někdy připisován ptákům brkoslavům, kteří jsem dnes také vzácní.
V obci Tvarožná Lhota je Muzeum oskoruší s expozicí, ochutnávkou oskorušových produktů (čaj, mošt, pálenka), infocentrem a prodejem dalších místních produktů.
Oskeruše v lidovém podání je nejstarší a nejplodnější ovocný strom. I 300letý strom plodí přes tunu ovoce! Je to nejmohutnější druh jeřábu s největšími plody. Oskorušové dřevo je nejtvrdší z evropských dřevin. Na Strážnicku rostou největší oskeruše na světě.
Oskoruša je opředena různými zkazkami o jeho původu ve zdejší oblasti Slovácka. Původ stromů oskoruše v těchto končinách se podle tradice přičítá na vrub římským vojskům. Římané přinášeli s sebou sazenice a kudy vojska procházela, tam je pak vysazovali. Sloužily pro označení jejich cest nebo území. Stromy sloužily jako hraniční kameny. Tudy vedla ve starých dobách stará Sudoměřická stezka ze Slovenska na Moravu a kolem ní dnes rostou oskeruše.
Jiné pověsti vyprávěly, že to byli Turci a Tataři, kteří z Balkánu dovezli tento druh, aby z něj mohli dělat své víno a ve stínu stromů jej pak pít. Také mongolské útočné kmeny, které obléhaly Strážnici, vezly s sebou sušené oskoruše jako prostředek proti úplavici a průjmům.
Oskeruše - léčivé účinky
Oskeruše je významnou, ale opomíjenou ovocnou dřevinou. Plody oskeruší jsou velmi ceněny pro své obsahové složení. Jsou zdrojem cukrů (fruktózy, glukózy, sacharózy), organických kyselin, bílkovin, pektinů, taninů a minerálních látek (vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, bór, železo).
Lidé žijící v oblastech, kde se oskeruše pěstují, často plody využívají v lidovém léčitelství.
Ve volné přírodě občas uvidíte vzrostlou oskoruši s touto tabulkou. Naše cesty vedly do Tvarožné Lhoty, mají tam Muzeum oskoruší.
Je to malá obec, tedy i muzeum je v malém domku. Tohle muzeum dělali srdcem a bez nějakého "suvenýru" neodejdete. 🙊 Než se v expozici trochu aklimatizujete, můžete si přečíst příběh "Jak svatý Petr stvořil pálenku".
Tady se o oskoruši dozvíte všechno: jak kvete, jaké má listy a jak léčí. Dokonce existuje Oskorušový skřítek:
Každoročně se v Tvarožné Lhotě koná Slavnost oskoruší, ke které je vydáván katalog a vyhodnocuje se nejlepší pálenka. Nakonec, pamětní plezgačku si můžete koupit i vy. 🙈
V Muzeu se dovíte také o naučné stezce Salaš Travičná, kde poznáte vzácné ovoce Bílých Karpat.
Zajímavý strom jižní Moravy nás zaujal. Rozloučím se zápisem z návštěvní knihy:








































Hani, to je moc zajímavý článek. Stromy tohoto druhu jeřábu oskeruše neznám. Jen ty divoké, které rostou na okrajích lesa a ibtech je mnoho druhů. Mají různou velikost plodů, některé z nich se sbírají na marmelády. Loni na březích Mandavy městští zahradníci vysazovali už větší stromky a jsou chráněné pletivem proti okusu. Zda by to mohly být i tyto oskeruše, netuším. Je tam vysazeno více druhů. Lípy, buky, duby, jeřáby i olše.
OdpovědětVymazatJari, jsem ráda, že to pro Tebe je zajímavé. Ovšem na Slovácku jsem četla, že tamní oblast představuje severní "hranici" rozšíření oskeruší. Tak to beru jako pravdivou info, protože u nás na severu o oskeruších neuslyšíš. ☺
VymazatTenhle název neznám.Moravu mám v plánu,ale ještě nevím přesně kam.Třeba se pojedeme podívat na oskeruše.
OdpovědětVymazatHani,hezký víkend
Jituš, pochopila jsem snad správně, že chcete navštívit jižní Moravu, protože celkově Morava je rozsáhlejší. Tam se vám bude líbit, okoštujete i pálenku. 😎
VymazatHezký zbytek neděle, Jitu.
Tady ten strom znám. K článku bych ještě dodala, že na Moravě se vypálí snad všechno, co uzraje. Řekla, že je to tady prostě taková specifická činnost. Jen teda já bych si žádnou pálenku nezakoupila, protože mně se z tady těch věcí dělá šoufl, jen co to ucítím a rozhodně na takové brutality nemám žaludek. Co mě zaujalo, je muzeum, přidávám ho na pomyslný seznam míst, které bychom mohli navštívit.
OdpovědětVymazatLili, jihomoraváci oskeruše znají, to je mi jasné. Víš, s věkem se člověk mění i názorově, to znám podle sebe. Já už podobné věci nehodnotím tak přísně a proč bych neochutnala? To záleží na každém.
VymazatMuzeum je rarita a tak i zajímavé. 😎
Hanko, o oskeruších jsem slyšela, ale na vlastní oko neviděla. Zaujal mě proces při jejich rozmnožování, díky za další zajímavý článek, zdravím 😉😊
OdpovědětVymazatEvi, hlavně, že Tě to zaujalo. Pěkný zbytek neděle přeji. 😎
VymazatMoc pěkný článek. O oskeruši už jsem slyšela, ale neměla jsem tu čest něco ochutnat. Pálenku bych ochutnala. Líbí se mi to auto pomáhat a pálit. :-D
OdpovědětVymazatMaruško, děkuji za pochvalu článku. ☺ Já pálenkám neholduju, ale proč neochutnat, že? To auto je vtipné, podobně jako jsou veselí a vtipní jihomoraváci, tam je veselo. 😎
VymazatHani, děkuji za zajímavý článek. Že existuje oskeruše vím, ale vlastně jsem nevěděla, jak plody vypadají.
OdpovědětVymazatPřeji příjemnou neděli, Helena
I Tobě děkuji, Helenko, za pochvalu článku. Já jsem si také až na místě mohla oskeruše prohlédnout, je to užitečné ovoce. 😎
VymazatPřeji hezký zbytek neděle.
Zajímavý příspěvek, plody oskeruše neznám, byť je mi jméno povědomé. S mangem či jinými exotickými plody se člověk v marketu setká, ale s oskeruší ne (tedy já ne). Pěkný den přeji.
OdpovědětVymazat