Zoologické zahrady jsou příjemným místem, občas některou navštívíme. Někdo si řekne - ZOO jako ZOO, vždyť slon vypadá stejně v Ostravě jako v Praze. To byste se divili, jak se zoologické zahrady liší, tedy pokud mezi časté návštěvníky nepatříte. Nepočítám mezi tyto odlišnosti lanové parky, které tam mívá většinou soukromý provozovatel a patří to k "moderní době". Nebo možná má rod homo sapiens zvířatům ukázat, jak se hýbat, protože mnohá se ve výbězích jen povalují a krmí se. 😊
Naše ostravská ZOO se uvádí i jako botanický park. V Olomouci jsem našla Geologickou stezku, měla jsem z toho radost, protože geologie je můj oblíbený obor. Ty exponáty z lomů, řekněme přivezené kameny, nebo informační tabule, jsou rozesety po ploše ZOO, což je možná dobře, protože (jak jsem si všimla) většina návštěvníků ten začátek Geologické stezky míjí, spěchají za živými exponáty - za zvířaty.
Nedaleko vchodu začíná malý a jednoduchý geopark v přírodě - na fotografii. Napadá mě, že je to hned na začátku, protože kameny jsou poměrně velké a těžké a jejich instalace byla tím pádem jednodušší. Nápad je to dobrý. I to posezení, kde si můžete odpočinout, případně posvačit, je z kamenů. Co se návštěvník může z tabulí dozvědět? Pro lepší čtení jsem udělala výřezy:
Škoda, že u těch jednotlivých kamenů nejsou cedulky s názvem, jsou očíslovány a uvedeny na tabuli, vyhledávání je tak trochu zdlouhavé. Na vzorku je hezky vidět žílu v hornině. Vznik žíly často napoví o geologickém vývoji prostředí i o jeho časovém průběhu. Žíla vzniká později než hornina, kterou pak proráží, což je důležitý poznatek pro určování relativního stáří hornin. Žíly jsou místy zvýšeného výskytu nerostných surovin a vzácných minerálů, nebo prvků, které se hromadí přímo v nich, nebo v jejich bezprostředním okolí.
S pískovcem se můžeme v Olomouci setkat na mnoha místech, nejsou to jen sochy na Sv. Kopečku, ale asi nejznámější je Sloup na Horním náměstí - památka UNESCO.
Pískovec vzniká stmelením zrn (odborně řečeno tzv. klastů – obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. jílovité) se říká matrix. Složení pískovce se liší podle místa výskytu.
Pískovce jsou společně s písky jedněmi z nejrozšířenějších
sedimentárních (usazených) hornin – společně tvoří více než čtvrtinu všech známých
sedimentů na povrchu Země.
Pískovec často tvoří celá skalní města, tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal. Na tváři krajiny zapracovaly slunce, mráz, vítr a voda a vytvořily známá pískovcová skalní města. Počasí způsobuje
svojí proměnlivostí (déšť, mráz, tání ledu) také zvětrávání hornin,
vznik zvětralin, jejich transport
a usazování na jiném místě. Tektonikou a procesy zvětrávání byly z
pískovcových desek vymodelovány krajiny skalních pískovcových měst. V
Česku na severu nad hlubokým údolím Jizery se tyčí skalní města Klokočské skály, Betlémské skály, Besedické skály a Drábovny na severovýchodu ohraničuje hřeben Suché skály. Ve střední části leží Příhrazské skály, Hruboskalsko a řada menších skalních měst. Na východě jsou známé Prachovské skály. Pískovcové skály také tvoří podstatnou část Českého Švýcarska.
Na mechanickém rozrušování a chemickém zvětrávaní hornin a nerostů se podílejí rostliny. Rozrušují půdu svými kořeny a rozkládají nerosty látkami, které vylučují kořenovými vlásky. Mnozí živočichové vytvářejí v půdě a v horninách chodbičky, kterými proniká do půdy a hornin voda a vzduch. Tím se vytvářejí podmínky pro účinnější zvětrávání hornin a nerostů. Také výměšky živočichů horniny rozrušují. Na přenášení rozrušených hornin se podílejí organismy jen velmi málo. Nahromaděním odumřelých těl rostlin a živočichů nebo jejich koster a schránek se vytvářela na dně moří, jezer a močálů souvrství usazených hornin organického původu - organogenních usazenin.
Na mechanickém rozrušování a chemickém zvětrávaní hornin a nerostů se podílejí rostliny. Rozrušují půdu svými kořeny a rozkládají nerosty látkami, které vylučují kořenovými vlásky. Mnozí živočichové vytvářejí v půdě a v horninách chodbičky, kterými proniká do půdy a hornin voda a vzduch. Tím se vytvářejí podmínky pro účinnější zvětrávání hornin a nerostů. Také výměšky živočichů horniny rozrušují. Na přenášení rozrušených hornin se podílejí organismy jen velmi málo. Nahromaděním odumřelých těl rostlin a živočichů nebo jejich koster a schránek se vytvářela na dně moří, jezer a močálů souvrství usazených hornin organického původu - organogenních usazenin.
Vápence
vznikly i nahromaděním vápenatých schránek živočichů, popř. ještě
zpevněním chemicky vysráženého vápenatého kalu. Vápence jsou různě
zbarveny, nejčastěji světle šedě až tmavě šedě. Někdy v nich můžeme
pozorovat zachované schránky organismů nebo úlomky schránek.
Zdroj: Wikipedie
Zajímavé místo, Hani. Děkuji za reportáž. Tam by se mi líbilo s tchánem - o geologii toho hodně věděl a uměl vyprávět...
OdpovědětVymazatPřeji hezký den. Helena
Helenko, mám stejnou zkušenost, k takovému oboru, jako je geologie, je dobré na někoho šikovného a nadšeného natrefit. Poprvé jsem se s geologií setkala na gymnáziu a bohužel, měli jsme špatného profesora, nic nevysvětlil a dosáhl toho, že většině svůj obor zprotivil. To by se nemělo stávat, naštěstí jsem při dalším studiu natrefila na člověka, který to vše napravil a dnes se o geologii zajímám a u geologických sbírek trávím hodiny.
VymazatDěkuji a přeji pěknou sobotu. 😊
Tak to je Hani Olomoucká ZOO zajímavá i jinak.ZOO jsem nenavštívila,co vnoučata vyrostla.Ale do jedné soukromé se chystám.Geologie je zajímavý obor.I u nás jsou geologické stezky,nejznámější na hoře Kozákov.
OdpovědětVymazatMám ji také na blogu.U nás v Českém ráji je hodně páskovcových skal a měst.Jsem na Český ráj pyšná,miluji ho.Jsme tam velmi často,ale vždy nefotím jen se kochám oblíbenými místy.
Měj hezké dny
Jituš, určitě doporučuji zajít do ZOO i bez vnoučat. Kozákov znám z geologie a to je bezvadné naleziště. Bohužel, Český ráj máme hodně daleko, tak si važ, že v takové lokalitě žijete. Pořád jste jak na dovolené, což např. já nemohu říct. Velmi ráda si prohlížím Tvé fotky a tímto způsobem se s Č. rájem seznamuji.
VymazatPři tvorbě tohoto článku jsem myslela i na Tebe, to je ten pískovec v článku. Přeji příjemný víkend a další krásné výlety s focením. ☺ Pozor na vedra.
Jani takoveto geologické stezky mám ráda. Já osobně mám dobrý vztah k různým druhům hornin. Také je zajímavé, že pískovce od Adršpašsko-teplickeho skalního města a Českého ráje mají odlišné zbarvení než skalní útvary Českosaského Švýcarska a třeba Kokořínska. Český ráj je spíše do bílé, Kokořínsko do nažloutlé a Českosaské Švýcarsko má skalní masívy tmavě až černé, což způsobuje jistý druh řasy. Mám tato skalní města procestovaná z minulých let a řada bych si je znovu prošla. Třeba se mi to ještě splní i když jsou už mnoha místa vzdálená a nemáme už auto, tak nic není nemožné...Přeji Ti Hani, krásné letní dny
OdpovědětVymazatDíky, Jaruško, za komentář, který je opravdu k věci. To odlišné zabarvení není jen u pískovců, ráda navštěvuji expozice, kde jsou vzorky minerálů a hornin (naposledy Moravské zemské muzeum v Brně), důležité je tam uvedené naleziště, protože těch barevných odrůd je celá řada. Líbí se mi, že krajem jen neprocházíš, ale všímáš si nejen živé přírody, i těch skal. Pokud jsi na tom s chůzí dobře, bylo by dobré toho využít a možná by se i nějaké spojení vlakem či busem našlo. V naší oblasti podobná skalní města nemáme, tady tak maximálně do Štramberka na vápence.
OdpovědětVymazatTaké přeji krásné letní dny a hlavně ve zdraví prožité. 😊