Betlémy na Slezskoostravském hradě - 1. část

 

Vánoce vrcholí. 

Druhý svátek vánoční, který letos připadá na pondělí, patří svatému Štěpánovi. Svatý Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je přímluvcem za dobrou smrt. Světec je taky pomocníkem proti kamenům, dále proti píchání v boku, proti posedlosti a bolestem hlavy.

 

Žehnání koní farářem v Lanžhotě na Břeclavsku. Sedláci si dávali v kostelech světit osivo. 26. prosince se žehná také červené víno. Světí se sůl a voda, která se pak využívá jako léčivý prostředek.

Říká se, že „na Štěpána není pána“. Na svatého Štěpána mohla chasa měnit službu. Mohli, dnes bychom řekli, bez udání důvodu odcházet k jinému hospodáři. Chasa ale neodcházela s prázdnou. Dostávala nějakou výslužku, často vánočku, drobný peníz nebo nějaké oblečení. 

Štěpán v lidové pranostice:

• Když sv. Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
• Svítí-li na Štěpána večer hodně hvězdy, urodí se hodně hrachu.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
• Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.

Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Zároveň je dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se v tento den chodilo koledovat. Svátek ve vánočním čase po Kristově narození připomíná jeho mučednickou smrt. Štěpán jako kazatel šířil Kristovo učení, židovská soudní rada ho poslala na smrt jako rouhače proti judaismu. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, nýbrž 3. srpna. V prosinci údajně byly nalezeny jeho ostatky.

Štěpánský svátek byl ještě v 19. století velkou událostí. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobrého. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu. Oves si jako krmivo i osivo nechávali sedláci světit, protože Štěpán byl uctíván jako ochránce koní.

Nejznámější česká koleda

Koleda, koleda Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?

Nesu, nesu koledu,
upad’ jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.

Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.

Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo aspoň kuře.

*****

Prožíváme vánoční čas a ten je pro návštěvu takové výstavy přímo ideální. Betlémářství má u nás velkou tradici. Na hradě je i spousta jiných věcí, když tam už člověk je. Slezskoostravský hrad je asi málo známý, ale bývají tam zajímavé akce. V posledních letech tam jezdíme na výstavu betlémů. Snažím se vždy nafotit i autora, aby člověk jen nefotil, ale taky něco věděl. 😉 

Na začátek vložím také něco z Ostravských Vánoc. Na Jiráskově náměstí (Ostravák nejspíš řekne Kuří rynek) je také betlém - vyrobený ze sena. Je vidět, že materiálů ke zhotovení může být více, nejen tradiční vyřezávané nebo soustruhem vyrobené ze dřeva, keramické nebo upečené z vizovického pečiva či perníku.

Pokračování 

Zdroj: www.denik.cz