Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 20. září 2022

"Já do lesa nepojedu" už neplatí, ale musíme o lese něco znát





I dovolená může být poznávací. Nemusí to být někde v názvu u konkrétní destinace, ale záleží na každém, jak si to zorganizuje. V Kosárně v Karlovicích u Vrbna pod Pradědem dostane milovník lesa, nebo i ten, kdo se do lesa dostane občas, spoustu zajímavých a užitečných informací.

Dnes je krásné počasí, to je výlet hned radostnější. Taková ručně vyšívaná nástěnka vás přivítá v Kosárně. Škoda, že tam není uvedeno, která vyšívačka si dala tu práci a pečlivě, křížkovým stehem, vystihla Kosárnu.

Dnes se podíváme nahoru do patra, kde je vše o lese. Začneme houbami, které škodí dřevinám. Poznáme i škůdce, které lesníci ve svých rajónech vidí neradi.

 
 
Troudnatec kopytovitý

Klikoroh borový: Brouci jsou 6–15 mm velcí, tmavě hnědí a silně chitinizovaní. Na hnědých krovkách jsou dva žlutavé přerušované příčné pásky. Drobné žluté skvrnky jsou patrny i na štítu. Hlava je protažena do nosce, na konci osazeného lomenými tykadly. Štít je klenutý, vpředu silně zúžený. Báze krovek je asi o třetinu širší než štít.

Brouci opouštějí své úkryty od poloviny dubna do poloviny května. Vyhledávají 3–6 let staré stromky, na nichž ohlodávají jemnou kůru a lýko – nejčastěji nad kořenovým krčkem či výše. Zalétávají rovněž na větší stromky, kde poškozují báze, asi jako tužka silných větví. K páření dochází již v průběhu zralostního žíru. Oplodněné samičky kladou vajíčka do kůry kořenů čerstvých, především borových pařezů. Vylíhlé larvy vyžírají nejprve lýko, avšak později vytvářejí ve dřevě podélně vinuté, až 1 m dlouhé chodby, vyplněné směsí dřevní drti a trusu. Ve většině případů přezimují dorostlé larvy, které se kuklí až na jaře příštího roku. Při příznivém počasí se však mladí brouci mohou objevit ještě koncem srpna či v průběhu září prvního roku. Dospělci žijí 1–3 roky.

Ponrava chrousta škodí nejvíce. V půdě ničí sazenice po tři roky. 

Škůdce chroust maďalový likviduje lesy.

Bekyně mniška

Sameček a samička se od sebe dosti liší. Zatímco sameček má rozpětí předních křídel 35 až 45 mm, samička bývá větší (45 až 55 mm), má prodloužená křídla. Sameček má hřebenitá tykadla, ale tykadla samičky jsou nitkovitá. Sameček má složená křídla ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, samička má křídla ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Křídla jsou bílá s černými zvlněnými proužky a zadeček je světle hnědý s černým pruhem. Zbarvení je závislé na místě výskytu a je velmi variabilní.

Dospělí jedinci nepřijímají potravu. Motýli létají v červenci a v srpnu, sporadicky i na začátku září. Během dne nehybně vyčkávají na kmenech stromů, večer samečci aktivně vyhledávají partnerky. Oplodněná samička v noci klade vajíčka pod kůru stromů, většinou do spodní části kmene. V jedné snůšce naklade 20 až 100 vajíček zbarvených do oranžova, velikost jednoho vajíčka je asi 1 mm. Celkem samička naklade cca 300 vajíček. Na přelomu dubna a května se líhnou asi 3 mm dlouhé šedobílé až černé housenky, s modravými bradavkami, na kterých jsou dlouhé trsnaté chlupy. Housenky se rozlézají do korun stromů a ožírají jehlice či rašící pupeny. Postupně dorůstají až do velikosti 35 mm (samečci) a 50 mm (samičky). Žír housenek vrcholí na přelomu června a července. Po devíti týdnech se housenky zakuklí v prasklinách kůry nebo v hrabance. Kukla velikosti 18–20 mm je nejdříve jasně zelená, ale postupně ztmavne a je bronzově hnědá. Po dvou až třech týdnech se líhnou motýli. Motýli žijí krátce, 9 až 14 dní.


Naučíme se tady číst stopy, takže budeme vědět, kdo terénem nedávno prošel.

Pobytové znaky vytváří celá řada živočišných druhů, třeba bobr evropský, který je nyní hodně rozšířený, ty pachové my lidé samozřejmě necítíme. Člověk by ale měl vědět, které druhy živočichů se pohybují v „jeho“ lokalitě a znát způsob jejich života.

Jak poznáme stopy spárkaté zvěře, kam patří třeba jelen, srnec, daněk nebo prase divoké, tedy otisky spárků? U každého druhu mají nezaměnitelný tvar, většinou se otiskují spárky, kde jsou v zadní části bříška, a záleží na tom, jak jsou bříška vyvinutá:

  • Jelen („vysoká“ zvěř, dřív byl jejich lov vyhrazen vysoké šlechtě) má bříška na jedné třetině stopy, daněk téměř na polovině.
  • Černé zvěři v klidu se otisknou i takzvané paspárky, tedy zadní prsty, které jsou mimo linii stopy. Otisk je jiný, pokud zvíře stojí, jde nebo běží, prchá.
  • Pro psovité šelmy jsou typické čtyři polštářky a čtyři drápy ve stopě. Liška má oválnou stopu, pes ji má kulatější a bříško je posunuté dopředu.
  • Kuna má ve stopě pět drápů.
  • Kočka má stopu malou, kulatou, a kočkovité šelmy nemají ve stopě otištěné drápy.
  • Stopa veverky, to jsou takové dva vykřičníky vedle sebe, mírně se rozvírající.
  • Ježek má drobnější stopu, pět drápů a delší prsty, jsou to vždy dvě stopy vedle sebe, střídavě se míjející.
  • Tři dlouhé prsty vpředu a jeden dlouhý vzadu, takové stopy u vodních ploch, u rybníků, tvoří volavka.
  • Hra "Poznej savce", "Poznej ptáky", "Poznej hmyz", "Poznej stopy" - klikněte ZDE 


 
Modřín opadavý 

  
Smrk ztepilý

https://deti.vls.cz/data/web/brevire/stromy/dub-zimni.jpg 

Dub letní (Křemelák)

 

Jedle bělokorá (bílá)

 

Borovice lesní

 
Olše lepkavá 
 






 


 

 




8 komentářů:

  1. Hani, les mám pár kroků od domu, jsem jeho milovník, hlavně stromů. Doporučuji kdo by měl zájem se o něm a o stromech dozvědět víc knížky Petera Wohllebena " Tajný život stromů" a " Moudrost lesa"./ Dneska mi to šlo otevřít celkem rychle,tak hned reaguji :-))) / Přeji pěkné podzimní dny. Zdenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, vidím, že bydlíte v krásném místě, to já se do lesa moc nedostanu. Děkuji za tip na knížky a prozradím, že brzy tu ještě budou příspěvky o lese.
      Jsem ráda, že ses ke mě dostala bez problémů, s tím mohu těžko něco dělat. Moc děkuji a také přeji příjemný začátek podzimu. ☺

      Vymazat
  2. Hani, tento článek je přesně napsaný pro mě, milovníka přírody. Klikorohy z řádu nosatců tu občas najdu a mám je někde i nafocené. Dřeviny a dřevokazné houby většinou poznám. Jinak je příroda pro mě pořád velká neznámá i když se v ní často pohybuji a to už od dětství a dost o ní vím. Jen pořád je to málo a pořád je co zkoumat a učit se i v mém již trochu pokročilém, věku. Měj krásný den Hani.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, vím, že jsi milovník přírody, z Tvých fotografií a příspěvků to vyzařuje. Souhlasím s tím, že člověk stále může objevovat něco nového, nikdy není konec a pokud trochu zdravíčko slouží, je šance to zvládnout.
      Měj se moc hezky a přeji hodně příjemných procházek do přírody. ☺

      Vymazat
  3. Hani, spousta zajímavých informací, moc hezká výšivka. Mám ráda tyhle obrázky jak z encyklopedie - rostlina, strom a všechny fáze jejich životů.
    Děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu, Helenko, v muzeu Kosárna je těch hezkých a zajímavých věcí hodně. Chci to mít na blogu, abych případně mohla nahlédnout.
      Přeji úspěšný začátek podzimu. ☺

      Vymazat
  4. Naše časté vycházky v dětství vedly s rodiči většinou do lesa. Zajímavé informace i zde,děkuji Hanko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, to máš jistě nezapomenutelné a příjemné vzpomínky na dětství. Určitě to byl krásný a čistý les.
      Moc děkuji za pochvalu a přeji hezké podzimní dny. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Do Strakonic na křižácký hrad

Slyšeli jste někdy o křižáckých hradech? Víte, že takový byl i u nás? Jsou to Strakonice!  Strakonice - to není jen Švanda Dudák se svým me...