Ve včerejším příspěvku jsem představila olomouckou secesní vilu Primavesi. Příspěvek byl zaměřen na interiér vily a také na životní osudy rodiny.
Jak už bylo v minulém článku uvedeno, rod Primavesi přišel do Olomouce z Itálie a jeho představitelé tu hned začali podnikat, byli to také bankéři. Stali se brzy nejváženějším rodem na střední Moravě. Je jasné, že svoji vilu chtěli mít reprezentativní, proto oslovili prvotřídní umělce své doby. Každý detail měl zaujmout a ukázat, že ve vile nežije jen tak někdo. Anton Hanak byl věhlasným sochařem, který vytvořil fontánu Živá voda v hale vily. Jedním z prvních děl Antona Hanaka pro rodinu Primavesi byla dřevěná socha Ponocného ve výklenku na severní straně vily. Socha vznikla rok po dokončení Vily Primavesi, tedy v roce 1907. Byla vytvořena z několika kusů dubového dřeva.
Ponocný stál ve výklenku až do znárodnění vily Primavesi a jejím následným zařazením mezi ústavy národního zdraví. Poté byla socha odstraněna spolu s dalšími částmi mobiliáře domu. Posledním důkazem existence sochy je fotografie z 60. let minulého století. Poté se historické prameny o soše již nezmiňují a ani po roce1989 se ji nedařilo nalézt.
Asi překvapí, že před několika lety byla "nalezena" v depozitáři Muzea umění Olomouc. Zde je originál uložen doposud. Poněkud "nechápu", jaký mají v Muzeu umění Olomouc jednak "pořádek" a zejména přehled o uměleckých dílech značné hodnoty, jak tam funguje evidence apod., že zhruba šedesát let (!) o soše z vily nevěděli ?? Vždyť to není socha z nějaké chaty, navíc její rozměry nejsou tak malé, aby někam zapadla. 🙅 No, konec úvah...
Kopie sochy byla vytvořena podle tohoto originálu. Jedná se o identickou kopii pořízenou pomocí digitalizace v kombinaci s řezbářským uměním moravského řezbáře Petra Steffana z Městečka Trnávky.
Kopie sochy Ponocného je vytvořena z dubového kmene 140 let starého
dubu, který vyrostl v Luhačovicích. Původní průměr kmene použitého dubu
byl jeden metr a vážil přes jednu tunu. Následným opracováním byla
vytvořena socha o váze 300 kg o výšce 176 cm. Jak socha vznikala ukazují fotografie:
Hani je dobře, že socha byla na vilu vrácena .. i když kopie. Také mě překvapilo, že o sošce nikdo nevěděl. Je fakt, že po roce 1948, byla zvláštní doba znárodňování a spousty památek skončilo v soukromých sbírkách nebo v cizině. Dost často jsme se dovídali, jak se vykrádaly kostely, hrady i zámky se zavíraly, a byly z nich vytvořeny internáty, dětské domovy, vojenské objekty, státní statky, JZD... a tak cenné sošky, obrazy i nábytek z kostelů, hradů i zámků byly většinou rozkradeny, prodány a většinou to skončilo buď v soukromých sbírkách určitých lidí nebo to bylo prodáno překupníky do zahraničí za dnes směšné částky, protože se nepočítala historická hodnota těch věcí...
OdpovědětVymazatJaruš, je to tak, jak píšeš. Nejhorší na tom je, že třeba v práci člověk musí evidovat každou knihu, každý talíř nebo vařečku, což je vlastně spotřební materiál a mnohdy má cenu třeba 20 Kč. Samozřejmě nábytek nebo počítač, to je jiná věc. Ale na těch zámcích a podobných objektech stát nechal rozkrást vlastně národní bohatství nevyčíslitelné hodnoty. I když připustím, že např. po válce na to byl jiný pohled, možná nebyly jiné objekty, tak se tam umístil dětský domov nebo internát, i ty vojáky tam dali, což samozřejmě přispělo k ničení toho objektu, nedělejme si iluze, že tito lidé si váží starého zámku apod. Ale to vybavení - obrazy, sochy, náboženské předměty, nábytek se mohl někde šetrně uskladnit, ale když není vůle... Tohle se dělo i v jiných zemích po revolucích, např. ve Francii. Ta euforie tvrdí - je to spojeno se starým režimem, pryč s tím. Ryba smrdí od hlavy a tady to je přesně ono. Pokud už na ministerstvu nebo na krajských úřadech seděl někdo, kterému spíše vyhovovalo vysoké postavení a plat, než aby připravil plán ochrany těchto památek, nemůžeme se divit, že to tak dopadlo. Tohle se člověk dovídá na mnoha zámcích, např. v Holešově a tyto předměty jsou nenávratně pryč a jak píšeš, lidé si to beztak nenechávali doma, ale skončilo to v zahraničí. Paradoxem doby a to asi jakékoliv je to, někoho stíhají, že zpronevěřil třeba sto tisíc, tak je exemplárně potrestán. Ovšem ti, co rozkradli nebo umožnili rozkrást to zařízení historických objektů (většinou už nežijí), kdy částky jdou do miliónů, potrestáni nebyli. Tak se jen konstatuje, že zařízení zámku si lidé rozebrali a ... fertig.
VymazatHani, děkuji za velmi zajímavý příspěvek. Doufám, že se mi návštěva vily jednou podaří...
OdpovědětVymazatMěj příjemný den. Helena
Helenko, tipuji, že to zase nebude tak dlouho trvat a vy tu vilu "prozkoumáte" po svém. To Ti hlavně přeji a úspěšný pátek k tomu. ☺
VymazatZdravím Hani. Psala jsem tu komentáře a jsou pryč. Příběh je zajímavý, ale o tom jsem se zmínila v minulém komentáři. Asi oba komentáře spadly do Spamu. Měj krásný den
OdpovědětVymazatJari, komentáře byly ve spamu, ale na druhý den je vždy zveřejním. Nevím proč, ale mi se to ukáže až následující den, tak to dříve nemohu udělat. Ale jsem ráda, že mě na to upozorníš a děkuji.
VymazatTaké měj krásný den, týden rychle přeletěl a už máme pátek. ☺
Hani i já jsem Ti sem psala komentář, není tu. Moc zajímavý článek. Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, k vile Primavesi mám dva články a Tvůj komentář je k tomu o den staršímu článku. Byl ve spamu a už jsem ho zveřejnila. Já to kontroluji každý den, jen o dovolené jsem se do administrace nedostala.
VymazatTaké Tě zdravím a přeji pohodový páteční den. ☺
Hani moc se omlouvám, to jsem popleta viď ! Nezlob se, Lenka
Vymazat