Píše se 11. listopad a co je důležitější pro dnešní připomenutí, než tato událost? Ano, v kalendáři máme Den válečných veteránů. Po naší vlasti je docela dost památníků 1. sv. války. I v malých obcích, kde bychom to ani nečekali. Možná v tu dobu zazní sirény, někde budou slyšet kostelní zvony a zastupitelé jistě položí kytici k místnímu památníku/pomníku. Odvysílají se televizní šoty a v místních listech vyjde zpráva s fotkou, která bývá zabrána tak, aby nebyl pohled na celkový počet účastníků. Pamětníci už nejsou, čas to zařídil. Teoreticky snad pravnuci, ovšem ti padlí vojáci byli v tak mladém věku, někdy chlapeckém, že vlastní rodinu neměli. Často jezdíme kolem památníků obou válek a u toho z 1. světové války se obvykle objeví svíčka a nějaká "maličkost" - o Dušičkách. Musím však pochválit, že pomník byl opraven, i písmo je zlatě obtaženo, patrně ke 100. výročí války. Do roku 1939, kdy začala ta druhá, se jí říkalo "Velká válka".
Každý máme možnost zapálit svíčku u pomníku, třeba i jindy, jen tak symbolicky.
Vlčí máky na počest veteránů.
Můj dědeček z mamčiny strany bojoval v 1. světové válce, byl na straně čs. legií v Rusku a co vím, dostal se do Omska. To je na Sibiři, přes kterou vedla magistrála. Jen toho sněhu, mráz na Sibiři v nevytopených vagónech a jídla také nebylo nazbyt. O hygieně ani nemluvě. Tohle mám ověřeno. Jak to tam s ním potom bylo dál, nevím, protože příslušníci našich legií to na sibiřské magistrále neměli jednoduché, kdo navštívil Legiovlak, mohl se něco dozvědět. Moje babička (dědova žena) mi více tehdy nepověděla a kdoví, kolik toho věděla, je otázkou, jak se ti dva o této anabázi spolu bavili, protože tahle dvojice se vzala až dlouho po válce. Děda měl tedy to štěstí, že se z války vrátil.
Hřbitov válečných veteránů v Londýně.
- Příměřím z Compiègne mezi státy Dohody a Německem byla ukončena první světová válka.
- Císař Karel I. podepsal abdikační listinu. Téhož dne opustil Schönbrunnský zámek ve Vídni. Rakousko-Uhersko se rozpadlo.
- Císař Karel I., poslední císař rakouský, král český
Příměří z Compiègne bylo příměří uzavřené mezi Státy Dohody a Německou říší na konci první světové války. Vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin pařížského času. Tím byly ukončeny boje na západní frontě války.
Vagón z Compiègne
Příměřím z Compiègne dosáhly Dohodové státy vítězství, zatímco Německá říše jím de facto doznala svoji porážku, ačkoliv formálně nekapitulovala. Předchozím vyjednáváním o příměří reagovalo Německo opožděně na program čtrnácti bodů prezidenta Spojených států amerických Woodrowa Wilsona z ledna 1918. I přesto, že příměří ukončilo boje první světové války, trvalo ještě šest měsíců, než byla během Pařížské mírové konference přijata Versailleská smlouva, která znamenala definitivní mír a faktickou kapitulaci Německa.
Kresba ukazující vyjednávání o příměří v železničním voze v Compiègneském lese.
Příměří zahrnovalo celkem 35 podmínek.
Američtí vojáci 64. pluku oslavují příměří, 11. listopadu 1918
Tradici připomínání mrtvých bojovníků z 1. světové války založil britský král Jiří V. rok po skončení bojů.Ve Velké Británii a v Kanadě mu říkají Rememberance Day - Den vzpomínky, ve Spojených státech je to Den veteránů, ve Francii a Belgii připomínají den podepsání příměří, které ukončilo válku - tedy Armistice.
Na paměť padlých i v dalších válkách, kterých bylo víc, než vlčích máků na flanderských polích, si lidé připínají na klopy kabátů a sak symbolický červený květ.Na padlé vojáky vzpomínají v belgickém městě Ypry každý den. V Meninské bráně s deskami jmen padlých na flanderských polích troubí poslední večerku. Na stěnách monumentální stavby jsou jména 54 896 vojáků bez hrobů. Od roku 1928 se zde každý večer v osm hodin zastaví provoz a šest místních hasičů ve slavnostních uniformách zatroubí večerku. Tradice se dodržuje denně s výjimkou čtyř let druhé světové války.
Tak tomu říkám uctění památky padlých! Podívejte se.Den vzpomínky na padlé vojáky připadá na 11. listopad, zástupci dohodových mocností Francie a Velké Británie podepsali smlouvu o zastavení palby s Německem. Příměří se pak třikrát prodlužovalo až do ledna 1920.
- Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres.
- Vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům.
Symbol dne veteránů
Hani Legiovlak jsme navštívili v roce 2018, kdy byl u nás několik dní při příležitostí 100. výročí Rumburské vzpoury. S vnukem, který se hodně zajímá o historii jsem tam byla dokonce dvakrát. Jinak ještě vím, 11.11. v 11 hodin, se načíná Svatomartinské víno a pečou se Svatomartinské husy. Přeji Ti krásné dny. Teď už nic pro nás...myslím to víno a husy...
OdpovědětVymazatJaruš, to jsi hezky napsala. Rumburskou vzpouru znám a podle toho si tedy Rumburk pamatuji ☺. V těch zvycích se podle všeho spojily dvě tradice - jednak svatomartinské zvyky a pak konec světové války, vlastně podepsání příměří, protože válka okamžitě všude nekončila.
VymazatMy jsme si tedy na svatomartinské menu zašli a víno jsem měla taky, ale byl to svařák na náměstí. ☺