Dnes je apríl, apríl, apríl!

 

 

Dnes je 1. dubna a je tu "apríl", také on má své dějiny. O tom je tento příspěvek 😊. Už dnešní probuzení do aprílového rána bylo "aprílem", protože velkou radost z poletujícího snížku jsem opravdu neměla. Platí však "Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem", takže moc divit se nemůžeme. Berme to pozitivně, aspoň se o víkendu můžeme věnovat domácím pracím a to se také počítá 👍.

Stalo se dobrým zvykem, že na 1. dubna si obzvláště rádi zašprýmujeme. S oblibou si vystřelíme z druhých a oni zase z nás. Pro toho, kdo má zájem o trochu veselí nebo humoru, jsem  vybrala  Omeletky Haliny Pawlowské, kde  uslyšíte povídku Pavla Nerudy Chycena na háček svým manželem. Halina Pawlowská nabídne povídku Jarní nápad a uslyšíte fimové tipy od Václava Šandy.

Tradice bláznivých aprílových svátků údajně sahá až do starověku, k reformě kalendáře, kterou nařídil Julius Caesar v roce 46 před Kristem. Kolem 20. března totiž vrcholily oslavy jarní rovnodennosti, které zakončila slavnost starořímského Nového roku. Právě ten odpovídá našemu 1. dubnu.

Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, tak údajně dali vzniknout “dni všech bláznů”.

Tak je ostatně dodnes označován v celém anglosaském světě, v Itálii či Francii se mu říká “aprílová ryba”. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.

Svátky bláznů

  

Jako příklad - vesmírný oblek pro krávy 

Jiné teorie spojují bláznivé aprílové oslavy se zemědělským ročním cyklem nebo poukazují na latinské pojmenování tohoto měsíce. Latinské aperire totiž znamená otevírati. V dubnu se příchodem jara otvírá nový zemědělský rok, což byl v minulosti dobrý důvod k bujarému veselí.

Svoji roli jistě hrál i dozvuk masopustních veselic. O aprílu se totiž rovněž mluvilo jako o "svátku bláznů" nebo "svátku zasvěcenců" a v minulosti byl v řadě evropských zemí také provázený průvody a bláznivými tanci. Podstatou svátku bylo vždy dočasné převrácení daného pořádku. A nenechte se mýlit - takové blázniviny měly a dodnes mají jednoznačnou výchovnou hodnotu. Ukazují totiž, co se stane, když se poruší zaběhnutý řád věcí.

Francouzské papírové ryby

 

Zvlášť oblíbené je vyvádění apríla ve Francii. Tento den se zde nazývá poisson d’avril podle dětského (nebo spíše dětinského) vtipu, kdy se vystřižená papírová ryba (fr. poisson) připevní na záda nic netušící oběti. Tradice „aprílování“ je ve Francii doložená už od roku 1564. V jiných zemích se stejný zvyk váže i k jinému datu, nejčastěji k 1. březnu, 1. nebo 31. květnu.

"Kdož bláznem býti chce…"

V českých zemích je tradice slavnosti bláznů o něco mladší. Nejedná se zřejmě o původní český svátek, rychle však u nás zdomácněl. První písemná zpráva pochází z roku 1690 a jejím autorem je Bartoloměj Christellia z Prahy. Uvádí, že „prvního dne měsíce apríla nechá se mnohý obelstít potměšilostí, ale dvakrát tak často i hrubou lží“.

V zevrubnější zprávě z roku 1792 se líčí, jak pán na apríla žertem poslal sluhu pro půl lokte nehašeného vápna do apatyky, kde si z něho vystřelil i lékárník sdělením, že už žádné nemá, protože se o ně lidé porvali a všechno vápno potrhali. V knize Žert a pravda z roku 1796 se zase lze dočíst, že „v měsíci dubnu, kdož bláznem býti chce, nechť se dá aprílem poslati.

Vtipné semínko a rovnák zatáček

Od konce 18. století jsou u v Čechách zprávy o aprílovém vyvádění podstatně častější. Žertíky byli zprvu častováni příbuzní a známí, například tím, že byli vysláni koupit nebo vypůjčit nejrůznější předměty. V blažené nevědomosti oběti aprílového vyvádění tyto zpravidla neexistující věci marně sháněli.

Takovým oblíbeným artiklem byly i nová bublinka do vodováhy, vtipné semínko, ohýbák rohlíků, ohýbák na cihly nebo rovnák zatáček. Ze stejného ranku jsou požadavky na sušený sníh, pytel páry, hodinářskou motyku, kohoutí vejce, kachní mléko, nové mezery do žebříku, bleší jazyky, dvacet deka mušího nebo komářího sádla nebo snad dvě libry zaječího peří. Každý, kdo aprílový žertík včas neprohlédl, si vysloužil titul „aprílový blázen“ a byl celý den terčem posměchu.

Co o aprílu říká starý snář:
Pošle-li tebe kdo aprílem – znamená to čest.
Poslati aprílem někoho – to je jisté zklamání.
Býti poslán aprílem – znamená posměch.

Aprílové pranostiky:
Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

Nešťastné aprílové nářadí

V tradiční české lidové kultuře však byl první duben považován za den poněkud nešťastný. Oběsil se prý tehdy Jidáš a ďábel byl svržen do pekla. Dokonce platilo tabu pro určité práce, např. setí, a nemělo se ani chodit do lesa. Nářadí vyrobené toho dne prý přináší smůlu a nedává užitek.  

Vyvedl vás někdy někdo aprílem a nebo naopak vy? Vymýšlíte i v průběhu roku rádi vtípky a žertíky na své známé a spolupracovníky?

zdroj: plzen.rozhlas.cz, dvojka.rozhlas.cz