Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 18. března 2023

Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc Březen

 

Jako bonus tři události celorepublikového významu:

5. březen 1871 

Toho dne se konal první civilní sňatek v Čechách. Bylo to poprvé bez přítomnosti kněze a "nutnosti" být věřící. První občanská svatba v Čechách proběhla na známé Staroměstské radnici v Praze. Svatebčany oddal tehdejší pražský purkmistr František Dittrich. S uzákoněním civilních svateb přišel i další zlom – možnost rozvodu.

 7. březen 1908

V roce 1908 vyjel na svou linku z Malostranského náměstí na Pohořelec první pražský autobus.

14. 3. 1887

Toho dne se v Jindřichově Hradci rozsvítilo první zkušební elektrické veřejné osvětlení v českých zemích. V Jindřichově Hradci se rozsvítilo 17 elektrických žárovek. Jednalo se o první, zkušební veřejné osvětlení v českých zemích a zřejmě i v Rakousku-Uhersku. Od dubna následujícího roku svítilo elektrické světlo v Jindřichově Hradci už natrvalo. 

***

 Soubor:Moravskoslezsky kraj.svg – Wikipedie

Vybrané události Moravskoslezského kraje v měsíci březnu:
 

1. – 3. března 1996

Počátkem března 1996 sněhová nadílka způsobila na území Severomoravského kraje 161 dopravních nehod. V Ostravě se podařilo postupně většinu hlavních i vedlejších tahů zprůjezdnit, jiná byla situace na horách. O víkendu mezi 1. až 3. březnem napadlo v Beskydech 50 cm nového sněhu. V Jeseníkách byla dvoudenní sněhová vánice, místy přibylo až 60 cm sněhu. Horská služba varovala v Jeseníkách před akutním lavinovým nebezpečím.   

1. března 1603

Toho dne v Moravské Ostravě zemřel vlašský (italský) stavitel a purkmistr města Bernard Lev. Pochován byl ve zdejším kostele sv. Václava a jeho renesanční náhrobek s reliéfní postavou v nadživotní velikosti a českým nápisem pochází pravděpodobně z dílny vlašského kameníka Jana Rinolta. Bernard Lev se narodil kolem roku 1550 v Locarnu (dnes Švýcarsko). Na naše území přišel v první polovině 70. let 16. století. Byl členem kamenické skupiny významného vlašského stavitele Tomase Bose z Ostravy. V letech 1594–1595 řídil stavbu kostela sv. Václava v Olomouci, roku 1594 začal stavět věž kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. Od poloviny 90. let 16. století až do roku 1602 zastával vícekrát úřad purkmistra, nebo byl radním. 

Foto: Náhrobek purkmistra Bernarda Lva († 1603) v kostele sv. Václava v Moravské Ostravě

2. března 1905

Mezi hostinskými a obchodníky v Mor. Ostravě propukl "lítý boj". Příčinu k tomu zavdalo prodávání lihových nápojů v uzavřených láhvích obchodníky smíšeným zbožím. V celém zdejším kraji bujel zejména mezi haličskými přistěhovalci, námezdními dělníky atd. alkoholismus, k čemuž také přispívaly různé krámky, v nichž hlavním prodejním předmětem byla kořalka. Dle zákonitých předpisů mohla být lihovina v zapečetěné láhvi prodána a nesměla být v prodejní místnosti vypita. Proto bylo možné na ostravských ulicích denně spatřit zjev, jak dělník před krámem vyprazdňuje láhev s kořalkou. Avšak pilo se potajmu i v krámech. Hostinští v tom viděli poškozování své živnosti a žárlivě pohlíželi na takové obchodníky. Hostinští dokonce vysílali své tajné špicly k obchodníkům, aby je přichytili při nezákonném činu.

4. března 1962

V Praze zemřel dirigent Zdeněk Chalabala (narodil se 18. 4. 1899 v Uherském Hradišti). Po dvě sezóny v letech 1945-1947 byl šéfem ostravské opery. Musel se též věnovat opravám těžce poškozené budovy městského divadla (dnes divadlo A. Dvořáka), prosadil potřebné úpravy interiérů, zejména hlediště a pomáhal zajišťovat i finanční prostředky. Z Ostravy odešel do Národního divadla v Praze, působil i v Brně, Bratislavě. V Ostravě nově nastudoval české klasické opery – Smetanovu Libuši, Prodanou nevěstu a Hubičku a Dvořákovu operu Čert a Káča a Rusalku. Ulice Zd. Chalabaly je ve O. - Bělském Lese.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Zden%C4%9Bk_Chalabala_%281899-1962%29.jpg 
Zdeněk Chalabala

10. března 1889

Právě tehdy se v sále městské radnice (dnes Ostravské muzeum) konala výroční schůze moravskoostravského právovárečného měšťanstva. Většina přítomných se tehdy vyslovila pro prodej měšťanského pivovaru jeho dlouholetému nájemci Markusi Strassmannovi. Ten za každý z měšťanských podílů zaplatil 1400 zlatých, kromě toho se zavázal vyplatit ještě stejně vysoký zvláštní podíl za samotný pivovarský dům a převzít pohledávku ve výši 6383 zlatých. Celkem nový majitel zaplatil 96 000 zlatých. Ostravské právovárečné měšťanstvo podpisem smlouvy ukončilo svou staletou existenci a k 1. květnu 1889 vznikl Strassmannův rodinný pivovar.

Foto: Markus Strassmann, majitel moravskoostravského měšťanského pivovaru

11. března 1609

Toho dne vydala městská rada v Moravské Ostravě privilegium novému cechu kovářskému a zámečnickému, k němuž patřili i nožíři, mečíři, bednáři a koláři. Cechovní artikule stanovily stejné obecné zásady jako pro ostatní cechy, obsahovaly zásady poctivého prodeje zboží, zaměstnávání učňů, předkupní právo na koupi uhlí anebo povinnost „mladších mistrů při společnosti cechovní a bratrské a zvláště při pití bratrského piva všem pánům mistrům slúžiti.“

12. března 1906

V tento den byla na Michálkovické ulici v Polské Ostravě zahájena stavba učitelského ústavu s českým vyučovacím jazykem. Parcelu v blízkosti okresního soudu, včetně pozemku pro internát určený chudým studentům zakoupil stát za 19 400 korun od hraběte Wilczka. Stavba byla zadána firmě K. Rossmann a E. Vojtek. Vyučování v novobarokní dvoupatrové budově obdélníkového půdorysu začalo 1. 10. 1906.

Foto: Český učitelský ústav ve Slezské Ostravě

14. března 1858

Dne 14. 3. 1858 zastavilo práci asi 300 horníků Severní dráhy Ferdinandovy v Hrušově. Stávka vypukla po úpravě mezd, které byly pro horníky nepříznivé a vedly k jejich snížení. Po pěti dnech, po příslibu nápravy, byla stávka ukončena.    

15. března 1939

Dne 15. 3. 1939 už ve 4 hodiny ráno se německé správě v Moravské Ostravě podařilo uvést v život jedno z prvních okupačních nařízení, když první ostravská tramvaj vyjela do města po pravé koleji a po přestavěných výhybkách (do té doby se jezdilo vlevo). Všechny akce byly řízeny z Nové radnice, kde se usídlil hlavní štáb německého vojska. Večer uspořádali ostravští Němci manifestační pochodňový průvod na počest obsazení Ostravy a zbytku okleštěných českých zemí. Patnáctitisícový průvod směřoval z přívozského náměstí k Nové radnici v Moravské Ostravě, kde zazněly projevy politických a vojenských hodnostářů.

21. března 1933

V Ostravě se narodil režisér, scénárista, dokumentarista František Mudra (zemřel 21. března 2004 v Ostravě). Režíroval zprvu živě vysílané televizní přenosy z různých pracovních prostředí v Ostravě a blízkém okolí. Na počátku 60. let minulého století stál u zrodu televizního cyklu Ostravské vteřiny, který byl věnován zajímavým publicisticko-dokumentárním tématům a osobnostem severní Moravy. Na přelomu 50. a 60. let začal točit cyklus Lovy beze zbraní, kdy před kamerou jako vypravěči vystupovali nejlepší znalci české, moravské a slovenské přírody. F. Mudra se věnoval také hrané tvorbě. Natočil dvanáctidílný seriál Přátelé Zeleného údolí a devítidílný seriál Velké sedlo. 

DVD Přátelé zeleného údolí - 6 DVD - František Mudra

25. března 1989

V chorvatských loděnicích v Rijece byla vyrobena a spuštěna nová obchodní loď Čs. námořní plavby, která nesla jméno Vítkovice. Použity byly plechy z vítkovické válcovny a zalomené hřídele vítkovického závodu 3. Tato loď nosnosti téměř 40 tisíc tun nebyla jediná, při jejíž výrobě byly použity plechy a zalomené hřídele z Vítkovic. První válečnou lodí, na jejíž stavbě se podílely Vítkovické železárny, se stal pancéřový křižník Kaiserin Maria Theresia, spuštěný na vodu 29. dubna 1893. Jedním z největších a nejznámějších zaoceánských parníků, pro jehož stavbu byl použit materiál z Vítkovic, byl Nieuw Amsterdam, vyrobený v Rotterdamu a slavnostně spuštěný na vodu 10. dubna 1937 za účasti nizozemské královny Wilhelminy.

Foto: Závod 3 stará ocelárna, práce na lodní hřídeli, 50. léta 20. stol. Foto: Archiv města Ostravy

26. března 1969

Dne 26. 3. 1969 byl položen základní kámen a zahájena výstavba nové budovy hlavního nádraží v Ostravě. Železobetonový skelet výpravní budovy byl projektován pro kapacitu 2 700 cestujících za hodinu. Stavbu realizoval podnik Vítkovické stavby a byla dokončena v únoru 1975. Nahradila starší staniční budovu z roku 1892 z typickéh o červeného režného zdiva. První nádražní budova Severní dráhy Ferdinandovy v Přívoze pocházela z roku 1847.

29. března 1813

Dne 29. 3. 1813 vynesl magistrátní soud v Moravské Ostravě rozsudek nad Kateřinou Rajskou (1766–1836), manželkou váženého řeznického mistra a majitele velkoměšťanského domu na náměstí v Moravské Ostravě. Nebylo to poprvé, kdy tato velkoměšťanka stanula před ostravským soudem. Několikrát byla trestána pro urážku na cti, rvačku nebo krádež. Kvůli krádeži se dostala před soud i tentokrát, když měla ukrást sousedovi Josefu Lihotzkému klíče od stodoly. Soud jí také kladl za vinu, že našla a ponechala si šátek Josefy Náhlé a do třetice byla obviněna spolu s manželem Vincentem, že oba ukradli a zabili husu místního chirurga Františka Streibela. Toto jim však nebylo soudem prokázáno. Při přímé konfrontaci nazvala Kateřina Rajská svědkyni Marianu Mrázkovou zlodějkou a děvkou. Potrestána byla 10denním vězením a peněžitou náhradou J. Lihotzkému a J. Náhlé. 

 30. března 1985

Dne 30. 3. 1985 zemřel v Ostravě Radim Koval, herec, režisér a šéf činohry Státního divadla v Ostravě (narodil se 25. 8. 1924 v Paskově). V roce 1945 se podílel na založení ostravského divadla pro děti a mládež Kytice (pozdější Divadlo Petra Bezruče). O rok později dostal nabídku od Jiřího Myrona stát se hercem činohry tehdejšího Zemského divadla v Ostravě. V sezóně 1958/1959 převzal po Miloši Hynštovi jak post režiséra, tak i šéfa činohry, v jejímž čele působil dlouhých čtrnáct let (1959–1973) a vytvořil zde přes šest desítek činoherních inscenací. Mezi jeho nejznámější inscenace patří např. Shakespearův Richard III. (1962), v jehož titulní roli exceloval také jako herec.
 
 https://www.ndm.cz/userfiles/archiv_priloh/clanky/fotografie/2013-2014/inspirpamet/koval-1381499733.jpg 
Radim Koval, vlastním jménem Radislav Koval
Zdroj: internet a www.ostrava.cz

12 komentářů:

  1. Hani, hezky a přehledně seřazené události.👍👍 Ne, že bych byla stará, ale některé z nich v mé paměti uvízly. Vzpomínám na sněhovou kalamitu, loď Vítkovice a samozřejmě pana režiséra Mudru. Jeho Lovy beze zbraní byly úžasné. Dva seriály, které natočil, jsem také viděla. V tom prvním exceloval Vlado Müller a k tomu druhému mi uvízl vtípek, nebo spíš hádanka: "Žije to u vody a má to parohy, co to je? Přeci hrázný Palyza."
    Měj prima dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu, Ali. Tato rubrika má výhodu, že ty novější události vytáhne z paměti. Byli jsme na Slezské Hartě, také na to jednou přijde řada. Pan Mudra byl pojem a jeho paní Eva Mudrová byla hlasatelkou ČT Ostrava. Vtípek je povedený, to se vždycky cení ‼
      Díky a pěkný zbytek neděle přeji. ☺

      Vymazat
  2. Hanko,zajímavosti a události tak jako vždy 👍
    Alenko,vtip 100 bodů 🥰

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Marti, vyhledávám a vybírám na každý měsíc "něco". ☺

      Vymazat
  3. Hani to je tedy přehled ... hodně zajímavostí a události. Někdy je fajn se takto ohlédnout...hezké dny Ti přeji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, já bych uvítala, kdyby někdo udělal podobný přehled ze svého kraje, ono by to bylo zajímavé, jenže... Já se ráda poohlédnu a ty události také vybírám. 👍
      Děkuji a také přeji hezké dny.

      Vymazat
  4. Na tu kalamitu v roce 1996 si vzpomínám. My sice auto nemáme, ale syn a jiní majitelé těchto mazlíčků doslova hledali svá auta. A když se podařilo odházet to vlastní, byla rodinná oslava. :D Máme Roberta vyfoceného, když práci dokončil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na kalamity už nejsme zvyklí. Pak se stane to, že někdo pracně odhazuje "své" auto a nakonec zjistí, že to je auto sousedovo. To se tady stalo. Sníh snad už nebude, tak přivítejme jaro s plnou parádou. 👍

      Vymazat
  5. Opět jsem se dozvěděla hodně zajímavého z tvého kraje.
    Hani, děkuji a přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, za náš kraj moc poděkuji a přeji už dobrý start do nového týdne. 👍

      Vymazat
  6. Hani, ráda si takové přehledy čtu, je to zajímavé. Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moc mě to těší, jsi z jiného kraje a máš zájem... ale já bych také měla. Děkuji a přeji krásný vstup do jara. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Do Strakonic na křižácký hrad

Slyšeli jste někdy o křižáckých hradech? Víte, že takový byl i u nás? Jsou to Strakonice!  Strakonice - to není jen Švanda Dudák se svým me...