Vyluštění hádanky - k čemu sloužil sekáček

Omlouvám se, že reaguji se zpožděním z důvodů, které později objasním. 

Nápad vytvořit hádanku vznikl už v muzeu. Nevím, kolik muzeí navštívíte během roku vy, ale já muzejní expozice navštěvuji pravidelně. Abych to "pravidelně" upřesnila, vyjádřím to větou: "V muzeu jsem častěji než v lese", což je pravda. 😉 V muzeích vidíme předměty, které používali naši předkové a kolikrát to byly běžné pomůcky nebo nástroje. Asi by se divili, že na jejich běžné předměty následníci nyní koukají v muzeu.  Život schopné lidi donutil k vynálezům, které ve své době prožívaly svůj boom, ale po čase je další (praktičtější) vynález vytlačil. Tak to bylo i se sekáčkem v hádance. 🙊

Naši dávní předkové, řekněme už Slované, sladili medem. Nejdříve to byl med lesních včel, ale možnost osladit si pokrmy byla lákavá a tak se rozvinulo včelaření. Později se používal řepný cukr, z cukrové řepy. O výrobě se rozepisovat nebudu, ale spíše o tom, že se cukr formoval do homolí. Homole cukru měly tvar kužele a takto se prodávaly. Brzy se ukázalo, že to je dosti nepraktické, protože jak rozdělit tvrdou homoli cukru na menší kousky? Jedině odseknout potřebný díl a k tomu sloužil sekáček. Sekáčky se mohly tvarově lišit.

 

 

Správná odpověď: Jde o sekáček, který se používal na odsekávání cukru z homolí a ty kousky se pak drtily v hmoždířích. Sekáčky jsem si prohlížela v Dačicích.

 

Děkuji všem, kteří odpověděli a snad to posloužilo i k osvětě. Neumím to udělat tak, aby ty odpovědi byly skryté, protože by bylo zajímavější číst tipy všech - a nemohli by nahlížet už k uvedeným odpovědím. 😎 Myslím, že jde spíše o "zábavu", a třeba i vy při návštěvě některého muzea podobný sekáček objevíte. Mám už v záloze další předmět, který vám tu brzy představím.  

Přeji všem čtenářům příjemný den. 👍

 

Strakonický hrad v kostce

Příspěvek navazuje na první část věnovanou návštěvě Strakonic. Nejít do hradu je pro nás nemyslitelné, navíc expozice jsou velmi zajímavé a pestré, tak si tam vybere snad každý.

  

Než si prohlédneme některé expozice, představím Strakonický hrad nad soutokem Volyňky s Otavou "v kostce". Úvodní plánek je pro návštěvníka dost zásadní, aby se zorientoval a vybral si, které části hradu navštíví. Zaměřila jsem se na zvláštnosti, výzdobu stropů a fresky. V závěru uvidíte Kapitulní síň a ambity.

 

 

Kapitulní síň a ambity

Ambit patří k architektonickým skvostům, navazuje na kostel. Je to křížová chodba, která patří k nejstarším částem hradu. Své počátky má ve 13. století, ale při archeologických výzkumech se objevily ve spodních vrstvách zbytky církevní stavby a pohřebiště z 11.-12. století.

V roce 2008 byly prostory kapitulní síně a ambitu vráceny do majetku Suverénního řádu maltézských rytířů. V současné době i tuto část vlastní Jihočeský kraj a spravuje ji Muzeum středního Pootaví. Prostory jsou veřejně přístupné v rámci prohlídkového okruhu.

Pokračování