Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 5. ledna 2021

Sirma Zidaro: Život naplněný šansonem, ale i tvůrčí prací (Vzpomínka na učitelku)

 

V rubrice Osobnosti bych chtěla připomínat pozoruhodné lidi, kteří se  prosadili v různých oborech lidské činnosti. Ty známé i méně známé, výběr si zvolím sama, zkrátka budou to OSOBNOSTI.
Jako první bych chtěla uvést ženu - dámu, kterou jsem měla možnost poznat osobně, protože jsem patřila mezi její studenty. Jenže tehdy jsme ji brali spíše jako kantorku, vždy elegantní, usměvavou a příjemnou ženu, na kterou se bylo možné kdykoli obrátit. Nikdy neodmítla. Samozřejmě, že podle přízvuku v řeči bylo znát, že to není rodilá Češka. A jméno teprve znělo cizokrajně - paní Sirma Zidaro-Kounová

 

Vzpomínám si na jeden večer, už nevím, při jaké příležitosti, ale jedno si z toho večera pamatuji dodnes. Vystoupila na něm paní Sirma se svým pásmem šansonů. Aula byla plná posluchačů, ona předstoupila v krásných tmavých šatech, které zdůraznily její pěknou štíhlou postavu. Vzala mikrofon a začala zpívat. Tehdy nám - studentům, doslova spadla čelist. Byly to šansony, které jsme znali v podání Edith Piaf. Tehdy si nás získala nejen svým zpěvem, ale i svou krásnou francouzštinou. A aby ne, později jsme se dověděli, že paní Sirma je sice Bulharka, ale má i francouzské kořeny.

Stále šarmantní zpěvačka, překladatelka a pedagožka Sirma Zidaro žije v Ostravě už pětašedesát let…Do Ostravy přijela z rodného Bulharska před více než šedesáti lety. Důvodem byla láska k českému lékaři s modrýma očima, kterému dala přednost před studiem v Itálii… Během let se stala výraznou osobností moravskoslezské metropole. Obyvatelům Ostravy je známo, že ve městě žije už desítky let početná bulharská menšina. Blízko Sýkorova mostu mají svůj klub.

Sirma Zidaro se narodila v Sofii v Bulharsku, ale v ostravském rozhlase natáčela hlavně v 60. letech, pak mohla zase až v 90. letech. Na Ostravské univerzitě vyučovala jazyky, už 25 let je předsedkyní Bulharského kulturně-osvětového klubu v Ostravě.
Vysokoškolská pedagožka a překladatelka Sirma Zidaro získala před časem vysoké státní vyznamenání "Bulharka roku 2013".
 „Začátkem šedesátých let už jsem tady natáčela. Poznala jsem jednoho souseda, co pracoval v rádiu – Josef Štěpánek se jmenoval. Slyšel, jak se doma rozezpívávám, a seznámil mě s doktorem Čermákem. Ten mě do rozhlasu přivedl,“ vzpomíná v úvodu rozhovoru Sirma Zidaro.

Připomněla také Vladimíra Brázdu: „Byl to přítel, vynikající muzikant, báječný člověk. On mě do toho prostředí vtáhl. I do světa operety a opery.“ Tehdy byl rozhlas s divadlem více propojený. Zpěváci a muzikanti z filharmonie a divadla, prostě všichni natáčeli v ostravském rozhlase. „Ale nejvíce jsem pracovala s Pavlem Staňkem a Františkem Trnkou. Šéfdirigent Staněk byl trošičku strohý, někdy jsme se i pohádali, protože věděl, že mám velký hlasový fond a vždycky to chtěl ukázat. Mohlo to být níže, ale bylo to výše a já jsem to moc nechtěla,“ usmívá se.

Jednou  z mála nahrávek Sirmy Zidaro s legendárním Ostravským rozhlasovým orchestrem, která nebyla v sedmdesátých letech smazána, a  archív Ostravského rozhlasu ji uchovává, je Hymne de ľamour s textem Edith Piaf. Sirma Zidaro píseň natočila v ostravském rozhlase v listopadu 1965. A můžete si ji poslechnout, je součástí rozhovoru.

Víte, jak chutná kebab, banica nebo musaka? Jak se slaví svátek babinden? Nejen tohle ví paní Sirma.
Svůj čas věnovala i vědecké práci.  Šarmantní paní Sirma Zidaro má na svém kontě řadu odborných publikací, její specializací byla fonetika, intonace a pravopis bulharštiny, kterou vyučovala na katedrách bohemistiky a slavistiky na Ostravské univerzitě. Je autorkou Česko-bulharské konverzace a v ostravském rozhlasovém archívu má přes sto nahrávek, převážně šansonů s Ostravským rozhlasovým
orchestrem.

 

Sirma Zidaro - skvělá zpěvačka, pedagožka, překladatelka, charismatická žena, dlouholetá předsedkyně Bulharského kulturně-osvětového klubu v Ostravě. Těžko uvěřit, že této šarmantní a stále půvabné dámě bylo v loňském roce  už pětaosmdesát... A myslím, že v 85 bychom tak chtěli vypadat.

 

Cizinka, která se v Ostravě dokázala tak prosadit. Klobouk dolů, paní Sirmo! 
Zdroj: Český rozhlas Ostrava - Rozhovor Dagmar Misařové, Moravskoslezský deník, vlastní vzpomínky

10 komentářů:

  1. Zajímavá vzpomínka na profesorku, která byla určitým způsobem vzorem pro mnoho svých žáků. Na ten věk je to úžasná paní, nehádala bych jí tolik ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, že je úžasná jsem viděla několik let, za tu dobu člověka poznáš, to není jen letmý pohled. Úžasná je už v tom, jak z dalekého Bulharska, z odlišné kultury se usadila v cizí zemi a jak se tady prosadila. Takhle neprorazí většina rodilých Čechů. ☺

      Vymazat
  2. Pekné je takto si zaspomínať na ženu, ktorá znamenala v Tvojom živote veľa. Podľa fotečky by som jej teda toľko rokov nehádala - nie je to náhodou staršie foto? Pekný deň! 🌞

    OdpovědětVymazat
  3. Verko, paní Sirma vždy vypadala mladší, kdysi jsem ani nevěděla, kolik jí je let. Ona není typický slovanský typ, je bulharsko-francouzského původu, rozhodně není robustní postavy, spíš drobnější a štíhlá. A jestli má někdo charisma a je šarmantní (možná francouzské vlivy), pak to je paní Sirma! S tím se člověk narodí, je to v něm. ☺

    OdpovědětVymazat
  4. Hani, díky moc za krásné chvilky při tak hodnotném vzpomínání. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc děkuji, potěšila jsi mě. Plánuji další vzpomínky. ☺

      Vymazat
  5. Díky za velmi zajímavý článek. Výraz "babinden" je jako babinec? Jdu na youtube, zda tam budou nějaké její nahrávky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Otavínko, nahrávky paní Sirmy na youtube asi nebudou, protože její nahrávky v ostravském rozhlase byly z větší části smazány, v té době nebylo vhodné zpívat francouzsky. Její zpěv je součástí rozhovoru, který si můžeš pustit. Babinden je bulharský svátek a s babincem to má něco společného. Zkusím o tom napsat. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Kalendárium z Moravskoslezska: Listopad + Dobová inzerce a kdo dříve dosáhne cíle?

Sto dva roky starý kalendář můžeme otevřít díky archivu "Książnica Cieszyńska".   Všimněte si, že od listopadu se už dny tolik nek...