9. července 1357 - Základní kámen Karlova mostu

 

Karlův most je asi ze všech mostů v celé republice nejznámější a troufám si říct, že na fotkách ho pozná snad každý. Dnes má tento most výročí.

Přesně v 5 hodin a 31 minut položil císař Karel IV. základní kámen ke stavbě kamenného mostu v Praze přes Vltavu.  Vlastníma rukama položil základní kámen Karel IV. právě 9. července 1357. Bylo to přesně před 665 lety. 

Muzeum Karlova Mostu (Křižovnické náměstí 3, Praha 1) Vás srdečně zve na oslavu 665. výročí položení základního kamene Karlova Mostu a 15. výročí otevření Muzea Karlova Mostu - 9.7. 5:31.

Datum si král vybral podle astrologických výpočtů, aby mostu zaručil nezničitelnost. Most byl až později pojmenován po svém zakladateli. Čas nebyl vybrán náhodou, šlo o magickou řadu lichých čísel (údajně aby liché číslovky měly vzestupnou a sestupnou tendenci - 1 3 5 7 9 7 5 3 1). 

Stavba započala podle projektu Petra Parléře, dokončena byla tři roky po Parléřově smrti v r. 1402.

Astronom Zdeněk Horský (1929–1988) vytvořil spekulativní hypotézu o datu 9. července 1357 - v 5 hodin a 31 minut. Ve 14. století bylo samozřejmé že se pro veledůležité stavby sestavoval horoskop. Postavení planet bylo právě 9. července více než příhodné. Nastala konjunkce Saturna (největšího zla) 24,1° (ekliptikální délka) Raka se Sluncem (největším dobrem) 24,3° Raka. Zlo je kompenzováno nejvyšším trumfem, tudíž jde o velice příznivý horoskop. 

Dalším důležitým prvkem horizontu je ascendent, část oblohy pod horizontem, která bude teprve vycházet. 9. červencový den léta Páně 1357 bylo v ascendentu souhvězdí Lva. Lev je již od poloviny třináctého století heraldickým symbolem českých králů a taktéž astrologicky ovládá Prahu a Čechy. Krom toho, horoskop založení Karlova mostu má ještě jednu zvláštnost. Všechny planety kromě Marsu, známé ve 14. století, byly tu noc k vidění nad pražským horizontem. Počítáme-li pak se založením mostu v 5 hodin 31 minut ráno, vychází Mars (symbol velkých činů, ale také války) právě v tento okamžik. V okamžiku pokládání základního kamene mostu se schovávaly všechny planety vyjma Marsu pod horizontem souhvězdí Ryb a Raka. Tato astrologická znamení jsou spojena s vodou, což mělo být pro budoucí most příznivé. 

Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Práce začínaly těžbou surovin, zejména lámáním kamene. Vedle lokalit v Praze (Petřín, Bílá Hora, Hloubětín) se kámen těžil v lokalitách okolo Prahy.

Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to  být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.

"Požehnej toto veliké dílo našeho krále Karla IV. Most králův, který slouží lidem z Prahy i z dálky."

Aby bylo dílo nejen velkolepé, ale i pevné rozhodl se stavitel přidávat do malty syrová vejce.V celé Praze jich však nebylo dost, a tak na králův příkaz sváželi vajíčka ze všech koutů království. Vozy dřevěné, slámou vystlané, křehkým nákladem v proutěných koších i bednách naložené, se na břehu vltavském shromažďovaly, zde je také zedníci roztloukali a do vápna míchali. 

Jen ve Velvarech královskému nařízení špatně porozuměli. Báli se, aby se vejce cestou nerozbila, proto je poslali uvařená na tvrdo. Velvarským se pak smála celá Praha, a ten skutek jim byl škodolibě připomínán po celá staletí. Obyvatelé Unhoště sice vejce dopravili v pořádku, spletli se však s mlékem, kterým se při stavbě mostu rozmíchávala malta a poslali tvaroh a syrečky.

Dle legendy je tudíž Karlův Most jediným ze všech mostů na světě stavěným nejen z kamene, ale také z českých vajec a unhošťského tvarohu a sýra. A zřejmě také díky této receptuře vydržel více než šest a půl století.

  

Sochy na mostě původně nebyly.

Původně byl most označován jako Kamenný nebo Pražský, pojmenování Karlův se vžilo zřejmě až kolem roku 1870 na podnět Karla Havlíčka Borovského. Karlův most je 9,4 - 9,5 metrů široký a jeho délka zvýrazněná šestnácti oblouky dosahuje 515 metrů.

 

 

Srovnání půdorysů Juditina a Karlova mostu ze snímku katastrální mapy

 

  

Detail jedné z četných kamenických značek.

 Zdroj: Wikipedie, archiv.radio.cz, praha-archeologicka.cz, muzeumkarlovamostu.cz