AERO Vodochody AEROSPACE a.s. je český výrobce letadel. Továrna a tovární letiště se nachází v okresu Praha-východ mezi Vodochody a Odolenou Vodou.
Firma Aero, jedna z nejstarších leteckých značek na světě, je jen o půl roku mladší než samostatná Československá republika. Začínala skromně s opravami letadel. Později stavěla vlastní konstrukce a vyráběla převážně vojenské stroje – licenční migy a vlastní proudové letouny Delfín a Albatros. Svého času z jejích bran vyjíždělo i ikonické vozítko – aerovka. Dnes firma spolupracuje s řadou světových výrobců a vyrábí nový slibný letoun L-39NG.
U samého zrodu stál průkopník českého leteckého konstruktérství
inženýr Antonín Husník. Spolu s dalšími nadšenci do létání založil
Kroužek přátel české aviatiky a na jeho základě pak 13. října 1913 Český
aviatický klub – předchůdce pozdějšího Aeroklubu republiky
Československé. V těchto dnech tomu je 108 let.
Pak přišla první světová válka a po ní doba, kdy mohl svůj konstruktérský talent i nadšení plně rozvinout.
Výroba letadel
První výcvikový letoun A-1, zalétaný v prototypu na sklonku roku 1919 a dodávaný v sérii pětatřiceti kusů armádě od dubna 1920.
Po vzniku samostatného Československa se dalo dohromady několik vlivných a bohatých mužů a rozhodli se investovat do nového oboru – výroby letadel. Mezi nimi byla i další osobnost klíčová pro značku Aero, pražský advokát a velký nadšenec do létání Vladimír Maria Kabeš.
Na obrázku A-1.25 (čili pětadvacátý vyrobený) u 1. leteckého pluku v Praze – Kbelích.
Oproti konkurenčnímu Letovu i Avii měli majitelé továrny Aero k dispozici nepoměrně větší kapitál. Přesto ale byli jejich začátky velmi krušné. Nejprve se stěhovali z místa na místo. Z expoziční haly pražského Výstaviště, která sloužila jako válečná opravna letounů, putovali do Bubenče (tehdy to byli tři dělníci pod vedením mistra Antonína Vlasáka) a odtud do Holešovic.
V licenci vyráběný Š-2 je vytlačován před firemní hangár v Praze – Kbelích (1922) – zalétávání vojenského letounu může být zahájeno.
Přesun a s ním spojené kapacitní rozšíření si vyžádala státní zakázka na pětatřicet cvičných letadel. To už počet zaměstnanců Aera vzrostl ke třem stovkám. Jedním z nich byl i zmíněný konstruktér Antonín Husník. Hlavní montáž a zalétání strojů probíhalo v hangárech ve Kbelích.
Sériová výroba dvoumístného A-12 pro letectvo probíhala v nově postavených objektech firmy v Praze – Vysočanech (1923).
Série pohrom
Když už se zdálo, že se konečně začalo dařit, postihla firmu nenadálá série pohrom. Dopravní letoun konstruktéra Karla Rösnera během letových zkoušek havaroval a dopadl na dřevěnou budovu kbelských dílen. Vývoj letadla byl zastaven a Karl Rösner propuštěn.
Nedlouho nato kbelské hangáry zničil požár. Hangáry lehly popelem a s nimi i několik dohotovených aeroplánů. Společnost se ocitla před krachem. Stálo to velké úsilí, ale nakonec se Aero na prahu finančního zhroucení podařilo zachránit.
Přeprava civilních i vojenských VIP na palubě prvního dopravního typu A-10 proběhla ke spokojenosti zúčastněných (1924).
Pan ministr Antonín Srba s chotí, představitel Ministerstva veřejných
prací, pod které spadalo civilní letectví – nezbytný hybatel při
zavedení licenční výroby dopravního de Havillandu D.H. 50 (1925).
Vladimír Kabeš vyplatil své společníky, stal se jediným majitelem firmy, název změnil na Aero, továrna na létadla Dr. Kabeš a roku 1923 vybudoval novou továrnu v pražských Vysočanech.
Prvenství a rekordy
Během první republiky přineslo Aero mnoho československých prvenství: první vojenský letoun vlastní konstrukce A-1 se zalétával už koncem roku 1919. O dva roky později společnost představila jednoúčelový kabinový přepravní letoun A-10, který se stal prvním samostatným projektem Aera a dočkal se sériové výroby.
Aero L.159A ALCA
Aero Ae270 Ibis
Následovaly výkonnější typy výcvikových letounů a přesun do nového vysočanského závodu položil základ konstrukce průzkumných, bombardovacích a cvičných dvouplošníků. Sériově vyráběné stroje i závodní speciály dosáhly tří národních výškových rekordů a dvakrát zvítězily v rychlostním závodě o cenu prezidenta republiky.
Aero Vodochody MiG-21F-13 "Fishbed-C"
Video mapující příběh Aera Vodochody od založení do roku 2010.
Český výrobce letadel Aero Vodochody má konečně nového majitele. Skupina Penta podnik prodala firmě HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupiny Omnipol. Součástí prodeje je i letiště Vodochody.
Aero bude i nadále rozvíjet všechny tři pilíře svého podnikání, kterými jsou výroba a vývoj vlastních letounů, dále MRO zakázky na údržbu a opravy letounů, a rovněž výrobní programy aerostructures, tedy dodávky leteckých celků domácím a zahraničním zákazníkům.
K podpisu smlouvy o prodeji došlo už v červenci 2021. Transakci zároveň posuzoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v srpnu povolil vstup maďarského partnera. Vedení společnosti pod novými vlastníky se ve čtvrtek ujal Viktor Sotona, který v leteckém průmyslu působí řadu let.
MRO
- V originále Maintenance, Repair and Operations.
- Anglická zkratka pro údržbu, opravy a provoz.
Aero bude i nadále rozvíjet všechny tři pilíře svého podnikání, kterými jsou výroba a vývoj vlastních letounů, dále MRO zakázky na údržbu a opravy letounů, a rovněž výrobní programy aerostructures, tedy dodávky leteckých celků domácím a zahraničním zákazníkům.
Mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík potvrdil předchozí informace uveřejněné v médiích, podle nichž získává Omnipol ve společnosti HSC Aerojet 20% podíl a 80% podíl ovládne maďarská skupina, která má zajištěné financování své investice státní Maďarskou rozvojovou bankou, což svědčí o zájmu Maďarska o další spolupráci. Maďarská rozvojová banka poskytla úvěr 150 milionů eur (3,8 miliard korun).
Firma drží celosvětový primát ve výrobě vojenských proudových cvičných letadel.
V současnosti se Aero věnuje vývoji nového cvičného L-39NG, jenž absolvoval svůj první let v prosinci 2018. Aero letos spouští jeho sériovou výrobu. Smlouva o dodávce 12 letounů už je podepsaná s vietnamským ministerstvem obrany, už dříve projevil zájem například Senegal nebo státní podnik LOM Praha. Důležitou náplní činnosti společnosti jsou také opravy, modernizace a komplexní údržba letadel L-39, L-59 a L-159. Třetím obchodním pilířem firmy jsou dodávky součástí letadel dalším výrobcům. Aero vyrábí například náběžné hrany křídel pro Airbus. Aero zaměstnává přes 1300 lidí.
Hani, obdivuji, jak nás tady denně informuješ o spoustě zajímavých a pro mnohé zapomenutých příběhů. Stíhačky jsou moji oblíbenci, holky chtěly být herečkami,zpěvačkami a já pilotem stíhaček:-). Jinak ti dlužím odpověď na to, jestli jsem byla v dubské keramičce,která vyráběla cibulák. Nebyla,i když babička bydlela v téže ulici co továrna. Prostě pro mě to byl obyčejný porcelán,který jsme měli doma a já radši jak jsem psala keramiku,kameninu, takže, kdyby tam pracovali na kruhu, to by byla jiná :-)
OdpovědětVymazatMoc děkuji, Zdenko, já mám v zásobě hodně témat, která mě zajímají. Člověk by měl mít přehled a o to se snažím i na blogu. Jsi dobrá, že jsi měla takový zájem - palec nahoru. Servírovali jste na cibuláku, jiní to sbírali, také ještě něco z toho doma mám.
VymazatMěj se pěkně. ☺
Hani zajímavě napsané. Toto je opravdu článek spíše pro našeho vnuka Filipa. Já letadlům nerozumím a letěla jsem jen jednou při vyhlídkovém letu ve vrtulníku a myslím, že mi to stačilo. Kdyby měl člověk létat, narostla by mu křídla a tak se raději držím při zemi. I tak je článek zajímavý. měj se moc hezky a opatruj se.
OdpovědětVymazatJaruško, děkuji. Je fakt, že takovým strojům každý nerozumí a asi je to spíše pro chlapy, ale Aero je naše značka, proto jsem ji na blog zařadila. Není to text příliš odborný, tak je přístupný i nám - laikům.
VymazatTaké se opatruj a přeji výbornou středu. ☺
Hani, další ze zajímavých článků, kde jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí. 👍👍👍
OdpovědětVymazatJe jen dobře, že firma bude dál pokračovat.
Měj hezký den. 🍂🍀
Děkuji, Ali, za pochvalu. Je to naše značka, a také jsem spokojená, že firma jede dál. Naše značky bychom měli znát.
VymazatMěj příjemné dny. ☺
Hanko,opět velké díky za množství informací. Škoda,že nezůstala firma pouze česká.
OdpovědětVymazatMarti, v takovém článku těch informací je dost, to uznávám. Ale je to pohromadě a představuji naše značky, které pak ne vždy v dalším vývoji zcela české nejsou. Bohužel...
VymazatZajímavý článek,to by bylo něco pro manžela a syna.Letadla je hodně zajímají.Já mám akorát vzpomínky na lety letadlem,vždy jsem se bála,ale na letecké katastrofy v telce koukám ráda.Však už letadlem asi nikdy nepoletím.
OdpovědětVymazatHani,hezký večer
Je pravda, co píšeš, ale vidíš, zájem o létání vzrůstá a ani katastrofy lidi neodradí. Třeba i my ještě někam poletíme, neříkala bych - nikdy.
VymazatDěkuji a také přeji už příjemnou středu. ☺
Další zajímavý článek o jedné pohnuté historii. Snad alespoň tahle značka nezapadne a bude se rozvíjet.
OdpovědětVymazatHaničko, děkuji a přeji hezký den, Helena
Helenko, máš pravdu, někdy jsou osudy těch našich značek neradostné a vždy, když to připravuji, tak mě zajímá současnost.
VymazatDěkuji Ti a přeji úspěšný čtvrtek. ☺