Chryzantéma - kráska podzimu nebo jen ozdoba hrobů?

V našem mírném pásmu se střídají čtyři roční období, i když počasí tomu vždy nenasvědčuje. S každým ročním obdobím je spojena určitá květina. Pro jaro jsou typické sněženky nebo narcisy, léto zdobí kopretiny nebo růže, na podzim kvetou chryzantémy.

Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	hvězdnicové (Asteroideae)
Rod	chryzantéma (Chrysanthemum) L., 1753

Pro nás jsou chryzantémy květinami  období Dušiček, protože jsou krátkodenní a obvykle je spojujeme s ozdobou hrobů. To je člověk až překvapen, kolik se toho vypěstuje a jaké druhy jsou nabízeny. Pověrčiví lidé je spojují jen se hřbitovem nebo pohřbem. Domů by si tyto květiny nepřinesli. Přitom byly vyšlechtěny tak  krásné druhy. Chryzantémy však svými nádhernými barevnými květy mohou dělat radost i na zahradách. Sama jsem léta pěstovala dva keříky pod balkonem a přežily i mrazy. Jak si je vypěstovat? Doporučení jsem se pokusila do příspěvku zařadit.

Chryzantéma má také názvy  listopadka nebo dušička, ale po pravdě, tady na Ostravsku takové pojmenování neuslyšíte. Tady se jim běžně říkalo "všesvatník" asi podle svátku Všech svatých, kdy jich je nejvíce. Takže moje babička chodila k našemu zahradníkovi pro všesvatníky, tak bývalo letitým zvykem. 

Dnes díky internetu můžeme zjistit i to, co babička určitě nevěděla (neměla internet 😉), totiž to, že se  vyskytují  na severní polokouli, nejvíce jich pochází z Číny a Japonska, kde jsou tyto květiny velmi oblíbené. Jako symbol císařského rodu se tato květina dostala i na japonskou královskou pečeť. 

 

Císařská pečeť a státní znak Japonska

U nás se pěstováním chryzantém zabýval František Thomayer, bratr známého lékaře a koncem 19. století byl šéfem pražských parků a zahrad. Ve svém školkařském závodě v Říčanech u Prahy začal chryzantémy i šlechtit. Vyhrál s nimi dokonce na zahradnické výstavě ve Vídni. Významnými šlechtiteli chryzantém byla i jaroměřická rodina Vejtasů. Vejtasovy chryzantémy vládly českému zahradnictví v rozmezí let 1928 - do konce druhé světové války. Potom žezlo převzaly odrůdy Karla Cinkeho z Průhonic a pěstují se dodnes. Název „chryzantéma“ je odvozen ze starořečtiny: χρυσός (chrysos) – zlato a ἄνθεμον (anthemon) – květina.

Na hrob rodičů jsem pořídila velkokvětou žlutou chryzantému:

Kdo v srdci žije, neumírá.

František Hrubín

V evropských zemích symbolizuje chryzantéma smrt, ale v USA je přijímána pozitivně. Je škoda, aby tak krásná květina byla jen ozdobou hrobů v období Dušiček, ať dělá radost i na zahradě. Pojďme se podívat na to, co bychom jí měli dopřát.

 

Některé rané odrůdy chryzantém vykvétají již na konci srpna, většina jich  rozkvete s příchodem pozdního podzimu, kdy je krátký den. To bychom měli vědět už na začátku. Prodávají se listopadky s květy v barvě:

• krémové,
• žluté,
• oranžové,
• růžové,
• karmínové,
• cihlově hnědé.

Dokonce jsou prý chryzantémy s modrým květem,  podařilo se je vyšlechtit v Japonsku v roce 2017.

Kulturní význam a symbolika

V některých evropských zemích (např. Francie, Itálie, Belgie, Španělsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko), jak už bylo řečeno, chryzantémy symbolizují smrt a jsou proto používány pouze na pohřbech či hrobech. V Číně, Japonsku a Koreji bílé chryzantémy symbolizují nepřízeň a smutek. V jiných zemích zase představují čestnost.

Čína jako kolébka chryzantém

Chryzantéma („čínská astra“) neboli květ podzimního slunce je v čínské kultuře známá jako symbol podzimu a radosti z dobré úrody, dlouhověkosti a nesmrtelnosti, dokonalosti, odolnosti a vytrvalosti. Je spojena s kultem slunce, protože její květ připomíná planoucí sluneční disk. 

Chryzantéma je podzimní květina, a proto je symbolem podzimu - 9. měsíce starého čínského kalendáře. Nejlépe by se měla trhat 9. dne 9. měsíce, nebo by se v tento den měl připravovat čaj z jejích nasušených květů. Chryzantémový čaj je v Číně i dnes jeden z nejoblíbenějších horkých nápojů, mnoho Číňanů věří, že pití jejich odvarů a polévek je účelným prostředkem na dlouhověkost a krásu.

Důležitou roli měla rostlina ve středověkých obřadech, jelikož rozkvétá nejpozději, připisovala se jí schopnost odvracet neštěstí a prodlužovat život. Poutníci proto popíjeli rýžové víno s lístky chryzantém. I dnes se doba květů chryzantém oslavuje také tím, že se smíchá rýžové víno z loňského roku s květy chryzantém. I kvůli své symbolice dlouhověkosti se květ často nosí na oděvu při pohřbu.

Čaj ze sušených chryzantémových lístků je pokládán za „ochlazující“ nápoj, proto je v létě oblíbený především v jihočínských čajovnách.

Sušené květy by měly být vhodným sedativem a kosmetickým přípravkem, koupel z nich také utišuje bolest očí. 

Jak zasadit chryzantému do půdy?

Listopadky si velmi často lidé kupují v květináči pro okrasu podzimních dní. A pak je vyhodí, protože s příchodem prvních mrazíků už ztrácejí na své nevšední kráse. Jenže je to škoda. Můžete jim dát ještě šanci, že je zasadíte do země – nejlépe na konci října, maximálně na začátku listopadu. Před tím je třeba rostliny hodně zkrátit - až o dvě třetiny, pak narušit kořenový bal a chryzantému nasadit do půdy. Ta by měla být bohatá na živiny, aby rostlina ještě před zimou stihla dobře zakořenit a mohla zimu přežít. Podívejte se na video:

Pokud chryzantéma zimní období přežije, odvděčí se vám následující rok a možná i překvapí jiným vzhledem. Z původně hrnkové nízké chryzantémy vyroste rostlina, jež dosahuje výšky i jeden metr.

Množení listopadek

• Během dubna odstřihněte z výhonků vrcholové řízky a nechejte je zakořenit v substrátu s příměsí rašeliny a písku. Nejlépe zakořeňují pod krytem z  perforované průhledné plastové nádoby či fólie, ve stínu. Teplota by se ideálně měla pohybovat mezi 15-20 °C,  substrát udržujte stále mírně vlhký.
• Přibližně po měsíci můžete zakořeněné sazeničky přesadit  do nádob či na záhonek.
• Ještě rychlejší a jednodušší variantou je nechat řízky zakořeňovat již v konečné nádobě.  Pro větší variety se hodí nádoby s průměrem kolem 20 cm, malým stačí poloviční – vhodné jsou vždy spíše nižší a širší rozměry, nežli úzké a vysoké.
• Substrát by měl mít podobné složení, jako u záhonových druhů. Ideální je kvalitní, výživná zemina s 15% jílu, který kořenům zajistí potřebnou stabilitu.  
• Důležité je sázet řízky i sazenice do vlhkého substrátu. Zalévejte důkladně, ale pozor na vyplavení. Zakořeňování a dalšímu růstu také neprospívá příliš hluboká výsadba.

 

Po řezu už květy nerozkvetou 

Rozhodnete-li se pro nákup řezaných chryzantém, vybírejte jen rostliny s plně rozvitými květy. Poupata chryzantém se totiž po řezu již neotevřou. Stonky šikmo seřízněte a odstraňte z nich listy, které by jinak zůstaly pod vodou. Vodu rostlinám měňte každé dva nebo tři dny – vydrží pak ve váze i dva týdny. Pozor, chryzantémy do vody uvolňují látky, které zkracují životnost jiných rostlin v kytici.

zdroj: ireceptar, Wikipedie, Václav Větvička