U řeky, která teče do moře

Jen kousek od Ostravy leží chráněná přírodní oblast Poodří. Řeka Odra, která územím protéká, zde vytváří meandry, kolem nichž jsou četné mokřady. Proto je v této oblasti kolem 60 rybníků. Odra je řeka 1. řádu, což znamená, že odvádí vody své i z přítoků do Baltského moře. Část jejího toku pak dále tvoří hranici mezi Německem a Polskem. Tady je část toku od pramene:

  

Od roku 1991 je Poodří chráněnou krajinnou oblastí, protože tam je zajímavá flóra a fauna. Symbolem Poodří je dravý pták moták pochop. Fotky zvětšíte rozkliknutím.

   

Poodří nabízí naučnou stezku přírodní rezervací Kotvice, kde jsou k vidění například brouci páchník hnědý či roháč velký (Lucanus cervus), ne však v březnu, samozřejmě. Dále tam jsou ledňáček říční (Alcedo atthis), volavky, čápi bílí (Ciconia ciconia) i černí (Ciconia nigra), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) nebo zmíněný moták pochop (Circus aeruginosus). Z rostlinstva je to kotvice plovoucí (Trapa natans) s listy splývajícími na hladině, žebratka bahenní (Hottonia palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Kvůli překladu uvádím latinské názvy.

   

Pokud je to naučná stezka, můžeme se na tabulích dovědět věci, ke kterým bychom se běžně nedostali. Třeba tohle: Páchník hnědý (Osmoderna barnabita) je příbuzný zlatohlávků. Žije nenápadně. Dospělí brouci jsou během léta k vidění v blízkosti dutin ve stromech. V dutinách přebývají jeho larvy až 3 roky, živí se ztrouchnivělým dřevem. Jeho populace tvoří v krajině ostrůvky, které postupně zanikají, protože ubývá stromů s vhodnými dutinami. Samci a samice to mají k sobě daleko. 

 

Odra v minulosti oplývala množstvím ryb, v řece byl dokonce s oblibou loven losos. Kdykoliv ostravští rybáři ulovili v Odře mimořádně velkého lososa, poslali jej olomouckému biskupovi. 

V 50. letech 20. století byla Odra ještě tak čistá, že se v ní běžně vyskytovaly ryby, proto byla rekreačním místem rybářů, ulovit se zde dali kapři, štiky, cejni, candáti, boleni, plotice, parmy, líni, okoukni, úhoři či sumci. Odra byla také typická hejny komárů, jimž se dařilo v bahnitých slepých ramenech. 

 

 

Dnes se v rybnících vyskytuje kapr obecný (Cyprinus carpio), lín obecný (Tinca tinca), candát obecný (Sander lucioperca), amur bílý, štika obecná (Esox lucius) a sumec obecný (Silurus glanis). 

 

Rybníky vznikly díky řece Odře, jejíž voda se v četných meandrech (na obrázku vpravo) rozlévá do krajiny a zaplavuje okolní louky. Jsou tu výborné podmínky pro rybolov, ale největším lákadlem jsou procházky lužními lesy - duby, olše, lípy či habry. 

 

Meandry jsou důležité pro průběh povodní, které k životu v nivě patří. Jarní povodně přinášejí do nivy životadárnou vláhu a živiny, bez kterých by v Poodří bylo méně rostlin a zvířat, ale i sena na loukách a vody v řece a ve studních. Povodně startují jaro.

Poodří se nachází v severní části Moravské brány, která je známá tím, že tudy odjakživa chodila zvěř. Odpradávna tudy migrovala stáda zvěře a lidé lovem získávali obživu. Jedno z nejznámějších nalezišť lovců mamutů je v Předmostí u Přerova, kde podle nalezených kostí bylo v pravěku uloveno kolem tisíce mamutů!

  

Zasahoval sem ledovec a po jeho ústupu se Odra stočila k severu a vyhloubila si v jezerních usazeninách široké údolí - nivu. 

 

  

V krajině přibylo stromů, zvířat i lidí - nejdříve lovců, později zemědělců a pastevců. Nivou a okolím vedly dálkové obchodní stezky. Moravskou bránu využívali také kupci, kteří obchodovali s jantarem, odtud pochází název Jantarová stezka. Zemědělské osídlování vrcholilo za Přemysla Otakara II. Zmizel medvěd, vlk i zubr a původní niva se začala zanášet hlínou spláchnutou z okolních polí.

 

My jsme se tam vypravili na začátku března, kdy počasí bylo už ryze jarní.

 

Všimněte si toho jmelí na stromech, které se v našem kraji rozšířilo po povodních 1997 a postupně vadí stromům i lidem, už jsem o tom nedávno psala. Právě hlavaté vrby nejvíce ohrožuje nezvládnutelná invaze jmelí. Usychají pak velmi rychle, rychleji než lípy. Pravidelný ořez hlavatých vrb je chrání před rozlomením i před jmelím. Při dobrém zdraví se mohou dožít několik stovek let.

 

 

Na hrázi rybníka Kotvice stojí ptačí pozorovatelna, mimo běžných druhů sem ojediněle zalétají, např.: kolpík bílý, kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), husice liščí, zrzohlávka rudozobá, koliha velká (Numenius arquata), břehouš černoocasý, vodouš tmavý, lyskonoh úzkozobý, kulík zlatý, kulík písečný, racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus), racek žlutonohý a chřástal malý (Zapornia parva).

 

 

Ptačí pozorovatelna je na mapce vyznačena.

 

Po luční cestě podél meandrů Odry jsme došli až k Oderské lávce a odtud částečně po Naučné stezce Kotvice k Pasečnému mostu.  

Cestou jsme se zastavili u Slaňáků. To je staré říční rameno Odry využívané k rybolovu. Žijí tam i bobři, což je vidět na kmenech stromů. Podle pověsti se v těchto místech převrhl vůz se solí jedoucí po obchodní stezce, která tudy vedla. Proto se to místo jmenuje "Slaňáky". 

 

 

Od Slaňáků jsme se dostali k Pasečnému mostu, který se klene nad náhonem Mlýnky, která tu vznikla prý už v 15. století a její délka je 21 km, tím je nejdelším náhonem v ChKO Poodří.

 

Navštívené oblasti se také říká Lašská brána Beskyd. Geografickým centrem Lašska jsou Hukvaldy, vesnička na úpatí stejnojmenného hradu. Středem regionu je Frýdek-Místek. Příklady lašského nářečí:

• děvucha – děvče
• synek – kluk
• taleř – talíř
• kura – slepice
• ležka – lžička