Český automobilový průmysl vděčí za svůj vznik a rozkvět dvěma kamarádům, kteří začínali jako opraváři velocipedů v malé pronajaté dílničce na mladoboleslavské periferii. Kdo mohl tušit, že knihkupec a zámečník udělají díru do světa jako hrom?
Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech.
Jeho snem byl velociped. Mít v 80. letech 19. století vlastní velociped bylo něco. I když jeho cena představovala půlroční plat tovaryše, ve všech městech vznikaly cyklistické kluby. Možná by v knihkupectví i zůstal, kdyby se mu nenaskytla příležitost odejít do Mladé Boleslavi. Bylo mu osmnáct let. Vedl tedy knihkupectví a přitom se ani na chvíli nevzdával svého dětského snu: Jen co mu to gáže dovolí, pořídí si vlastní kolo. Původně se tam staral o úklid a účetnictví, ale Vokoun si ho oblíbil natolik, že mu jako starý mládenec svůj obchod prodal. Na splátky. Klement do toho prodával a opravoval kola a neřešil daně nebo fakt, že na prodej nemá koncesi. Po svatbě manželčiným věnem doplatil dluh za knihkupectví, které se rázem stalo centrem cyklistiky.
Václav Laurin se narodil 27. září 1865 v malé vsi kousek od Turnova.
Psal se rok 1894. Devětadvacetiletý Václav Laurin si právě vzal domkářovu dceru Emilii Marii Beranovou. Ve stejném roce se oženil i šestadvacetiletý Václav Klement a zároveň začal drandit po Boleslavi na svém drahém kole Germania od drážďanské firmy Seidl und Naumann. Jenže kolo se mu polámalo... Co chvíli mu spadl řetěz z převodníku.
Václav Klement chtěl vadné kolo reklamovat, a
tak ho odeslal do Ústí nad Labem do pobočky drážďanské firmy a připojil k
němu slušný dopis. Česky. Ředitel pobočky mu ale odpověděl, že firma
reklamaci nepřijme, pokud nebude zákazník používat „pro ni srozumitelný
jazyk“. Tahle nehoráznost panu Klementovi hnula žlučí! Řekl si, ať jdou
ti nafoukaní Němci k šípku, on se bez nich obejde!
A tehdy došlo k osudovému setkání obou Václavů. Laurin byl Klementovi doporučen jako člověk, který to s bicykly umí. Aby ne, když to byl vyučený zámečník a donedávna i spolumajitel dílny na opravu a výrobu jízdníchkol v Turnově.
Spojit síly bude lepší!
Sešli se v jedné mladoboleslavské hospůdce a padli si do oka. Oba mysleli na totéž: založit si ve městě výrobu a prodej jízdních kol. Jenže Mladá Boleslav nebyla dost velká, aby se v ní uživili na jednom dvorku dva kohouti. Spojit síly bude lepší. Knihkupec Václav Klement a strojní zámečník Václav Laurin založili původní společnost pro opravy, výrobu a prodej jízdních kol v Mladé Boleslavi v roce 1895. A zrodila se nová obchodní značka: Laurin & Klement. řekli si. A dobře udělali.
Laurin se stal technickým ředitelem a vývoj automobilu nechal už na svých lidech. Když se pak jejich první automobily zase skvěle prodávaly a značka L&K měla jméno už i ve světě, přišlo na řadu rozhodnutí na změnu směrem k akciové společnosti, která přinesla cizí kapitál.
To už měli 600 zaměstnanců a chtěli být největší automobilkou v Rakousku-Uhersku. Během první světové války zařídili, aby se jejich zaměstnancům vyhnuly povinné odvody na frontu. Po válce to ale bylo horší.
Auta se neprodávala a pak ten požár, při kterém jim shořela téměř celá technologie. Nezbylo nic jiného, než sňatek z rozumu, tedy spojení s plzeňskou Škodovkou. Taky tak ztratili vliv na směřování firmy a jejich tituly generálního rady a ředitele byly čistě formální.
Vyráběné vozy od té chvíle nesly název Laurin & Klement – Škoda, a ty později vyvinuté už byly jen Škodovky.
To bylo tak: Když se Klement vrátil z Paříže, dovezl úžasný nový vynález: velociped s motorkem. Francouzi mu říkali motocykletta. Budoucí motorka ale měla plno nedokonalostí, které jim nedaly spát. Tak udělali svou a listopadu 1899 ji ukázali veřejnosti.
zajímavé informace, žasla jsem při uvedení data používání počítače. ☺
OdpovědětVymazatŽe jo? Proto je, myslím, dobré, připomínat si, co naši předkové dokázali a jak byli šikovní. ☺
Vymazat