Projížďka kočárem

Příspěvek vás zavede do Karviné, o níž lidé ze vzdálených míst mívají představu, že tam jsou jen doly a krajina poznamenaná těžbou. Od jisté doby znají "šikmý kostel". Když pak přijedou např. do lázní po výměně kloubu a zajdou do historické části Fryštátu, bývají překvapeni.  

 

  

  

Patronkou Fryštátu se stala kněžna Anna Piastovna, původem Bielská (Bielsko-Biala), pro ušlechtilé skutky, které vykonávala pro chudé lidi z Podzámčí.

 

Mnozí nevědí, že je tam zámek, který na konci 18. století koupil hrabě Larisch-Mönnich a pak ho přestavěl v empírovém stylu. Původní zámek vypadal asi takto:

 

Probíhají v něm prohlídky s průvodcem. Zámek má i svou Bílou paní:

 

 

Bílá paní Fryštátská

Fryštát byl původně samostatným městem, které bylo později spojeno s okolními obcemi a Karvinou. Za večerního osvětlení mi zámek připadá hezčí než za dne.

 

  

Sídlí zde pobočka Národní galerie v Praze s expozicí českého vrcholného umění 19. a 20. století.

 

V přízemí zámku jsou erby majitelů.

V posledních letech tu probíhají "Nostalgické jízdy městem" v historickém kočáře taženém koňským spřežením. 

 

Je to zážitek z jízdy a poznání i pro ty, kteří to tam znají. Stanoviště je ve Fryštátě před zámkem. 

 

  

Tady už čeká kočár a kočí pan Broda vás usadí a dělá vám průvodce. Vjíždí se do zámeckého parku, nyní park Boženy Němcové, byl založen r. 1804 v anglickém slohu po přestavbě zámku. Rozloha parku je 36 ha. 

 

  

To je pohled z kočáru směrem k zámku Fryštát. Kdysi se na ploše pod zámkem konaly rytířské turnaje.

 

 

Z doby jeho založení se dochovaly některé stromové aleje a vzácné solitéry. Pod zámkem stojí vzácný jinan dvoulaločný. 

 

Dojeli jsme k Darkovskému mostu, který má letos 100leté výročí od dokončení. Přes tuto technickou památku už auta nejezdí. Všimněte si schodů, most byl zvednut, aby odolal zvýšenému stavu vody v Olši při povodních. 

 

U mostu je bistro a cukrárna, vede tudy cyklostezka, jezdí sem i cyklisté z blízkého Polska.

 

 

Koně jsou z Jízdárny Olšiny Karviná - Staré Město. Pan Broda je bývalý havíř a lidem leccos vysvětlí, např. to, že doleva je čeho, doprava - hot. Ve slezském nářečí říká čihý a heta. Klapot kopyt při projížďce tvoří zajímavou kulisu. 

 

 

Hotel Darkov ve starých lázních. 

 

 

Toto je budova bývalého Janečkova mlýna ještě z 19. století, v restitucích byl mlýn navrácen původním majitelům a co se dělo? Prodali ho a léta chátral. Přitom to býval významný hospodářský podnik, v r. 1865 při příležitosti hospodářské výstavy v Těšíně byl majitel oceněn za své výrobky stříbrnou medailí a mlynář Karel Fiedler se stal starostou Fryštátu. Jeho syn se vedle mlýna staral i o malou vodní elektrárnu. V době své největší slávy bychom na břehu Mlýnky (mlýnská strouha) nalezli objekt mlýna, v přilehlých budovách byla pila, dílny, vodní elektrárna a hospodářská budova.

 

Budova prošla opravou, nyní je tam první soukromá základní škola ve městě - Open school Karviná. Vycházejí ze základů Montessori pedagogiky, inspirují se finským vzdělávacím systémem a aplikují systém STEM.

 Budova je pětipodlažní, kromě obvyklých učeben zde jsou také učebny pro výuku řemeslných dovedností, elektroučebnu, svařovnu nebo specializovanou počítačovou učebnu. Řemeslníci, elektrikáři, svářeči, lešenáři, jeřábníci, vazači břemen, ale i architekti, geodeti, manažeři si zde budou moci prohloubit či doplnit vzdělání. 

 

 

Larischův altán v parku. Jeho základem jsou sloupy pocházející z původní hrobky tohoto rodu, která stávala  u  zámku v bývalé části Solca. Zámek a hrobka byly zbourány v 50. letech 20. století, kdy se území pod nimi začalo propadat vlivem poddolování.

V minulosti se v parku nacházela obora, nyní ji připomíná zookoutek s výběhem pro daňky, srnce a pávy.

 

 

Kdysi se tu pořádaly parforsní hony – nejvýznamnější byl za účasti korunního prince Rudolfa r. 1877. Název pochází z francouzského „par force“, což znamená „silou“.
Základem taktiky parforsního honu byl lov vysoké zvěře, připomínající způsobem lovu středověkou štvanici. „Parfors“ se odlišoval jasně danými pravidly lovu. Vždy byl vybrán jeden jelen „cerf de meute“ z oborního chovu.
Lov probíhal tak, že zvěř byla vypuštěna do obory, kde následně nastalo její pronásledování – štvaní. Lovci na koních byli provázeni smečkou parforsních psů a pikérů. Výhodou lovu jelena na území obory byl jasně ohraničený prostor konání honu. 

Majitelé zámku chovali hodně psů, dole v parku je "psí hřbitov". 

 

  

V Karviné a okolí je známé toto místo - Loděnice, ale každý tomu říká "lodičky". Má to dlouhou tradici, jezero bylo vyčištěno a revitalizováno. Slouží k výletům a setkávání lidí, v areálu se pořádají kulturní akce. 👍 Na mapě areálu Loděnice Karviná je vidět, že jezírko vzniklo ze slepého ramena Olše.

 

  

Kočár projíždí kolem dětského koutku s prolézačkami, pak následuje letní kino. 

 

  

Tato fotografie z kočáru je zblízka a moc toho není vidět. Na pohled ruina, byly to konírny a  mléčnice v parku u zámku hraběcího rodu Larisch-Mönnichů, stojí tu asi od roku 1850. V konírnách byli ustájeni jezdečtí a kočároví koně, zejména plemena anglických plnokrevníků používaných k projížďkám panstva a k honům. V případě vzácnějších návštěv se do kočáru zapřahalo koňské čtyřspřeží. V parku byla současně zřízena jezdecká škola. Mléčnice měla za úkol zásobovat kuchyni blízkého zámku Fryštát mlékem, máslem a dalšími mléčnými produkty.

Bylo rozhodnuto chátrající objekt zachránit. V budově mléčnice vznikne víceúčelový sál s původní historickou střešní konstrukcí. Prostor bude sloužit pro konference, školení, koncerty a další společenské a kulturní akce. V přízemí projekt počítá s bistrem. V konírnách budou zřízeny komunitní místnosti a výukový prostor. Přikládám vizualizaci budoucího objektu: 

 

 

  

Kostel Povýšení sv. Kříže je poprvé zmiňován r. 1305, na přelomu 19./20. století byl spojen krytou chodbou se zámkem. 

 

 

Míjíme zámeckou rodinnou hrobku Larisch-Mönnichů u zdi pod kostelem. Tato klasicistní stavba z roku 1821 sloužila původně jako místo posledního odpočinku hraběnky Anny a hraběte Johanna von Larisch-Mönnich.

 

  

Naše nostalgická projížďka končí a my ještě nahlédneme do kostela Povýšení sv. Kříže:

 

Zdroj: www.idnes.cz, www.frystat-karvina.cz