Dnes je Tučný čtvrtek. I s receptem

 

Dnes je Tučný čtvrtek. 🐷 Slyšeli jste, co se o tom dni říkalo? To bude v dnešním článku.

"Každý by měl na Tučný čtvrtek prý co nejvíce jíst a pít, aby potom byl po celý rok při pořádné síle!"

Pokud to nestihnete dnes, může to být dobrý tip na víkend.

Které zvyky a tradice připadají na Tučný čtvrtek či Popeleční středu a kdy se letos slaví? 

Čas neúprosně ubíhá a někteří ještě ani nestačili shodit povánoční kila a už jim je začíná ohrožovat masopust, který je nyní v plném proudu. Tento svátek věnovaný debužírování si zkrátka s dietou příliš nerozumí. Masopust je pohyblivý třídenní svátek, který je znám také pod názvy fašank, ostatky, končiny či voračky. Celé masopustní období je ale mnohem delší a trvá od Tří králů až do Popeleční středy, která letos připadla na 22. února.

Po ní pak nastává období půstu, jež trvá až do Velikonoc. V současnosti se různé masopustní akce konají po celou dobu, v minulosti největší oslavy připadaly na poslední tři dny tohoto období, trvaly tedy od neděle do úterý před Popeleční středou. Právě v té době chodily průvody masek, šlo o období největších radovánek, probíhaly různé zábavy a tancovačky, pořádaly se zabijačky a lidé si debužírovali na samém tučném, sladkém a nezdravém jídle. Pro naše předky to byla ostatně poslední možnost se pořádně nacpat. Popeleční středou totiž začal čtyřicetidenní předvelikonoční půst – čas tichého rozjímání a hlavně odříkání všeho dobrého. 

***

Dnes si každý při zmínce o masopustu představí hlavně průvody maškar, které jsou dodnes populární atrakcí hlavně na venkově nebo ve skanzenech, v minulosti se ale s masopustem pojily i další zvyklosti, přičemž většina z nich souvisela s jídlem. Jak již název masopust napovídá, lidé se po jeho skončení museli vzdát masa, proto bylo třeba si jej ještě dostatečně užít a vychutnat. 

 

Prase položilo život „na oltář“ tradičních vepřových dobrot.

Právě to byl důvod, proč se na venkově konaly vepřové hody a zabijačky. Mělo to však i praktický význam – vzhledem k tomu, že masopust připadal na zimní měsíce, byla to nejlepší doba ke zpracování masa. Díky nízkým teplotám se totiž nemohlo kazit a nelétaly ani mouchy, které by na maso nakladly vajíčka. K tradičním zabijačkovým specialitám patřily jitrnice, jelita, klobásy či tlačenka. Hned první specialitou, na níž si lidé pochutnávali, byl mozeček na chlebu, dále se připravovala polévka s krví a kroupami zvaná prdelačka, chleba se sádlem a škvarky a ovar (vařené maso z hlavy, laloku a někdy i kolen nebo odřezků z boku). 

 

Jídlo na Tučný čtvrtek zajistí sílu

I když hlavní masopustní oslavy připadaly až na neděli, pondělí a úterý, již v týdnu před Popeleční středou se slavil Tučný čtvrtek, tj. dnes. Právě v tento den vrcholily zabijačky. Jako tučný nebyl označován tento den jen tak pro nic za nich. Během něj se totiž lidé měli co nejvíc nacpat hlavně masem a tučným jídlem. Říkalo se dokonce, že si tak člověk zajistí dostatek sil na celý další rok. Jedly se proto hlavně jitrnice, sádlo a bůček s zelím a s knedlíkem a vše se vydatně zapíjelo pivem. Velká hostina se ostatně konala i v neděli. 

 

Masopustní neděli se říkalo taneční, což mělo jeden prostý důvod – chodilo se na tancovačky. A aby člověk vydržel tancovat až do rána, bylo třeba se na to pořádně posilnit. Před tancovačkou se často vařila hutná polévka gerštl sestávají z poctivého vývaru zahuštěného kroupami. Vzhledem k tomu, že po zabijačkách byl dostatek sádla, používalo se ke smažení převážně různých sladkých dobrot, které se pak u muziky rovněž podávaly. Hospodyně na sádle smažily hlavně koblihy či boží milosti, sádlo se použilo i na šišky nebo k zadělání těsta na buchty a koláče.  Všechny tyto dobroty se pak dávaly také jako výslužka pro koledníky. 

 

S dobrým jídlem byly spojené i obchůzky maškar. V každém stavení totiž měli pro průvod masek připravené pohoštění - obvykle opět koblihy, koláče, ale také čerstvě vyuzené maso z komína nebo klobásky. Výslužky vybírala hlavně maska Žida, a sice do velkého pytle, čerti a kominíci pak sbírali po staveních vejce, mouku a hrnce se sádlem.

Křehké boží milosti se smetanou

Boží milosti (pre Slovákov - sú to fánky 😁) jsou vlastně takovou jednodušší verzí koblih. Také se smaží, ale dělají se z nekynutého těsta, které svou konzistencí a tuhostí trochu připomíná nudlové. Při přípravě božích milostí si vystačíte s třemi základními ingrediencemi – hladkou moukou, máslem a žloutky. Kromě toho se do nich navíc často přidává víno, rum, někdy i pivo a také smetana (buď ta ke šlehání nebo kysaná). 

Třeba rum má v nich svůj význam, dodá totiž cukroví příjemnou vůni, navíc zajistí, aby do sebe při smažení nenasáklo tolik tuku. Určitě se vyplatí přidat do těsta i smetanu. Pečivo příjemně zjemní, a navíc díky ní těsto krásně lístkuje a nafoukne se. Boží milosti s kysanou smetanou si pak můžete připravit třeba podle následujícího receptu. Postup je na videu: 

Budete potřebovat: 380 g polohrubé mouky, špetku soli, 2 žloutky, 50 g másla, 1 lžíci cukru, 200 ml kysané smetany, 1/4 kávové lžičky prášku do pečiva nebo jedlé sody, 1 lžíci rumu, olej na smažení, moučkový cukr (s vanilkou nebo skořicí na obalování). 

 

Postup: Změklé máslo utřete s cukrem do hladka, přidejte sůl a žloutky, vyšlehejte do krému, pak přidejte rum, smetanu a mouku prosátou s práškem do pečiva. Vypracujte hladké nelepivé těsto. Po částech je rozválejte na tenký plát a z něj vykrajujte rádýlkem nebo formičkami drobnější tvary, větší tvary prořízněte, aby se nekroutily a smažte ve vyšší vrstvě oleje dočervena. Ke smažení lze použít i sádlo nebo přepuštěné máslo. Boží milosti nechte okapat na ubrousku a obalte je v cukru nebo je jen pocukrujte.

 

 

Zdroj: toprecepty.cz, hradec.rozhlas.cz, YouTube