Jak stěhovaví ptáci poznají, kdy je ten správný čas k odletu?

Dnešní článek je sice věnován ptákům, ale žádný hlas neuslyšíme. Bude to spíš "hlas podzimu", který ptákům naznačí, že je čas... 

Podzim se blíží a některé věci k němu  prostě patří, jedním z typických projevů  je např. hejno hus táhnoucí do teplých krajin. Jak ale stěhovaví ptáci poznají, kdy je ten správný čas k odletu?

Vědci zjistili, že klíčovým prvkem pro správné načasování odletu je vrozený celoroční (cirkulární) rytmus, který řídí život každého jedince. Všichni tažní ptáci reagují na délku dne, tzv. fotoperiodu. V určité době začnou projevovat tzv. tahový neklid, začnou být velmi aktivní i v noci a nakonec se zvednou a odletí. Významnou roli při opuštění stanovišť hrají samozřejmě i povětrnostní podmínky. Odlet ptáků uspíší nebo naopak oddálí i aktuální počasí.

 

Husy

Ptáci užívají k navigaci během migrace různé metody. Při denní migraci se k navigaci využívá slunce, v noci stelární kompas. Ptáci, kteří se orientují podle slunce, využívají pro určení směru tahu své vnitřní hodiny, pomocí nichž jsou schopni pudově určit odklon slunce a tím i světové strany. Orientace podle stelárního kompasu závisí na poloze souhvězdí okolo Polárky. Ta je u některých druhů posílena schopností  vnímat zemský geomagnetismus díky specializovaným fotoreceptorům.
Dříve se poznatky, jak daleko a jakými trasami ptáci pravidelně táhnou, získávaly kroužkováním. Moderní technika (nejprve satelitní vysílače připojované na tělo větších ptáků, a především v nedávné době maličké geolokátory vhodné i pro drobné pěvce) však dodala informace, kdy se ptáci přesouvají nebo zda a kde odpočívají.

Tradiční migrační zvyklosti se mění.
Geolokátor zaznamenává intenzitu světla. Z ní lze určit dobu východu a západu slunce v různých částech naší planety a délku dne v různých částech roku. Podle těchto údajů lze stanovit přibližnou zeměpisnou polohu daného opeřence.
Drobní pěvci, kteří při přeletu Sahary v naprosté většině táhnou v noci (ohrožuje je méně predátorů a nedochází k takovým ztrátám vody jako ve dne), často prodlužují noční cestu ještě do světlé části dne.

Moderní technika umožňuje měřit kromě intenzity světla rovněž atmosférický tlak, teplotu a zrychlení v trojrozměrném prostoru. Z toho lze odhadnout výška letu, jestli sledovaný pták odpočíval, poskakoval ve vegetaci nebo letěl jedním směrem, tedy jestli byl na tahu. Na základě dat z geolokátorů a satelitní telemetrie vědci upřesnili též rychlost letu a vzdálenost, kterou různé druhy ptáků uletí za den.

Dalším zdrojem informací je analýza stabilních izotopů z peří: Umožní  dozvědět se více o místě, v němž daný pták zimoval. Většina dálkových migrantů z Evropy totiž vyměňuje peří na svém zimovišti, takže jeho chemické složení odráží kvalitu tamního prostředí.
Dalším tématem bádání je dramatická proměna ptačího organismu před tahem. Budoucí "migrant" začne přijímat hodně potravy, založí si zásobu tuku a prochází celou řadou dalších fyziologických, hormonálních i neurologických změn. Např. když se letošní mládě drobných druhů osamostatní, často letí samo v noci, potmě a bez pomoci třeba 3500 kilometrů někam jižně od Sahary. To znamená, že musí mít v těle zabudované jasné instrukce, co dělat. Musí mít vrozené období tahového neklidu, směr tahu a podobně.

Naším typickým migrujícím ptákem je vlaštovka.

Hlavní roli má délka dne, důležité je ale i počasí.
Základními vnějšími faktory, které ovlivňují start migrace jsou především délka dne a intenzita slunečních paprsků. Důležité je samozřejmě i to, aby na konci své cesty našli ptáci dostatek potravy po náročném letu – tedy aby už rostliny byly v dostatečném rozpuku, případně byl dostatek hmyzu a podobně. Dalším zásadním faktorem ovlivňující odlet je pak i průběh počasí, kde hraje hlavní roli teplota vzduchu. Je ovšem rozdíl, jestli jde o ptáky zimující například ve střední Africe nebo ve Středomoří. Pro ty, kteří letí kratší cestu, má teplota zásadní význam, zatímco u afrických ptáků má význam spíš doplňkový a roli pro včasný odlet může hrát i snaha vyhnout se suchému období v pásmu Sahelu:

 

Sahel je název území v severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů, resp. savan.

V souvislosti s teplotou je vhodné také zmínit vliv tepelného ostrova měst, který umožňuje městským druhům dřívější přílet a pozdější odlet.

O nebezpečném stěhování za teplem hovoří dr. Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea:

Ptactvo využije i čerstvého proudění.
Dalším impulsem pro odlet může být i vítr vhodných směrů, který logicky ovlivňuje rychlost migrace. Například severozápadní až severní vítr, který doprovází vpády studeného vzduchu, mohou některé druhy využít pro rychlejší podzimní odlet do jižních krajů. Na jaře je situace obrácená, vhodnější je jižní až jihovýchodní vítr (samozřejmě pokud zrovna fouká, když ptáci dorazí nad Evropu). 

Jak opeřenci zjistí, na které místo se mají sletět? Nejspíš si z míst v okolí vybírají to nejvhodnější prostředí a jakmile na příznivém místě uvidí další jedince svého druhu, připojí se k nim. Někteří ptáci odlétají v houfech, jiní dávají přednost solitérnímu přesunu. Například pěnice nebo slavíci vyvedou mladé a odletí zpět do Afriky. Všichni víme, že na zimu někteří ptáci od nás odlétají na jih, protože by se v zimě u nás neuživili. O tom, jak se vlastně ptačí stěhování vyvinulo, sice existují různé teorie – musíme je ale brát s jistou rezervou. Vypadá to z prvního pohledu, že se ptáci stěhují ze severní polokoule na jižní, avšak může to být ve skutečnosti právě naopak. Mohli se také odstěhovat za sezonní nabídkou potravy z jižní polokoule na tu severní.

Rekordní výkony tažných ptáků

Zřejmě největší vzdálenosti překonává při tahu rybák dlouhoocasý: ročně uletí v průměru 70 až 80 tisíc km! Hnízdí v arktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, ale zimuje až v pobřežních vodách kolem Antarktidy a při tahu uletí v průměru přes 500 km denně.

Ptáci však nejsou jediní živočichové, kteří se v průběhu roku stěhují. Tento jev můžeme pozorovat také například u ryb, některých savců i motýlů - viz kniha:

zdroj: ifauna.cz, rozhlas.cz, Wikipedie, avcr.cz, foto internet