Příběhy slavných značek: Swarovski aneb jak Čechy přišly o legendu bižuterie

 

 

Když se řekne Swarovski, nejen ženám se rozjasní oči podobně jako legendární broušené kameny 😃.

Málokdo ví, že zakladatel nejznámější brusičské firmy na světě Swarovski byl původem Čech. Ano, zakladatel podniku Swarovski - Daniel Swarovski byl rakouský brusič skla českého původu. Podnik založil v roce 1895 ve městě Wattens v Rakousku, kde nalezl díky energii z Alpské vody optimální podmínky pro založení brusičství.

Swarovského práce však dnes nejsou jenom šperky. Swarovski cítí jak lidé milují vše co se blýská a proto v portfoliu firmy najdete produkty jako luxusní kabelky, hodinky, dalekohledy, ale také sklenice, domácí dekory, a díky spolupráci s firmou Philips také třeba sluchátka pro hudební přehrávače či USB klíčenky.

Daniel Swarovski byl brusič skla a zakladatel podniku Swarovski, který se stal světoznámým díky svému broušenému sklu. Vybudoval nadnárodní společnost působící ve více než 40 zemích světa.

Narodil se v Jizerkách, ale zkušenosti sbíral ve Vídni a v Paříži. K patentu ho inspiroval Křižík, ale voda říčky Kamenice jeho sen neutáhla.

V Jiřetíně pod Bukovou se 24. října 1862 narodil do německy mluvící sklářské rodiny Daniel Swarovski. Tou dobou tu kvetla výroba šperků zdobených skleněnými kamínky, a tak byla jeho profesní dráha celkem jasná.

V nedalekých Albrechticích se vyučil pasířem – naučil se zpracovávat kov za studena pro potřeby výroby bižuterie. Ručně brousili sklo, ze kterého se pak zhotovovaly knoflíky, korálky a ověsy pro křišťálové lustry.Vyučil se uměleckým sklářem (pasířem) a svoji pracovní dráhu započal v malé továrně svých rodičů. Výroba továrny se nejdříve zaměřovala na výrobu skleněných perel, později se do popředí zájmu dostalo ručně broušené sklo, které bylo časově náročné na výrobu. Používalo se na bižuterii a výrobu křištálových lustrů.
Swarovski, který byl od mládí technicky nadaný, přemýšlel, jak výrobu zrychlit a tím pádem i zlevnit.

SWAROVSKI ODCHÁZÍ Z ČECH

Pro jeho technické nadání ho firma Gebrüder Feix roku 1883 vyslala do Paříže a Vídně, aby si rozšířil své znalosti. Na velké Technické výstavě ve Vídni se potkává s Františkem Křižíkem. Inspirován možnostmi elektřiny začne vyvíjet stroj na broušení šatonů (skleněných krystalů). V roce 1891 se vrací zpět do Čech, dokončuje svůj stroj a v roce 1892 si ho nechává patentovat. Díky tomuto stroji dochází k výraznému urychlení a zlevnění výroby.
Na spuštění výroby ale nemá dostatek financí, a tak pro svůj podnikatelský záměr hledá investora, kterého nachází v Armadu Kosmannovi a spolu se švagrem Franzem Weisem zakládají firmu D. Swarovski & Co.
Nějaký čas běží výroba v Čechách, poptávka však brzy převyšuje nabídku a výrobní možnosti přestávájí Swárovskému stačit. Navíc konkurence touží získat jeho vynález, a proto se rozhodne přesunout výrobu do rakouských Tyrol, do města Wattens. Zde má dostatek elektrické energiie díky vodní elektrárně na řece Inn, pronajímá si starou tovární halu a rozjíždí výrobu. Daří se mu nadmíru dobře, a tak je výroba brzo rozšířena o další 4 brusné stroje.

TIROLER WARE
V roce 1900 firma pronajatou továrnu kupuje. Do výroby se zapojili také synové Daniela Swarovského - Alfred, Wilhelm i Friedrich, kteří dále výrobu vylepšili a zrychlili. Stále jsou ale závislí na dodávce suroviny – skla z Čech. Padne tedy rozhodnutí o výstavbě nové sklárny. Sklovina se začne vyrábět v Rakousku a dodnes je jedním z nejlépe střežených tajemství továrny Swarovski. Od roku 1913 je firma zcela samostatná a výrobní linky produkují krystaly prvotřídní kvality a v dostatečném množství. To už firma zaměstnává přes 800 zaměstanaců.
Swarovski exportuje svoje šperky a bižuterii do celého světa. Mezi největší odběratele patří Velká Británie, USA a Německo. Díky své poloze je nazývána “Tiroler Ware”. Firma je v plném rozkvětu, když náhle v roce 1914 přichází první světová válka.

První světová válka, která znamenala zmenšení poptávky po špercích, přinutila firmu hledat nové možnosti podnikání. Její zájem se zaměřil na výrobu brusiva a brusných koutoučů. V roce 1929 přichází globální ekonomická krize, která má na Swárovského také dopad, ale firmu se podaří udržet i přes značné ekonomické potíže.
Mezi světovými válkami se Swarovski stahuje z vedení firmy, předává ho nejstaršímu synovi Wilhelmovi a v roce 1956 umírá. Wilhelm po druhé světové válce společnost rozšiřuje o divizi na výrobu brýlových skel, dalekohledů a sortiment rozšířil také o reflektory a svítidla. I v tomto sortimentu se stává špičkou ve svém oboru.
Roku 1960 se mu podařilo odkoupit i podíly od potomků Armanda Kosmanna a firma se stala majetkem rodiny.
Firma začíná experimentovat s povrchovou úpravou svých krystalů pro dosažení ještě většího lesku. Na této spolupráci se podílí např. i návrhář Christian Dior. Nejznámější povrchovou úpravou je Aurora Borealis.
V roce 1976 firma Swarovski přichází s novými produkty - skleněnými figurkami, které se zanedlouho staly vyhledávaným sběratelským artiklem pro svůj překrásný vzhled a omezené výrobní série. Vznikl tak klub sběratelů a fanoušků Swarovski figurek (SCS), který má více než 450.000 členů.
V roce 1977 pak přichází s vlastní kolekcí šperků a dvakrát ročně přichází s novinkami.
Společnost Swarovski se vyvinula v nadnárodní společnost o několika divizích. V současnosti  společnost zaměstnává sama nebo prostřednictvím svých dceřiných společností více než 25.000 lidí ve 40 zemích světa, mezi něž patří i Česká republika. Pobočka firmy Swarovski je v Jablonci nad Nisou.
Mezi odběratelé krystalů Swarovski patří i firma Evolution Group CZ. Šperky se Swarovski krystaly vyrábí a prodává nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropy. Každý šperk, který odchází z výroby, je opatřen certifikátem originality Swarovski.

Byla to náročná práce a šlo to pomalu. A tak si začal lámat hlavu s tím, jak celý proces zrychlit a zlevnit. Když mu bylo 18, vyslali ho na zkušenou do Paříže a Vídně, aby si trochu rozšířil obzory. No a tam proběhlo setkání vpravdě iniciační. Potkal se tu s Františkem Křižíkem.

Vynálezce

Swarovského naprosto nadchly možnosti strojů poháněných elektrickou energií. A možná právě v tuto chvíli mu svitlo, uvědomil si, že tudy vede cesta. V hlavě se mu začal rodit plán: neprodleně musí vymyslet stroj, který bude brousit skleněné kamínky, tzv. šatony, místo lidských rukou.

Po návratu z Vídně se oženil a spolu se svým tchánem Weissem založil vlastní firmu v Janově Dole u Liberce. Pustili se do výroby bižuterie, ale nevedlo se jim. Navíc tchán brzy zemřel, a tak se Swarovski vrátil do Jiřetína, kde podnikali jeho švagři Robert, Franz a Emil Weissové.

Swarovského patent

Konečně dal dohromady onen vysněný stroj na broušení drobných skleněných polotovarů, první v Rakousku-Uhersku. Dokázal v dokonalé kvalitě vybrousit až 35 šatonů najednou! Swarovski si svůj vynález nechal roku 1892 patentovat.

Oprávněný strach z konkurence ho vedl k tomu, aby výrobní postup tajil, co to jen šlo, nicméně nedostatek financí ho donutil hledat společníka. A štěstí mu přálo. Zázračný stroj představil svému pařížskému zákazníkovi Armandu Kosmannovi.

Francouz byl fascinován. Přispěchal s pořádnou peněžní injekcí a stal se společníkem nově vzniklé firmy Swarovski & Co. Založili si vlastní sklárnu, která dodávala surovinu pro výrobu jeho krystalů, ale podnikání stále vázlo.

Vlastní vodní elektrárna

Mimo jiné proto, že elektřinu pro pohon brusu měla vyrábět voda říčky Kamenice. Jenže ta měla malý průtok a generátor neutáhla. Zájem o šperky Swarovski byl stále větší, poptávka brzy převyšovala nabídku a výrobní kapacity nestačily. Co si počít? Nezbývalo než se přesunout na lepší místo.

 

Socha Daniela Swarovského ve městě Wattens v Tyrolsku

 

Po pečlivém průzkumu okolí objevuje Swarovski bývalou továrnu na výrobu látek v tyrolském městě Wattens nedaleko Innsbrucku. Okamžitě si objekt pronajímá, se svým unikátním strojem a deseti dělníky se stěhuje do Rakous. Na dravé řece Inn buduje vlastní vodní elektrárnu a rozjíždí výrobu. To byl říjen 1895.

Jak se vyrábí křišťály Swarovski a jejich povrchová úprava

Výroba průmyslového křištálu vhodného na výrobu broušených krystalů má původ právě v Čechách. Na přelomu 16. a 17. století čeští skláři vytvořili sklo zvané český křišťál, které bylo vhodné pro broušení a rytí a bylo světovou jedničkou po více než 100 let. V té době se vyráběly hlavně knoflíky, korálky a ověsy pro křištálové lustry.  Daniel Swarovski, který pocházel z Čech, vynalezl stroj na broušení šatonů (krystalových kamínků) a později si založil i vlastní sklárnu, která mu dodávala surovinu pro výrobu jeho krystalů.

Výjimečných výsledků dosáhl právě experimentováním s množstvím oxidu olovnatého - jeho sklo ho obsahuje až 32%. To mu zaručuje maximální čirost a dokonalé optické vlastnosti. Mimochodem, přesné složení skla je dodnes přísně střeženým tajemstvím.

 

 

Dalším faktorem ovlivňující vzhled a lesk Swarovského křišťálů je jejich povrchová úprava. Firma Swarovski chtěla vyrobit křištálové sklo, které umožnuje lámat světlo ve spektru duhy, a proto začala experimentovat s chemickými kovovými nátěry. V roce 1956 přichází s povrchovou úpravou Aurora Borealis, nebo-li "AB", který je zároveň jedním z nejpopulárnějším a dodává sklu duhový povrch. Spolupracoval na něm také Christian Dior. Dalšími známými nátěry jsou Volcano, Aurum či Dorado. Existuje také dvojitý nátěr, který se potom označuje AB 2x, Dorado 2x a jiné.
Od roku 2004 společnost Swarovski používá také nátěr Xilion určený k optimalizaci lesku Roses (křišťálové komponenty s plochými zády) a Šatony (kosočtvercový řez). Nejběžnější jsou však právě efekty AB (způsobuje u šperků duhové obrazy), saténový efekt (zvyšuje hloubku barev) a matný efekt (jednotvárnému prvku dodá barvu).

 

Swarovski Kristallwelten také Crystal Worlds je muzeum, které se nachází ve Wattens. Muzeum bylo postaveno v roce 1995 na oslavu 100. výročí založení rakouské firmy Swarovski jako atrakce pro návštěvníky. Ve venkovní části areálu je nepřehlédnutelný reliéf alpský obr, s očima upravenýma jako krystaly.

 

 

Perlový náhrdelník z pravých říčních perel bílý

 

Muzeum bylo navrženo André Hellerem, Brianem Enem, Susanne Schmognerovou a Studiem Azurro. Ve 14 podzemních místnostech jsou vystavena umělecká díla. Pod pojmem křišťál si můžeme představit  přírodní kámen zvaný horský křišťál. Své jméno dostal podle místa největšího výskytu - v horském masivu Alp. Imitace křišťálu nebo také křišťál umělý se vyrábí speciální technologií ze skla. S umělým křišťálem se nejvíce setkáváme na stříbrných špercích, optice, brusných materiálech a při výrobě křišťálových lustrů.   

 

HODNĚ CENĚNÝ MINERÁL 

Přírodní křišťál  je kámen -  bezbarvá odrůda křemene. Pro svůj vzhled připomínající ledové krystaly byl pojmenován řeckým výrazem Krustallos, což v překladu znamená led. Jedná  se o tvrdý, čirý minerál,  v minulosti i současnosti velmi ceněný pro svou tvrdost, čistotu a průhlednost, stejně jako výrobky z něj. Křišťálu jsou připisovány léčivé vlastnosti, proto se používá jako talisman ve formě provrtaného přívěsku, náušnic nebo náramku.

BENÁTSKÉ SKLO

K výrobě křišťálového skla výrazně přispěl objev italských sklářů v 16. století, kdy se jim podařilo vyrobit čiré sklo. Centrem výroby skla byly italské Benátky, a proto se tomuto sklu říkalo benátské sklo (cristallo). Toto sklo se svými vlastnostmi blížilo vlastnostem horského křišťálu. Bylo ovšem měkké a nehodilo se příliš k broušení. Později se výroba skla soustředila na ostrově Muráno, kde sklářská výroba pokračuje dodnes.
Na přelomu 16. a 17. století začínají vznikat nové sklárny ve střední Evropě s cílem vyrobit obdobu Benátského skla, které bylo velmi žádané. To se podařilo v Čechách a od té doby hovoříme o českém křišťálovém sklu - českém křišťálu.
Český křišťál svojí kvalitou převyšoval sklo benátské. Kromě čirosti mělo vyšší lesk i tvrdost, čímž se ještě více příblížilo vlastnostem horského křištálu. Pro svoje vlastnosti bylo vhodné k broušení i rytí a v průběhu 18. století se díky svým jedinečným vlastnostem rozšířilo po celé Evropě.
Střediskem výroby a prodeje skla v Čechách se stal Nový Bor. V druhé polovině 17. století také začíná výroba skla v Anglii, kde se podařilo vyrobit první olovnaté sklo s přídavkem oxidu olovnatého. Olovnatý křišťál má vyšší index lomu a tím se téměř  vyrovnává indexu lomu horského křišťálu (čím vyšší index lomu, tím více se sklo blýská). V současnosti se za vysokoolovnatý křišťál považuje sklo s minimálně 30% oxidu olovnatého.

 

KŘIŠŤÁLY SWAROVSKI SE TŘPYTÍ NEJVÍCE NA SVĚTĚ 

Firma Swarovski ( o jejím vzniku se dočtete zde) používá křišťálové sklo s 32% procenty oxidu olovnatého a díky tomu jsou jejich krystaly tak zářivé i při horších světelných podmínkách. 

 

 

 

Pro páníčka na krk a pro pejska obojek Swarowski 

 

 

Náramek 16cm proti uhranutí s krystalem Swarovski

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, J. Škápíková , M. Šorelová, luxurymag.cz, evolutiongroup.cz