Zítra je Květná neděle: Kočičky a plno zvyků i pověr

 

Květná neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne. Začíná takzvaný Svatý týden. Křesťané si v něm připomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a následné zmrtvýchvstání. Celá bývala ve znamení svěcení kočiček, které měly podle lidové tradice ochrannou moc. V polabských vesnicích se v tento den dodržovala "slavnost růženek". Dívky z okolí se sešly, natrhaly sněženky, kterými si ozdobily hlavy. Z nich se pak volila ta nejkrásnější dívka. Tato tradice inspirovala spisovatele Bohumila Hrabala, který podle ní pojmenoval knihu "Slavnosti sněženek". Film jistě všichni známe. 😎 

Ale pozor, milé dívky a ženy, které to čtete: v tento den bychom měly obléci nové šaty!! 👍👍  Někde se ale říká, že na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek. 😊

Už když na vesnicích slezl sníh, chlapci se vypravili na "kočičky" do lesa. Věděli, kde jívy rostou a nařezali si plno větví, které teprve pučely. Ale věděli, jak na to. Doma tyto větvičky dali do hrnce s vodou a vše umístili na teplé místo, aby se do Květné neděle stihly rozvinout. Někde řezali ke kočičkám i větve břízy nebo angreštu. V sobotu před Květnou nedělí se ještě řezal tis a akátové pruty, které měly trny. 

Na Květnou neděli většinou otec pomohl chlapcům z těch větviček vyrobit pěkné košťátko. Vytvářely se kytice z jívových větví, často umně propletené svazky větví se zeleným angreštem, k tomu pruty jasanu, dubu, lísky, klokočí... Když bylo těch větviček mnoho a už to nešlo vzít do ruky, vše se nasadilo na hůl a odspodu se to přivazovalo různými provázky a pentlemi, až vzniklo "košťátko" (palma, ráhno, bahníř, beran), bylo to vysoké i několik metrů.  

Někteří nedočkavci o Květné neděli, kdy se v kostele čtou pašije, vycházeli hledat poklady. Měli v kapse připraveny drobečky z chleba, které bylo nutno hodit na to místo, kde se ukáže namodralý plamínek, který prozrazoval ukryté poklady. Vhodí-li se chlebové drobty na takový plamen, nemohou poklady shořet a pak se také o nalezeném pokladu nesmělo nikomu povědět, jinak by se ztratil... Ale víte, co je poklad? Zdraví, to je poklad pravý. 👏

Kdo na Květnou neděli měl vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, na sever a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání. 

Květná neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne. Celá byla ve znamení svěcení kočiček, které měly podle lidové tradice ochrannou moc. A neobyčejné schopnosti mají prý také lidé, kteří se právě v tento den narodili.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Letos Květná neděle vychází na 2. dubna 2023. Říká se jí také Palmová, latinsky Palmare. V tento den si totiž křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a název je odvozen od palmových listů, jimiž ho lidé vítali. U nás palmy běžně nerostou a tak je lidé nahradili kočičkami z kvetoucí jívy, odtud pochází pojmenování Květná neděle. Moje babička také mívala doma kočičky, posvěcené v kostele. Já jsem se divila, proč je nevyhodí, když jsou už suché? No proč... měly své "kouzlo". 😌

Vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Freska v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Autorem je Giotto di Bondone (1267-1337) 

 

Ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše proutky s kočičkami světily a lidé jim připisovali ochrannou moc. Na co se proutky používaly? 

Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku. Také si kočičkami potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se také přidávaly k různým bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné, ale to raději bez porady s odborníkem nezkoušejte. 

Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouřky za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití. 

Proutky kočiček se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři jako ochranu proti zlým silám dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu. 

Další tradice se týkají tradic spojených s úrodou. V tento den hospodyně nesměly nic péci z mouky, aby nezapekla stromům a obilí květ. Hospodáři mají pranostiku: Jaká Květná neděle, takové žně". Někde se pruty kočiček, které se připravovaly na mši, řezaly co nejdelší a při svěcení je drželi co nejvýše, aby se jejich obilí "tak vysoko vytáhlo".

Lidé narození o Květné neděli prý mají neobyčejné schopnosti. Rozumějí řeči rostlin a poznají, na jakou nemoc pomůže která bylinka. Věřilo se, že jen oni umějí najít čarovné koření, které pomůže na každou nemoc. 

 K tomuto dni se vztahuje i tato pranostika:

“Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení”.

Zdroj: prozeny.blesk.cz a internet