Zimní slunovrat + pečené sluníčko a omalovánky

 

Zítra je 21. prosince a nastane Zimní slunovrat. Začne roční období zima a bude tedy první zimní den.

Co je to zimní slunovrat a kdy zimní slunovrat v roce 2021 můžeme čekat? Zimní slunovrat (solstitium) neboli první zimní den je dnem, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Zimní slunovrat nastává ve chvíli, kdy má Slunce vůči světovému rovníku nejnižší deklinaci - severní pól je odkloněn 23,4° od kolmice na rovinu zemské dráhy ve směru od Slunce.

• V roce 2021 nastává zimní slunovrat 21.12. v rovných 17 hodin

Datum zimního slunovratu (latinsky solstitium) se mění. Posun data zimního slunovratu (podobně jako letního slunovratu) je způsoben tím, že naše planeta neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové dráze, nýbrž po dráze mírně eliptické s excentricitou 0,016 7.

Data a časy zimních slunovratů na příštích roky naleznete v níže připojeném seznamu. V den zimního slunovratu také zaznamenáme nejkratší den a naopak nejdelší noc.

Zimní slunovrat v letech 2022 - 2030

• 2022 - 21. prosinec 22:49
• 2023 - 22. prosinec 04:28
• 2024 - 21. prosinec 10:21
• 2025 - 21. prosinec 16:03
• 2026 - 21. prosinec 21:50
• 2027 - 22. prosinec 03:42
• 2028 - 21. prosinec 09:20
• 2029 - 21. prosinec 15:14
• 2030 - 21. prosinec 21:10

Pozvolné prodlužování dne připomínají pranostiky, některé se zachovaly dodnes:  

Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení. 

Na Nový rok o slepičí krok. 

Na Tři krále (6. ledna) o krok dále. či 

Na Hromnice (2. února) o hodinu více.

Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“

Zimní slunovrat je v historii lidstva velmi spojován s vítězstvím světla nad tmou. Není divu, vždyť v tento den prožíváme nejdelší noc.

Slunovrat je spojován s magickými úkony a ty patří i do vánočního období.

Z dávných dob se uchoval zvyk prostírání večeře v den slunovratu i těm členům rodiny, kteří zemřeli. Lidé věřili, že, se jejich zemřelí členové mohou vrátit v podobě neznámých příchozích. Proto, když se u dveří objevil nějaký cizinec, byl v den slunovratu pozván na večeři.

Podávalo se co nejvíce postních, nemasitých jídel. Vždy se chystala

• jablka, která byla symbolem zdraví,
• ořechy – symbol hojnosti,
• česnek, který ochraňoval před zlými duchy.

Hojně se také při slavnostní večeři jedlo i pečivo. Většinou to byl chléb, ale poté se podávala také tradiční pletená vánočka, koláč či speciální kulatá oplatka. Koláče byly zdobené křížem v kruhu. Pečivo se podávalo hned po přípitku a rozdělování měl na starosti hospodář.

 

Sláma ve tvaru kříže

Prvkem, společným pro celý staroslovanský svět, je motiv slámy. Dávala se na podlahu nebo na stůl, kde byla urovnána do tvaru kříže.

Vybrala jsem postup na výrobu věnce z těsta, kterým prodlužování dne oslavíte. Třeba zrovna pečete a trochu těsta není problém přidělat. Proto článek dávám s předstihem. I barva textu je v barvě Slunce. 😊

Ingredience na těsto:

Na jeden věneček vám postačí dávka z uvedeného množství a ze zbytku můžete vytvarovat i sluníčka na stůl.

• 500 g hladké mouky

• 1 vejce do těsta a 1 na mašlování

• 2 lžíce oleje

• lžička cukru

• špetka soli

• 20 g droždí

• necelý hrnek vlažné vody nebo mléka

Pomůcky:

mísa, vařečka, vál, nůž, nůžky, plech, papír na pečení, mašlovačka, hrníček.

Pracovní postup na těsto:

1. Do mísy prosejeme mouku, přidáme cukr a sůl, promísíme a vytvoříme důlek.
2. Do důlku rozdrobíme droždí, zalijeme necelým hrnkem vlažné vody nebo mléka a necháme chvilku droždí rozpustit.
3. Rozklepneme vejce a přidáme olej. Vše od středu postupně v míse mícháme vařečkou.
4. Pomoučíme vál a dále hněteme rukama až do hladka, aby se těsto nelepilo a dle potřeby přidáme vodu nebo mouku. Těsto by mělo být pevné.
5. Přikryjeme čistou utěrkou a necháme chvilku odpočinout. Po 15 minutách můžeme začít tvarovat věneček. Na věnec potřebujeme uválet tři válečky stejné tloušťky. Ty pak proplétáme jako cop. Stočíme do kruhu a máme věnec, který symbolizuje slunce.
6. Položíme na plech s pečicím papírem, necháme chvilku odpočinout, pomašlujeme rozšlehaným vejcem mašlovačkou a dáme péci do vyhřáté trouby na cca. 160-170°c. Délku pečení musíte sledovat, bude hotovo, až začne mírně růžovět. Vyndáme a po chvilce ještě potřeme znovu vejcem.
7. Připravíme si špejle, křížaly a stuhu. Křížalu napíchneme na konec špejle a zakončíme hráškem nebo rozinkou. Špejli můžeme ozdobit i stužkou. Takto připravené špejle napícháme do upečeného a vychladlého věnce. Pomocí stuhy můžeme věnec zavěsit na okno.
8. Omalovánky/vystřihovánky pro návštěvníky:

Zdroj: O. Brandos, Muzeum Zubrnice, internet