Kalendárium z Moravskoslezska: Duben

 

 

 

Jaký je Moravskoslezský kraj?

 5. dubna 1888

Ve čtvrtek 5. dubna 1888 v půl jedenácté dopoledne bylo při výbuchu třaskavých plynů na jámě Josef Zwierzinova těžířstva ve Slezské Ostravě usmrceno 11 horníků, z toho pět ještě mladých svobodných mužů, a šest otců rodin. Ti, jak uváděl soudobý tisk, po sobě zanechali „6 truchlících vdov a 23 sirotků“. Památník obětí této tragédie dodnes nalezneme ve staré části slezskoostravského hřbitova.

6. duben 1909

Dne 6. dubna 1909 byla zahájena osobní doprava na trati Ostrava–Karviná. Úzkorozchodná elektrická dráha vedla z Antonínova náměstí v Moravské Ostravě (za dnešním Divadlem A. Dvořáka) přes Slezskou Ostravu, Radvanice, Petřvald a Orlovou do Karviné ke stanici Košicko–bohumínské dráhy a měřila 20 km. První tramvaj vypravená podle jízdního řádu jela úplně prázdná. Lidé pohlíželi na nový dopravní prostředek s nedůvěrou a neměli odvahu nastoupit. Vedení společnosti proto dočasně zavedlo bezplatnou přepravu v jednom směru. Tramvajová doprava si ale brzy získala oblibu a lidé ji využívali především k dopravě do práce, v první řadě na šachty, jichž bylo po trase 19. V důsledku rozšiřování silniční sítě a škod z poddolování byla od konce 50. let 20. století doprava na úzkorozchodné trati omezována. Poslední tramvaj z Karviné, na značně zkrácené trase, vyjela 28. května 1967.

8. duben 1843

Dne 8. 4. 1843 přešly Vítkovické železárny se vším příslušenstvím kupní smlouvou (byla podepsána v Olomouci a v Paříži) z vlastnictví olomouckého arcibiskupství do rukou vídeňského bankéře Salomona Mayera Rothschilda za kupní částku 321 tisíc zlatých. Poté se Rothschild vyrovnal s ostatními členy Vítkovického těžířstva tak, že jim proplatil jejich podíly. Zakoupení Vítkovických železáren přineslo významnou změnu ve struktuře kapitálu ostravské průmyslové oblasti.

 

Od roku 1843 se datuje postupné vytlačování feudálních podnikatelů, ať to byli Wilczkové nebo olomoucké arcibiskupství, z jejich takřka výhradních pozic v těžbě rudy, uhlí a výrobě železa, ve prospěch klasického kapitalistického podnikatele. V roce, kdy Rothschild převzal od olomouckého arcibiskupství Vítkovické železárny, to již byl podnik nezvyklého rozsahu a značné výrobní kapacity. Zaměstnával asi 1500 pracovníků ve vysokopecní výrobě, slévárně, pudlovně a válcovně, kovárně, kotlárně, vrtárně a soustružírně a cihelně.

8. dubna 1989

Dne 8. 4. 1989 se v Ostravě konala poprvé od konce šedesátých let 20. století soutěž Miss Československé socialistické republiky. Dějištěm finálového večera se stal Palác kultury a sportu v Ostravě (dnes Ostravar Aréna), večer moderoval herec Josef Dvořák a přímý přenos vysílala Československá televize. Do soutěže se přihlásilo 2300 dívek, z nichž porota vybrala do finále podle fotografií 24 účastnic. Vítězkou se stala tehdy osmnáctiletá Ivana Christová z Prešova. Publikum však hodnocení poroty nepřijalo a svůj protest dalo najevo hlasitým pískotem. Zdrženlivě hodnotil novou královnu krásy také tehdejší denní tisk. Volby miss byly totiž v době normalizace nepřípustné. I v roce 1989 bylo třeba soutěž krásy ospravedlnit zaměřením na další kvality soutěžících. „Spíše než o královně krásy bychom měli hovořit o naší nejsympatičtější dívce“ psalo se v tehdejším Rudém právu.

13. dubna 1850

Dne 13. dubna 1850 se narodil v rakouském Ebelsbergu hrabě Jindřich Larisch-Mönnich, průmyslník a podnikatel. Vlastnil a spravoval četné statky a průmyslové podniky na Karvinsku, kde zaváděl technickou modernizaci. Značnou pozornost věnoval rozvoji jodobromových lázní v Darkově. V roce 1886 byl jmenován zemským hejtmanem ve Slezsku. Pro své podnikatelské úspěchy se stal předsedou několika odborných spolků. V letech 1886–1898 stál v čele zemědělské a lesnické společnosti pro Rakouské Slezsko, v roce 1887 byl spoluzakladatelem a prvním předsedou centrálního spolku důlních podnikatelů, v roce 1890 stál v čele spolku báňských, hutních a strojírenských podnikatelů v Rakousku. 

 

Zastával rovněž předsednictví dámského pomocného spolku Červený kříž ve Slezsku a podporoval spolkovou činnost rakouských Slezanů ve Vídni. Zemřel na zámku Solca 8. prosince 1918.

13. duben 1902

Dne 13. 4. 1902 došlo na území Ostravy k prvnímu známému automobilovému neštěstí. Účastníkem nehody byl jeden z prvních majitelů automobilu v Ostravě Ing. Karel Molterský, chemik ve Vítkovických kamenouhelných dolech, se svými spolujezdci. Kolem čtvrté hodiny odpoledne se vraceli z Petřvaldu do Ostravy, když na prudkém spádu u Radvanic řidič vůz nezvládl a sjel do příkopu, levé přední kolo se rozbilo a cestující vypadli ven. Molterský utrpěl vnitřní zranění, kterému zanedlouho podlehl. Ostatní vyvázli s lehkými oděrkami, podlitinami a šokem. Do této události byly automobily pro tisk zdrojem komických situací a vtipných komentářů pro pobavení čtenářů. Avšak tragická nehoda se stala pro žurnalisty senzací, která plnila v různých obměnách stránky dobových novin velmi dlouho. Na této „tradici“ se do dnešních dnů mnoho nezměnilo…

14. duben 1898

Za nepříznivého počasí byla v pátek 14. 4. 1898 slavnostně otevřena nová budova městské nemocnice postavená na Fifejdách v letech 1896-1898. V přítomnosti moravského místodržitele barona Aloise Spens-Bodena, zemského hejtmana hraběte Felixe Vettera z Lilie, členů obecního výboru a dalších hostů přednesl pozdravný projev starosta města Moravské Ostravy dr. Adalbert Johanny a poté odevzdal klíč od nemocnice jejímu primáři MUDr. Friedrichu Neugebauerovi. Nemocnici, která měla 190 lůžek, projektoval a na stavbě se podílel stavitel Hans Ulrich z Moravské Ostravy. Celkové náklady na výstavbu a vnitřní vybavení financované z městské pokladny se vyšplhaly na jeden milion rakouských korun. Stará nevyhovující nemocniční budova na dnešní třídě 28. října (nyní v těchto místech sídlí Všeobecná zdravotní pojišťovna) se přestala používat a byla prodána.

Foto:  Městská nemocnice na Fifejdách (kolem roku 1900)

14. dubna 1904

Dne 14. 4. 1904 byl dodán pro inspektorát Wilzckových statků ve Slezské Ostravě v pořadí druhý osobní vůz z kopřivnické automobilky. Jednalo se o osobní vůz typu B s dvouválcovým motorem o výkonu 12 koní a se čtyřsedadlovou karosérií. Hrabě Wilczek byl s tímto novým dopravním prostředkem spokojen, první vůz zakoupil pro ředitelství svých dolů už v roce 1903. Majitelů automobilů bylo v Ostravě v tuto dobu ještě velmi málo, po městě jezdilo víc motocyklů, pomalu ale přibývalo průjezdů cizích vozidel městem. V této souvislosti se v denním tisku začaly objevovat zprávy o zbrkle jezdících automobilech plašících koně a způsobujících dopravní nehody.

15. dubna 1889

Toho dne  došlo k důlnímu neštěstí na Dole Hlubina v Moravské Ostravě, kde v odpoledních hodinách po výbuchu nahromaděných třaskavých plynů ve sloji „Juno“ zahynulo udušením osm horníků, z nichž dva nejmladší měli teprve 19 let. Další čtyři utrpěli poranění různého stupně, přičemž jeden z nich podlehl svým zranění zanedlouho poté.

 

Historický snímek ostravského Dolu Hlubina.

Pohřbu obětí této tragické události na novém městském hřbitově (dnes Sad Milady Horákové) o tři dny později se podle zpráv v soudobém tisku osobně zúčastnil také průmyslník David rytíř Gutmann, v té době nájemce Dolu Hlubina, který dorazil do Moravské Ostravy na druhý den po neštěstí, aby zjistil rozsah škod a dohlédl na poskytnutí pomoci rodinám pozůstalých.

20. duben 1775

Dne 20. 4. 1775 dorazila do Vídně petice města Moravské Ostravy adresovaná císařovně Marii Terezii. Petice je dojímavým výčtem přírodních pohrom, válečných strádání a morových ran, které postihly město od třicetileté války a zároveň žádostí, aby město nemuselo prodávat obecní nemovitosti. Celou supliku lze označit za analýzu hospodářské situace města opřenou o skutečné události, jichž se podepsaní radní v čele s purkmistrem Vavřincem Máchou a cechmistry dovolávají. Autorovi (nebo autorům) nelze upřít obratnost v koncipování, dobrou znalost místních poměrů a přesvědčivost všech vývodů. Je to patrné z toho, že císařský dvůr poslal petici k prověření moravskému guberniu do Brna, které ji po vyjádření krajského úřadu v Přerově doporučilo ke kladnému vyřízení. Město Moravská Ostrava tak dosáhlo výjimky z všeobecného nařízení a obecní nemovitosti nemuselo prodávat.

22. duben 1964

Dne 22. dubna 1964 byla zahájena výstavba nového areálu Vysoké školy báňské v Ostravě–Porubě, ve své době nejmodernějšího v republice.

Kapacita budov a jejich přístrojové vybavení byly již dlouhou dobu terčem kritiky vyučujících i studentů, neboť investiční záměr z roku 1947 na nahrazení provizorního umístění učeben novými budovami byl neustále odkládán. Teprve na základě vládního usnesení se v roce 1964 začaly stavět dvě budovy kolejí a poslucháren, které se staly základem areálu školy. V následujících letech zde vyrostly objekty vědecko–výzkumných pracovišť, přednáškových sálů a laboratoří.

24. duben 1453

Dnem 24. dubna 1453 je datována listina, kterou Hedvika, vdova po husitském hejtmanovi Janu Čapkovi ze Sán, prodala hukvaldské panství, včetně Moravské a Polské Ostravy, dalšímu husitskému hejtmanu Janu Talafúsovi z Ostrova. Jan Čapek se na Hukvaldech usadil v roce 1438 ihned po jejich koupi od Mikuláše Sokola z Lamberka, který také patřil mezi velitele husitských vojsk. V době, kdy se Jan Čapek neúčastnil vojenských výprav, pobýval na Hukvaldech nebo v Ostravě. K držbě Ostravy Janem Talafúsem se dochovala jediná zpráva z roku 1454 v souvislosti se zřízením bočního oltáře ke cti sv. Cecílie v kostele sv. Václava.

25. duben 1426

Ke dni 25. 4. 1426 je datována listina vydaná opolským knížetem Bolkem, tehdy zástavním pánem hukvaldského panství, která stvrzuje, že Vavřinec ze Šonova (dnes Szonów, součást obce Glogówek v Polsku) prodal se souhlasem svého bratra Mikuláše ves Čertovu Lhotku (dnešní Mariánské Hory) za 50 kop grošů ostravskému měšťanu Bos Mertenovi.

25. duben 1895

Dne 25. dubna 1895 se v Kyjovicích narodila malířka, grafička, etnografka a spisovatelka Helena Salichová. Po absolvování Akademie výtvarných umění v Praze, kde studovala mj. u Vojtěcha Hynaise a Vratislava Nechleby, se v roce 1926 trvale usadila v Polance nad Odrou, kde také vznikla většina jejích malířských a literárních prací. Převážná část výtvarné tvorby – linoryty, dřevoryty, kresby a akvarely – vznikala jako ilustrace k jejím sbírkám slezských pohádek, písní a jiným dílům národopisného charakteru. Z její iniciativy a z výtěžku výtvarných prací zachycujících válečné škody ve slezských obcích, vznikla rozsáhlá akce Budujeme Slezsko vyhlášená 23. 9. 1945 na Ostré hůrce u Opavy. Zemřela 2. 7. 1975 v Ostravě. 

Na její odkaz navazuje Slezský soubor Heleny Salichové působící při VŠB–Technické univerzitě, její jméno nese ZŠ v Polance n. O. Životě a dílu této významné osobnosti se věnoval Petr Pavliňák v monografii Helena Salichová. 

 

Zima v Polance

 

Válkou poničené Slezsko, Třebovice

26. dubna 1901

Dne 26. 4. 1901 byl vydán zákon o stavbě vodních drah, podle kterého měl být v Mariánských Horách postaven přístav jako součást Dunajsko-Oderského průplavu. Zákon předpokládal také splavnění Vltavy od Českých Budějovic až do Prahy a splavnění Labe od Mělníka k Jaroměři. Se stavbami mělo být započato v roce 1904 a měly být dokončeny do dvaceti let. Stavební náklady do roku 1912 byly stanoveny na 250 miliónů korun.

29. dubna 1883 – Novela školského zákona

Roku 1869 byl vydán školský zákon, který zaváděl jednotný státní dozor nad školami a  právo na vzdělání pro každého (tedy pro všechny společenské vrstvy).  Školní docházka byla stanovena na 8 let, přičemž začínala v šesti letech věku. Nesporným krokem vpřed bylo zkvalitnění sociálního postavení učitelů, kterým byla zajištěna penze. Nešlo o nijak závratnou částku, leč i tak se učitel mohl těšit finančnímu zajištění po svém odchodu do důchodu. Uzákoněná také v roce 1869 byla možnost vykonávat učitelské povolání ženami, samozřejmě však tyto učitelky musely dodržovat přísný celibát. Zároveň tento zákon zkvalitňoval odbornou způsobilost učitelů, neboť nařizoval jejich vzdělávání na čtyřletých učitelských ústavech.

• Koncem dubna vysazujeme hlízy jiřin – tak, aby vyrašily až po 15.5.
• Řez růží – na začátku dubna řežeme růže (když kvete zlatice). U všech typů růží odstraníme mrtvé a zahušťující dřevo. Záhonové růže řežeme na 2-6 oček, stromkové růže podobně, u popínavých odstraňujeme výhony starší, než 4 roky.
• Trávník – do konce dubna nastává vhodné období pro vertikutace, hnojení a dosev trávníku. Také můžeme zakládat nové trávníky.
• Hnojíme okrasné dřeviny – kompostem či hnojivy typu NPK, jehličnany hořkou solí. Kyselomilným rostlinám dopřejeme hnojiva k tomuto určená (rododendrony, azalky, hortenzie velkolisté, pierisy, vřesy apod.)
• Rozdělujeme příliš rozrostlé trsy trvalek – příliš se rozrůstající trvalky (hvězdnice, chrpy…) zmenšíme, některým trvalkám prospívá jednou za 4 roky rozdělení trsů (dlužichy, plamenky…) 
• Zdroj: kalendárium historických událostí města Ostravy