Jak vznikala naše příjmení

 

V tomto tématu se zaměříme na nejčastější česká příjmení a na to, jak vznikala. Možná víte, že vaše příjmení nepatří zrovna mezi ta nejčastější, však moje určitě také ne. I když člověka přirozeně zajímá hlavně to jeho příjmení, případně některého z kamarádů nebo spolupracovníků. Bereme-li v úvahu, že českých příjmení je více než 40 000, je nám jasné, že jejich četnost je rozdílná. Některá příjmení jsou obvyklá a vyskytují se u mnoha rodin, jiná příjmení jsou vzácná a setkáme se s nimi pouze výjimečně. Stejně tak je u některých příjmení zcela jasné, jak vznikla, u jiných se musíme trochu namáhat, abychom zjistili, kde se vlastně vzala, a v mnoha případech jde pouze o vědeckou hypotézu a výklad pravděpodobný, opřený o jazykový rozbor, jak uvádí malá encyklopedie Naše příjmení, jejíž autorkou je Dobrava Moldanová. Schválně jsem si knihu kdysi koupila, ale vyšly už jiné knihy na toto téma.

 

Víte které je úplně nejčastější české příjmení? Otázka není těžká, tady se asi těžko zmýlíme. Ano, v tabulce nejčetnějších příjmení stojí na prvním místě jméno Novák. Nováků je v naší republice úplně nejvíc, nositelem tohoto příjmení je asi 1 % naší populace.

Možná si kladete otázku, jak je možné, že je u nás tolik Nováků. Toto příjmení je odvozeno od adjektiva nový ve smyslu nový usedlík, nový soused nebo třeba švec, který šil pouze novou obuv. A právě novost byla prvním a velmi výrazným znakem, kterým se člověk odlišoval od kolektivu, do kterého prvně přišel. Stejně tak to platí pro příjmení Novotný, které je v tabulce nejčastějších příjmení na druhém až třetím místě. Dělí se o ně s příjmením Svoboda.

U tohoto jména je opět uplatněn jeden výrazný rozlišující rys. Od poddaných obyvatel vesnice se podstatně lišil svobodník - svobodný sedlák, proto dostal příjmení Svoboda. Kdo měl svobodu měl nějakou výsadu, nevázanost, útočiště, byl to člověk, který měl nějakou svobodnou selskou živnost apod. U tohoto příjmení je ale možný ještě jeden výklad původu, a to že vzniklo z místního jména.

Čtvrté místo má příjmení Dvořák, protože byl ze dvora a od lidí ze vsi se zase odlišoval. Další častá příjmení jsou Černý, Veselý, Procházka, Kučera, Pokorný, Jelínek, Hájek, Růžička, Fiala, ale také Němec.
Toto příjmení vznikalo nejčastěji tak, že přistěhovalce z Německa Češi označovali osobním jménem nebo názvem zaměstnání s přívlastkem Němec, takže to mohl být Matěj Němec nebo také kovář Němec. Druhý možný výklad je ten, že příjmení Němec vzniklo od staročeského podstatného jména němec, tedy němý člověk.

Původ všech příjmení, která tu jsou výše uvedena, si můžeme vysvětlit poměrně snadno, ale jsou i taková příjmení, u nichž je původ nejasný. Pro příklad uveďme tři příjmení, která sice nejsou příliš frekventovaná, ale také nejsou úplně neobvyklá:

Je to Klír, Veškrna a Pohnán. Příjmení Klír je počeštěné slovo Klier, které vzniklo z německého apelativa Kliber, a to bylo odvozeno ze slovesa klieben (štípat dříví). 

Veškrna vzniklo pravděpodobně buď ze zájmena staročeského veškeren, nebo ze slovesa vyškeřit, což znamená vyšklebit se. 

A poslední příjmení Pohnán je odvozeno z místního jména Pohnání u Mladé Vožice. 

zdroj: plzen.rozhlas.cz