Sv. Hostýn: Stará křížová cesta

 

Třeba si říkáte, že dávám opět Hostýn. Jistě, mohla bych dát pár fotek a šlus. Jsme však na Svatém Hostýně, což je po Velehradu druhé největší poutní místo na Moravě! Dnes si projdeme Starou křížovou cestu. Myslím, že v předvánočním období se toto téma docela hodí.

  

Stavba tzv. Staré křížové cesty na Hostýnu byla zahájena v roce 1900, o dva roky později byla vysvěcena. Je vidět, že s budováním areálu Hostýna (kromě baziliky) se začalo s nástupem 20. století.

  

Tuto křížovou cestu tvoří kapličky různého vzhledu. Asi to nebyla dobrá volba, ale důvod neznám.

 

 

I., II., XI., XII. a XIII. zastavení jsou kryté kaple různých slohů zepředu otevřené na čtvercovém půdorysu. Křížová cesta je v podstatě na území bývalého keltského hradiště, je to zvlněná plocha, proto u některých kapliček jsou schody.

III. - X. zastavení tvoří jednoduché, hrubě opracované kamenné podstavce nesoucí terakotové reliéfy v dřevěných rámech. Nějak se mi to líbilo víc, než ty mohutné a těžkopádné kapličky.

  

Tato zastavení mají pašijové obrazy nově překryty sklem. Důvod je jasný, jsme v nadmořské výšce přes 700 metrů a klimatické podmínky se na těchto dílech podepisují. O tom svědčí i mech na schodech. Vzadu je vidět amfiteátr.

 

A jsme u jádra věci, tedy u podstatné informace: Tato podoba křížové cesty ve své době nebyla v uměleckých kruzích přijata. To jsem se dočetla ve všech dostupných pramenech. Asi tak, věřící byli jistě rádi, že tam "konečně" už nějaká křížová cesta je, přicházeli tam poutníci, kteří vzhled až tak neřešili, ale jak šel čas, kritika se ozvala.

 

 

Vytýkáno bylo hlavně to, že zastavení stojí příliš blízko vedle sebe, což asi vadilo při těch poutích, kdy se lidé zastavili a modlili se. Dále vadilo, že kaple jsou neforemné, nepěkného vzhledu, já dodám, že působí dojmem těžkopádným, ty zděné jsou dost mohutné. .

 

 

Po nějakém čase se poohlíželi po možné nápravě. Někdo si všiml šikovného a v té době populárního architekta a bylo vystaráno! Na stavbu nové křížové cesty byl přizván Dušan Jurkovič, podle jehož návrhu vznikla o pár let později křížová cesta nová.

 

 

Všechny obrazy "staré" Křížové cesty zhotovil malíř Žůrek z Bystřice pod Hostýnem. Jak jsem si to prohlížela, bylo mi ho líto, protože se určitě snažil, tak jako u Jurkoviče malíř Joža Úprka. Malíř Žůrek měl tu smůlu, že se s tou kritikou kapliček svezl.

 

 

V blízkosti kapliček stojí tento dřevěný pomník na paměť první hubertské poutě v roce 1998.

 

Tady už směřujeme ke Kapli Božího hrobu u hřbitova, kde se sbíhají obě křížové cesty. Hostýn je po Velehradu druhým nejnavštěvova​nějším poutním místem na Moravě, ročně tam přijede odhadem půl milionu lidí. V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

 

 

Pískovcová socha sv. Anny s Pannou Marií v dívčí podobě z roku 1894.

 

Poblíž baziliky je kaple sv. Jana Sarkandra. V této novobarokní podobě vznikla v roce 1890 přestavbou z původní kaple, která pocházela z roku 1658.

  

Při velkých poutích, kdy bazilika kapacitou nestačí, slouží tato kaple jako zpovědní. Na svém okruhu jsme tedy opět u baziliky a tu si prohlédneme příště.

zdroj: Materiály Sv. Hostýn, R. Kovář