Příběhy slavných značek: Velikonoční svíce paškál

 

Dnes připomenu něco, s čím se pravděpodobně většina lidí běžně nesetká. Budou to znát, ale spíše z vidění, pravidelní návštěvníci kostelů. Jak sleduji ve svém okolí, v posledních letech se rozšířilo používání svíček v domácnosti, byla jsem už na exkurzi ve výrobně svíček v Rožnově p. Radhoštěm. Mám na mysli svíčky spíše ozdobné, pro večerní atmosféru a pohodu. Jsou i vhodným dárkem. I když nám zase jedny Velikonoce skončily, přesto se ještě dnes budu zabývat paškálem, bez kterého si kněz svoji činnost nedovede představit. 

Setkali jste se někdy s chráněnou dílnou? Pracovnice takové dílny v Paloníně na Šumpersku každoročně finišují své práce na paškálech - slavnostních velikonočních svících. Každoročně jich vyrobí až sedm set a zdaleka nejsou jen pro české farnosti. Krásně a bohatě zdobené paškály z Palonína míří do Anglie, Francie, Rakouska i na Slovensko. Jak vidíme na fotografiích, doslova plné ruce práce mají vždy před svátky jara pracovnice chráněné dílny v Paloníně, která spadá pod Charitu Zábřeh.

 

Na fotografii vidíte paškál. Není to slovo českého původu. Pochází z latinského paschalis. Latinské a řecké pascha vzniklo z původně  hebrejského slova pesach = přechod, překročit. Je to památka na odchod Židů z egyptského zajetí. Paškál je dnes velikonoční svíce.

Základním motivem, kterým se zdobí každý paškál, je kříž, řecká písmena alfa a omega a letopočet. Pak se přidávají nejrůznější doplňky, jako je například beránek, růže či trnová koruna. Záleží na zákaznících, jaký motiv si vyberou. Z barev se nejčastěji používají zlatá a červená.

Výrobky z palonínské dílny jsou unikátní tím, že vše je ruční práce. Ozdoby vyřezává pět pracovnic z barveného plátového vosku. Na svíce se „lepí" jen působením tepla lidských rukou. Vrstvením pak vznikají plastické vzory. Čím je paškál zdobenější, tím je i hezčí. A určitě i dražší.

Nazdobit nejmenší paškály trvá zručným a zkušeným pracovnicím asi tři hodiny. Velké svíce, které dosahují výšky až metru a dvaceti centimetrů, zaberou i více než den práce. Vše se odvíjí od složitosti motivů. Vůbec největší paškál, který v Paloníně už několik let dělají, je tradičně určen pro armádu. Je vysoký 172 centimetry, v průměru má čtrnáct centimetrů a váží kolem pětadvaceti kilogramů. Vojáci obří paškál vozí vždy začátkem května při vojenské pouti do Lurd.

Co paškál symbolizuje? 

Velikonoční svíce podle křesťanské nauky symbolizují vzkříšeného Krista, jehož světlo rozráží temnoty smrti. Řecká písmena alfa a omega představují začátek a konec. Číslice letopočtu jsou symbolem toho, že Kristus vládne dějinám. Do kříže na svíci se vkládá pět kadidlových zrn, jež znamenají pět ran Kristových na kříži.

Velikonoční svíce se zapaluje při velikonoční vigilii, která probíhá v noci na Bílou sobotu, od ohně v blízkosti kostela. Postupně se s ní vchází do ztemnělého kostela a jáhen se zdviženou svící třikrát zpívá zvolání „Světlo Kristovo!“ (lumen Christi). Liturgie pak pokračuje rozsvěcením dalších svící a velikonočním chvalozpěvem zvaným Exsultet, který zpívá opět jáhen. Zpěv však může přednést i kněz či laik. Foto je z kostela sv. Václava v Hrubém Jeseníku. „Světí se oheň, rozsvěcuje svíce zvaná paškál, vnáší se světlo do kostela jako do našich životů" -  jáhen Jaroslav Pekárek. 

Křesťané už dva tisíce let slaví tyto svátky umučení Ježíše Krista a jeho Zmrtvýchvstání. Je to tajemně symbolické, když večer kolem západu slunce na Bílou sobotu je v blízkosti kostela zapálen oheň, připomínající světlo Kristovo. Následuje zapálení svíček od tohoto ohně, které nesou věřící.

 

Domácí paškál 2022

Vybrala jsem na ukázku několik vzorů: 

Při velikonoční vigilii se velikonoční svíce třikrát noří do vody během jejího žehnání. Při každém křtu se od ní rozsvěcuje svíce křtěného. Velikonoční svíce se v kostele rozsvěcuje při každé bohoslužbě během velikonoční doby, která trvá až do Letnic, a při slavení dalších svátostí a svátostin během celého roku (křest, biřmování, manželství, svěcení, pohřeb).

K velikonočním svícím se vztahuje i úsloví "vzít někoho na paškál". Před kostelní paškály se totiž v minulosti vodili lidé, od nichž okolí chtělo, aby něco dosvědčili nebo aby přiznali pravdu. Pravdivost svých slov měli odpřisáhnout právě před významnou, velikonoční svící. Od té doby se slovní spojení používá ve významu někoho důkladně vyslechnout a přimět ho, aby popsal pravdu.

 

Korpus svíce by měl být ze včelího vosku. Ozdobné motivy se nožíkem vyřezávají z plátových vosků, které pak jen teplýma rukama přiděláváme na svíce. Další, doplňkové zdobení je už záležitostí konkrétních farností, tradičním motivem je beránek, holubička, ale i pracné motivy pšeničných klasů a hroznového vína či zelené lístky. 

Snímek ukazuje největší zakázku, kterou v Paloníně dělají. Svíce je vysoká jako dospělý člověk, má čtrnáct centimetrů v průměru a váží čtvrt metráku. Pracují na ní vždy dvě ženy, aby s ní mohly vůbec otáčet. Zdobí se nastojato, aby se ornamenty nepoškodily. Dvojice žen na svíci pracuje asi tři dny.

Z plátů probarveného včelího vosky si vyřežou jednotlivé ozdoby a ornamenty. Pomocí šablon si připraví jednotlivá písmenka na nápis, znak, číslice letopočtu a nachystají si dílky trikolory. Vše se pak připevňuje na svíci jen teplem ruky.

Svíci zdobí nápis Armáda České republiky, znak vojenské duchovní služby tvořený českým lvem a beránkem, letopočet a motto Veritas domini vincit – Pravda Páně vítězí. Kolem dokola ji pak obepíná trikolóra a zlaté lístky lípy – českého národního stromu.

Jde o armádní pouť v Lurdech, jejíž tradice vznikla v roce 1958. Tehdy se poprvé sešli francouzští a němečtí vojáci při aktu usmíření národů po druhé světové válce. Nyní se pouti pokaždé účastní přes patnáct tisíc vojáků z přibližně pětatřiceti zemí a modlí se za mír ve světě. Čeští vojáci jezdí do Lurd od roku 1992.

Pokud někdo přijde s vlastní představou ozdob na paškálu, tak si to nejprve musí nakreslit a navrhnout. Pak se připraví šablonky, podle nichž lze ozdoby vyřezat. Důležité je mít výtvarný cit.

  

Zdroj: denik.cz, Wikipedie