Babičku známe asi všichni. Četla jsem ji už jako dítě, mám po mamince pěkné vydání této knihy, dnes už historický kousek. A kolikrát jsem "Babičku" viděla v televizi! Nejvíce se mi líbí, když v roli babičky vystupuje paní Kurandová a Barunku hraje Libuška Šafránková.
Vraťme se k paní kněžně. Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci.
Ratibořický zámek známe hlavně z literárního zpracování od Boženy Němcové. Před 200 lety ale Vilemíně Zaháňské sloužil jako letní sídlo.
Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská (Prinzessin Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland) v Miltavě v dnešním Lotyšsku. Kromě Vilemíny se do rodiny Petra Birona, vévody korutanského a zemgalského, a Anny Charlotty Dorothey von Medem narodily další tři dívky. Marie Paulina Luisa a Johanna Katharina se později provdaly do dalších šlechtických rodů. Byla tady ještě Dorothea – tu sice Petr Biron přijal za vlastní, ale ve skutečnosti byla dcerou nemanželskou. Aby nebylo jejího zvláštního osudu dost, později se spekulovalo i o tom, že by mohla být skutečnou matkou Boženy Němcové, což by vysvětlovalo i nebývalou přízeň Vilemíny Zaháňské jako tety k budoucí spisovatelce. Dnes už jde ale o vyvrácenou hypotézu. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.
Vilemína Zazáňská si mateřské lásky moc neužila. Zde je ale právě s neustále odcestovanou matkou Dorotheou von Medem a mladší sestrou Paulinou.
Muže svého srdce nenašla
Ze svých čtyř křestních jmen prý nejraději používala Vilemína. Opravdu to byla inteligentní a vzdělaná žena, jak o ní psala Božena Němcová v Babičce. Taky jako jedna z mála žen tehdejší doby dokázala ovlivňovat politické dění.
Vilemína svoje panství, včetně ratibořického zámku, zdědila po otci, jehož příběh se také objevil v literatuře – tentokrát v díle Na dvoře vévodském od Aloise Jiráska. Vilemína se jako velmi vzdělaná a schopná žena o svůj nabytý majetek zvládala skvěte postarat.
K panství, které Vilemína Zaháňská zdědila po svém otci, patřil i lovecký zámeček.
Celý život hledala ideálního muže. Sen to byl ale nesplněný, přestože se vdávala třikrát. Měla i několik silných mileneckých vztahů s muži zvučných jmen, jako byl důstojník Alfréd Windischgraetz, rakouský ministr a pozdější kancléř Klemens Metternich nebo britský diplomat Frederick Lamb.
Klemens Lothar Metternich byl sice milencem Vilemíny Zaháňské, ale rovněž byl ženatý a o dalším sňatku ani neuvažoval. Doufala, že se jednou stane jeho manželkou. Byly to ale plané naděje… Metternich byl ženatý, a není tedy divu, že vztah neměl moc šancí na dlouhé trvání. Přátelství jim nicméně vydrželo i v pozdějších letech.
Vilemína Zaháňská měla vztah i s Alfredem Windischgrätzem, dokonce ve stejné době, jako s Metternichem.
Dítěte se musela vzdát
Ve společnosti druhých, přesto sama. Tak žila mnoho let se svými schovankami.
Mezi několika vztahy s mocnými muži se Vilemína Zaháňská vdala hned dvakrát. Šlo o krátká a nevydařená manželství s princem Louisem Rohanem Guémenée a ruským knížetem Vasilem Sergejevičem Trubeckým. U třetího sňatku, s
hrabětem Karlem Rudolfem Schulenburgem, jistě doufala, že tentokrát už
bude mít štěstí. Ani tento vztah ale nebyl příliš idylický, a navíc
Vilemína byla tou dobou už neplodná. V roce 1801 totiž prodělala velmi
těžký porod své nemanželské dcery Gustavy, kterou dala na vychování k
příbuzným jejího otce. Jediné (nemanželské) dítě měla s francouzským
generálem a diplomatem baronem Armfeltem, porodila ve 20 letech a musela
ho dát k adopci. Další už neměla. Tím ji bohužel od sebe zahnala a Gustava se k
matce příliš nehlásila, byť ta se o sblížení nepřestávala snažit. Snad
proto, že Vilemína toužila po dětech a chtěla se o ně starat, pomáhala
alespoň cizím dívkám – jako v případě Barbory Panklové.
Vilemína Zaháňská byla krásná žena, ale na muže štěstí neměla.
Haničko, ráda jsem si přečetla o neveselém osudu krásné, vzdělané a známé dámy.
OdpovědětVymazatDo Ratibořic to nemáme daleko, občas tam zajedeme.
Děkuji a přeji hezké odpoledne, Helena
Jsem ráda, Helenko, že Tě to zaujalo, i když Ratibořice znáš lépe než já. Od nás je to hodně daleko a tím je to vzácnější.
VymazatDěkuji a přeji úspěšný začátek června. ☺
Babičku jsem samozřejmě četla a viděla i film. Měla jsem v knihovně krásné staré vydání s ilustracemi a před lety si ji vzal prostřední syn domů do knihovny, aby ji měl pro vnučky a hlavně toto velice stará vydání zůstalo v rodině. V Ratibořicích i na Starém Bělidle jsme také byli, ale už je to mnoho let. Příběh Vilemíny Zaháňské mi tedy není cizí. Měj se Hani moc pěkně a opatruj se.
OdpovědětVymazatMyslím si, Jaruško, že Babička je jednou z knih, která by se mohla uchovávat v rodině pro další generace. Také mám staré vydání po mamince. Chtělo by to zase tam zajet, také bych moc chtěla. Ale ta dálka...
VymazatDěkuji a přeji pěkné červnové dny. ☺
Smutný příběh.Babičku jsem četla několikrát a mám také staré vydání,které uchovávám,snad jednou pro další generaci.Všechny osudy postav v ní mě dojímaly.
OdpovědětVymazatRáda bych se ještě na ta místa podívala,ale nevím.Naposledy jsme tam byli s vnoučatama a to je už pár let.
Hani,mě se hezky
Měly neveselý osud, viď, B. Němcová i tato paní kněžna. Přeji, aby tu knihu vnučky opatrovaly dále. K té návštěvě - pro vás to není až tak daleko, jako tady od nás skoro přes celou republiku. Tak snad v létě by to šlo domluvit.
VymazatDěkuji a přeji pohodové dny naplněné výlety. ☺
Smutný příběh Vilemíny , bohatství nenahradí rodinné štěstí. V Babiččině údolí jsme byli na dovolené, vlastně to byla naše svatební cesta,je to už pěknou řádku let- 27. Ubytování jsme byli asi 1km od zámku a podnikali výlety do okolí. Naše babi(adoptovaná- jinak kuchařka v MŠ kde jsem učila) dříve bydlela v okolí zámku a tak nás poslala za zameckym zahradníkem, dobrým známým a ten nás provedl historií. Byl to už starý pán a už jeho dědeček a pak táta pracovali jako zámečtí zahradníci. Bylo to milé setkání a ráda na ně vzpomínám. Doma jsme měli krásné vydání Babičky,vzala si ji nejstarší sestra. Hani,opět moc hezky napsáno.
OdpovědětVymazatMoc děkuji, Marti, za pěknou vzpomínku ☺. Měli jste svatební cestu v místě pěkném a zajímavém a babi byla moudrá, že vás nasměrovala. Napadlo mě, že my bychom si tam někde také mohli zajistit ubytování, je tam k návštěvě jistě více pěkných míst.
VymazatDěkuji a posílám červnový pozdrav. ☺
Já jsem navštívila zámek snad před více než padesáti lety.Tehdy se ještě spekulovalo,že Božena Němcová je hraběnčina dcera(údajný otec Metternich).Před pár lety(4) jsem navštívila i Metternichův zámek.
OdpovědětVymazatNa knihu "Babička" mám úsměvnou vzpomínku.Nejmladší syn byl nemocný,tak jsem mu knihu předčítala. Dodnes je to historka-jak jsem se snažila a on neposlouchal.Možná je to i důvod,že on jediný z celé rodiny nerad čte ☺.
Přeji krásné dny plné inspirativních nápadů ☺
Evi, to je už dost let, co jsi tam byla, žee? ☺ Myslím, že stále je určitá domněnka, že B. N. je dcera hraběnky, dokonce se spekuluje, že byla o něco starší, než je uvedeno.
VymazatMáš dobrou vzpomínku, možná by tehdy syna zaujal spíše ten film.
Děkuji za přání a vám přeji hodně příjemných dní. ☺
Ahoj Hani, Babičku jsem viděla mockrát i četla, také mám doma krásné staré vydání. Do Babička údolí jezdím moc ráda. Měj se krásně. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, ahoj..., věřím, že do Ratibořic jezdíš ráda, také bych tam zajela, ale máme to hoodně daleko. Babička patří do zlatého fondu naší literatury.
VymazatDěkuji a také se měj co nejlépe. Zdravím tam k vám. ☺