Dnes se do Veteran arény v Olomouci vrátíme, tentokrát si prohlédneme auta. Příspěvek navazuje na článek o starých motorkách.
Musím konstatovat, že stará auta mě zaujala více než motorky. Tím nechci říci, že motorky jsou tam nezajímavé, jejich typ "Indián" mě uchvátil. Říkám si, to byla krásná léta, když se po silnicích, které určitě nebyly tak frekventované jako dnes, proháněli tito krasavci. K tomu móda 30. let, kterou znám i z pár fotek své babičky. Ovšem, když si uvědomím rok 1931, je to návrat do tvrdé reality, kdy světová hospodářská krize byla někde uprostřed, to je ta známá krize, která začala krachem na newyorské burze. Lidem se žilo velmi těžce (to vím od rodičů a hlavně prarodičů z obou stran) a ani mezinárodní vztahy nebyly klidné, spíše naopak, v sousedním Německu se začínal klubat fašismus. Možná i tohle mělo vliv na skutečnost, že těchto "Kapek" bylo vyrobeno jen pár kusů...
Automobilovému světu se tento zajímavý a krásný automobil ukázal na pražském autosalonu v roce 1931. Říká
se, že ho obdivovali i velcí konstruktéři Hans Ledwinka a Ferdinand
Porsche. Wikov 35 zvaný Kapka je dnes téměř zapomenutým exponátem
československé automobilové historie, můžeme být rádi, že ho můžeme obdivovat aspoň v muzeu, přesněji v "aréně". V Prostějově bylo vyrobeno jen pár kusů. Tyto automobily samozřejmě neměly žádný posilovač řízení, proto
je volant poměrně velký, aby s tím člověk mohl zatáčet.
Plynový pedál je uprostřed, brzda napravo. Atypické není jen
uspořádání pedálů, ale i celý vzhled automobilu. Když se na auto
podíváme, předek připomíná jadernou hlavici spojenou s odtokem ve
dřezu. 😀
Celý návrh vycházel z padající
kapky, která má nejmenší odpor vzduchu. Kapota motoru se pak otevírá do
stran na dvě části, jak to bylo u starých prvorepublikových automobilů
běžné. Wikov v roce 1931 předstihl éru aerodynamických tatrovek,
pětatřicítka se ale moc neujala – v Prostějově jich vyrobili jen pár
kusů a na automobilku se po letech zapomnělo.
Auta slavných ve Veteran Areně:
Tatra 700 Josefa Luxe, ministra zemědělství
Praga Picollo Ference Futuristy, prvorepublikového herce
Tatra 75 Sport karoserie Bohemia, Hugo Hasse, prvorepublikového herce
Praga Grand Jana Masaryka, prvorepublikový velvyslanec ve Velké Británii
Škoda VOS Alexeje Čepičky, ministra obrany
Tatra 17 Sport hraběte Töröka, uherský hrabě
Praga Piccolo, osobní vůz majitele karosárny Sodomka – Josefa Sodomky
zdroj www.veteranarena.cz
To by bylo pro našeho syna... Je vyučený automechanik a auta ho vždy zajímala. Já mám raději tu přírodu, než auta...přeji ti krásné dny.
OdpovědětVymazatJaruš, ta výstava aut ve Veteran aréně je úplně pro všechny. Samozřejmě, že jsem tam viděla více chlapů a ti jsou o tom schopni více debatovat, zvláště pro automechaniky to musí být ráj. Šla jsem tam ráda a strávili jsme tam dopoledne, nemohu říci, že by mě to tam nebavilo. Nemohu tvrdit, že bych měla přírodu raději než auta, jednak se do přírody často nedostanu, ale bez auta by nám bylo "nedobře". Však kolikrát do roka se dostanu do takové "veteran arény"? Vše má své místo a tak to beru.
VymazatDěkuji za názor a přeji také krásné letní dny. 🌞 🍀 🍹
Hani, tvou reportáž jsem si opravdu užila. Krásná auta jsem se naučila obdivovat když byl Adam malý, to jsme s ním projeli nejedno muzeum u nás i v Evropě. Ráda na to vzpomínám...
OdpovědětVymazatA taky si musím vždycky uvědomit, že první republika nebyl "film pro pamětníky", ale hodně těžké období - nejvíc nám o tom kdysi řekla manželova babička, žila na Vysočině...
Měj příjemný den. Helena
Helenko, moc děkuji za pochvalu článku 🌞, vidíš, vy jste za těmi krásnými auty cestovali nejen u nás, ale i dál do Evropy ☺. Vzpomínky toho druhu každý nemá.
VymazatPrvní republika je nám mnohdy podávána ve zkreslené podobě a tak buďme rádi, pokud jsme měli možnost setkat se s pamětníky a vyslechnout je. Já jsem zažila tatínkovy rodiče a mamčinu matku - babičku a ta v mládí chodila po posluhách, aby se uživila. Z nějakého TV seriálu se ten život mnohdy nedá poznat.
Děkuji a také přeji příjemný den. 🌞 🍀 🍹