Jako bonus na úvod tři události celorepublikového významu:
10. duben 1881 – Zahájila provoz první telefonní linka v Čechách, spojující správní budovu Dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově.
14. duben 1851 – Český pozdrav Nazdar se poprvé objevuje v Praze a úzce souvisí s organizováním sbírky na vybudování Národního divadla v Praze. Po české metropoli tehdy chodili výběrčí s kasičkami, které obsahovaly nápis: Na zdar Národního divadla. Lidé do nich házeli své finanční příspěvky a slovo „Nazdar" se mezi nimi rozšířilo jako pozdrav.
20. duben 1854 – Z Ringhofferovy
dílny vyjel první český železniční vagon. Odebírá je takřka celý svět, v
jejich salonní verzi se vozí většina evropských panovníků. Do začátku
2. světové války vyvezla Ringhofferka 145 tisíc vozů všeho druhu.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben – hojnost ovoce.
Duben hojný vodou – říjen vínem.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Duben chladný a deštivý, úroda nás navštíví.
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
Vybrané události Moravskoslezského kraje v měsíci dubnu:
1. duben 1775
Dne 1. 4. 1775 projel Moravskou Ostravou první poštovní vůz na trase z
Brna přes Olomouc, Opavu do Těšína. Město mělo poštu již od roku 1747,
ale byla to jen sběrna dopisů. Ostravská pošta se stala v roce 1775
přepřahací stanicí a k dispozici měla tažné i jízdní koně. Konjunktura
trvala pouze 10 let, neboť v roce 1785 byla trasa z Opavy a Moravské
Ostravy přeložena do Hranic, Příbora a Frýdku. Poštmistrovský úřad
zastával v letech 1759–1778 Jiří Jan Foltýn, který poštu provozoval na
náměstí ve svém velkoměšťanském domě. Po jeho smrti se stal poštmistrem v
srpnu 1779 Leopold Brevis, výběrčí mýta a správce tabákového skladu,
který si vzal Foltýnovu vdovu Marii Magdalenu. Ztrátu dálkového
poštovního kurzu dovedl vyrovnat provozováním dopravy pasažérů k
dostavníkům do Místku, takže mohl i nadále udržovat stáj pro pět koní,
tehdy největší ve městě.
3. duben 1902
V
prvopočátcích turistiky na konci 19. století se Bílý Kříž stal doménou
ostravské sekce německého turistického spolku Beskidenverein. V r. 1900
se spolku podařilo zakoupit usedlost Jana Pavloska, kterou spolek
rekonstruoval a 3. dubna 1902 zde otevřel útulnu se zvonicí, jejíž
úpravy přišly na 15 000 korun. K útulně patřil také tzv. Josefinenheim,
letní vila adaptovaná v r. 1907 pro účely celoročního provozu. Spolu s
usedlostí Pavloskových získal spolek i pozemky až pod vrch Sulov. Na
nich v roce 1924 postavil hotel "Weisse Kreuz", který v lednu 1936
bohužel vyhořel. Stará útulna, která v posledních letech sloužila jako
noclehárna pro studenty lehla popelem již 14. září 1927.
8. duben 1843
Dne
8. 4. 1843 přešly Vítkovické železárny se vším příslušenstvím kupní
smlouvou (byla podepsána v Olomouci a v Paříži) z vlastnictví
olomouckého arcibiskupství do rukou vídeňského bankéře Salomona Mayera
Rothschilda za kupní částku 321 tisíc zlatých. Poté se Rothschild
vyrovnal s ostatními členy Vítkovického těžířstva tak, že jim proplatil
jejich podíly. Zakoupení Vítkovických železáren přineslo významnou změnu
ve struktuře kapitálu ostravské průmyslové oblasti.
Od roku 1843 se datuje postupné vytlačování feudálních podnikatelů,
ať to byli Wilczkové nebo olomoucké arcibiskupství, z jejich takřka
výhradních pozic v těžbě rudy, uhlí a výrobě železa, ve prospěch
klasického kapitalistického podnikatele. V roce, kdy Rothschild převzal
od olomouckého arcibiskupství Vítkovické železárny, to již byl podnik
nezvyklého rozsahu a značné výrobní kapacity. Zaměstnával asi 1500
pracovníků ve vysokopecní výrobě, slévárně, pudlovně a válcovně,
kovárně, kotlárně, vrtárně, soustružírně a cihelně.
Foto: Pohled na Vítkovice kolem roku 1850.
10. duben 1898
Tehdy
se na Antonínově náměstí v Moravské Ostravě konalo předvádění „živých
fotografií“, jak se tehdy říkalo prvním kinematografickým představením.
Blíže nejmenovaná společnost zde uvedla francouzské filmy, mj.
dvouminutový snímek „Výbuch křižníku Maine v havanském přístavu“ –
„Quais de La Havane (Explosion du cuirassé Le Maine)“ natočený
vizionářským režisérem G. Mélièsem, jehož vrcholem byl záběr pořízený
přes akvárium, tak aby bylo dosaženo dojmu, že byl natáčen na mořském
dně. Dále se promítal také aktuální snímek „Dreyfus na Ďábelských
ostrovech“ a další.
12. dubna 1958
Dne
12. dubna 1958 zemřel v Praze Karel Handzel, překladatel, spisovatel a
ostravský rodák (nar. 24. 10. 1885 v Moravské Ostravě). Tento dnes již
málo známý autor se věnoval knižní a povídkové tvorbě, situované do
prostředí Ostravska, inspiroval se hornickou tematikou i lidovými
pověstmi. Některé z jeho děl ilustroval svými dřevoryty známý ostravský
malíř Břetislav Bartoš. Obálka povídkového souboru Chachaři s ilustracemi Břetislava Bartoše.
14. duben 2000
V Ostravě-Michálkovicích byla 14. dubna 2000 slavnostně zpřístupněna
veřejnosti národní kulturní památka Důl Michal, kterou převzal do své
správy Národní památkový ústav. Zároveň byla v prostorách bývalé
cechovny zahájena výstava Pocta prezentující díla umělců střední a
mladší generace pocházejících z ostravského regionu. V rámci
slavnostního otevření areálu se konalo také divadelní představení
Komorní scény Aréna Průběžná O(s)trava krve.
15. duben 1889
Dne
15. dubna 1889 došlo k důlnímu neštěstí na Dole Hlubina v Moravské
Ostravě, kde v odpoledních hodinách po výbuchu nahromaděných třaskavých
plynů ve sloji „Juno“ zahynulo udušením osm horníků, z nichž dva
nejmladší měli teprve 19 let. Další čtyři utrpěli poranění různého
stupně, přičemž jeden z nich podlehl svým zranění zanedlouho poté.
Pohřbu obětí této tragické události na novém městském hřbitově (dnes Sad
Milady Horákové) o tři dny později se podle zpráv v soudobém tisku
osobně zúčastnil také průmyslník David rytíř Gutmann, v té době nájemce
Dolu Hlubina, který dorazil do Moravské Ostravy na druhý den po
neštěstí, aby zjistil rozsah škod a dohlédl na poskytnutí pomoci rodinám
pozůstalých.
17. duben 1540
Dne
17. dubna 1540 zemřel olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo. Narodil se
asi roku 1470 v Krakově, kam se jeho rodiče pocházející z Uher (z
německého kupeckého rodu Thurzů) odstěhovali. V době svého episkopátu
v letech 1497–1540 upevnil moc olomouckého biskupství na severovýchodní
Moravě tím, že trvale spojil hukvaldské panství s biskupskými statky.
Měl mimořádně živý zájem o prosperitu Ostravy a osobně se angažoval při
řešení pohraničních sporů, kdy pevně hájil zájmy města. Za jeho působení
došlo k polepšení moravskoostravského městského znaku, když k figuře
koně byla přidána růže z rodového biskupského znaku. Šlo o vyjádření
konkrétní historické situace, neboť právě biskupovi Stanislavovi se
konečně podařilo vyplatit Moravskou Ostravu ze zástavy.
23. duben 1565
Dne 23. dubna 1565 děkoval olomoucký biskup Vilém Prusinovský
(1534–1572) ostravské městské radě za darovaného lososa a sděloval, že
pokud by se taková ryba u nich opět vyskytla, aby mu ji poslali, že ji
rád zaplatí. Ostravští se snažili získat přízeň olomouckých biskupů,
tehdejší své vrchnosti, různými dary. Vynikající městské rybničné
hospodářství jim k tomu dávalo příležitost. V roce 1566 podpořil Vilém
Prusinovský hospodářský rozvoj města, když Ostravě udělil právo čtvrtého
výročního trhu ve čtvrtek po Květné neděli. Kromě běžného krámského a
kupeckého zboží bylo povoleno prodávat na tomto jarmarku také koně a
dobytek.
24. duben 1940
Ve dnech 24. až 25. dubna 1940 vystoupil před zcela zaplněným
divadelním sálem Národního domu v Moravské Ostravě známý orchestrální
soubor Melody Boys zpěváka a hudebního skladatele Rudolfa Antonína
Dvorského. V tíživé atmosféře nacistické okupace byl jazzový koncert
naprosto výjimečnou událostí a není divu, že se setkal s obrovským
zájmem publika, zejména ostravské mládeže, která prý doslova oblehla
divadelní pokladnu v honbě za vstupenkami.
27. duben 1998
V časných
ranních hodinách dne 27. 4. 1998 vybuchla na tramvajové zastávce
Náměstí republiky v Moravské Ostravě časovaná bomba ukrytá v odpadkovém
koši a vážně zranila tři cestující. Jak se později ukázalo, pachatelem
byl již jednou trestaný muž z Karvinska, který svůj čin zopakoval
obdobným způsobem ještě v září téhož roku u kostela sv. Jiljí v Praze,
kdy byli zranění dva zahraniční turisté. Hrozbou dalších pumových útoků
se pokoušel vydírat policii, jeho záměrem bylo získat takto až sedm
milionů korun. Policie ho však dopadla už v následujícím roce a Městským
soudem v Praze byl odsouzen k patnáctiletému trestu odnětí svobody. Zdroj: www.ostrava.cz
