Gadžův průvodce romštinou

 

Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměny slovní zásoby pozorujeme na každém kroku, třeba mezi mladými - v jejich mluvě. Dnes to vezmeme trochu z jiného konce. Když na nás promluví Slovák, asi mu rozumíme. A co Rus? Nebo Angličan? Rozumíme jim a komunikujeme? A co Romové?

Dlouhé soužití Čechů s Romy má vliv na oba jazyky. Slyšela jsem kolikrát rozhovor Romů, ne, že bych poslouchala, protože i kdybych ze zvědavosti chtěla poslouchat, bylo by mi to houby platné. Bylo to např. v MHD, kde hovor byl dost hlasitý, takže to nešlo neslyšet. Není rozhodně pravidlem, že každý Rom umí mluvit plynně romsky. Často do hovoru, kterému nerozumím, zamíchali česká slova. Je možné, že dost výrazů v romštině prostě neexistuje. Romové často sice ovládají základy romštiny, ale běžně je jim bližší čeština, protože ji denně užívají - ve škole, na úřadech, v obchodě apod. Zvlášť v nejmladší generaci prý již také není zájem o romštinu nijak veliký, příslušníci romského etnika v některých případech znají jen pár romských slov. Asi je to jak kde, v některých - ryze romských osadách podle mne se používáním svého jazyka vyjadřuje  příslušnost k etniku. Tohle nemohu  na stopro tvrdit, četla jsem o tom, zda je to pravdivé, je otázkou.

Dost polemizování. Jako je užívání romštiny ovlivněno češtinou, tak i do češtiny začaly pronikat výrazy z romštiny, tzv. romismy. Nejsou sice používány běžně, ale v komunikaci neromských mluvčích je občas zaslechneme a valná většina zná tyto výrazy pasivně.

Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:

• balkánský
• baltský
• finský
• karpatský
• ruský
• sinti
• vlachinský
• český

Romština má 8 pádů, což je víc než těch 7 v češtině.

Protože zdvořilost je důležitá, dnes se naučíme zdravit.

Dobrý den se řekne Lačho ďives. Lačho – dobrý, ďives – den. Lačho ďives.

Může následovat oslovení. Oslovujete-li Romy, řeknete Lačho ďives, Romale. Dobrý den, Romové. Česky to zní trochu divně, ale v romštině je to v pořádku. Lačho ďives, Romale. Rom, tedy o Rom, je Rom. Roma je množné číslo, Romové. Romale je vokativ, oslovení. Lačho ďives, Romale.

Když ovšem oslovujete nejen Romy, ale i všechny ostatní, můžete třeba říct Dobrý den, lidi. Lačho ďives, manušale.

Romština má pouze dva rody – mužský a ženský. Stejně jako třeba francouzština nebo italština tedy postrádá rod střední. Jak ale poznáme, jakého rodu je podstatné jméno či zájmeno? U podstatných jmen to nejsnáze poznáme podle určitého členu – o nebo e.

O pro rod mužský, e pro rod ženský.

Průvodce:

o čhavo je romský chlapec nebo syn,

e čhaj je romská dívka nebo dcera.

Když už jsme u tohoto příkladu, pro Neromy máme jiná slova.

O raklo je chlapec,

e rakľi je dívka.

Romština je indoevropský jazyk, což znamená, že je příbuzná nejen s jazyky indickými, ale i s jazyky evropskými.

Mezi nejčastější známá slova patří například more, gadžo nebo čaje. Co tyto výrazy znamenají? Posunul se nějak jejich původní význam? Pojďme se na ně nyní společně podívat.

Výraz more je užívaný asi nejčastěji. V komunikaci romsky nemluvících se používá jako výplňkové slovo, podobně jako české hele, hej, vole apod. Může zaznít ve větách jako Hej, more, pojď sem nebo More, nemáš nějaký pití? Věrný překlad slova z romštiny zní člověče, případně může znamenat familiární označení blízkého člověka (muže).

Další velmi užívané slovo je gadžo, případně jeho varianta gádžo, které původně označovalo muže neromského původu, případně sedláka; v minulosti to byly výrazy téměř stejného významu – Romové totiž žili kočovným způsobem života, neusazovali se a nevěnovali se hospodaření.

Časté jsou i další výrazy – čaje, označující dívku, chálet, z romského chal, znamenající jídlo, od kterého v češtině začaly vznikat i odvozeniny jako chálka, pochálet aj.

Specifické postavení má slovo čórovat, vzniklé z romského čór, což byl výraz pro zkušeného zloděje. Dnes se slovo používá jako expresivní výraz ve významu krást.

I z tohoto slova vznikají odvozeniny, nejčastější je čórka, označující krádež, kradenou věc, ale i zloděje, případně zlodějku. Tento výraz, jako jeden z mála, do české slovní zásoby pronikl natolik, že si mluvčí zřídka uvědomují jeho cizojazyčný původ. Jeho užívání sahá až do 19. století, kdy byly přejímky z romštiny častou součástí tzv. argotu, mluvy kriminálních vrstev.

Číslovky

Romsky	Česky
jekh	jeden
duj	dva
trin	tři
štar	čtyři
pandž	pět
šov	šest
efta	sedm
ochto	osm
eňa	devět
deš	deset

K užívání romského jazyka neromskými občany se váže ještě jeden zajímavý fenomén, který souvisí se specifickou intonací v romštině, která je odlišná od intonace české. Neromskými mluvčími je tato intonace občas napodobována, nejčastěji za účelem zesměšnění romských občanů. (Příklad  asi nejznámější „Ej, more, co děláš?“)

Prolínání jazyků, zvlášť těch, které vedle sebe existují na jednom území po několik stovek let, je přirozená věc. Využívají se, většinou ve spojení s již zmiňovanou intonací, ve větách, které Romy stereotypizují a někdy snižují.  Jedno romské přísloví O kham sinitel prekal sakoneste = Slunce svítí pro každého…

Co myslíte, jak vám Rom popřeje dobrou chuť?
a) But bacht!
b) Chan Devleha!
c) Nane vaš soske.

zdroj:  cesky.radio.cz, tn.nova.cz, Wikipedie