Odpoledne ve vile Primavesi v Olomouci

Dovolené strávené ve městě se člověk nemusí obávat, nudit se tu určitě nebudete. "Jaký si to uděláš, takový to máš" - platí i o dovolené, která může být pestrá. Dokladem toho je i dnešní příspěvek. Olomouc je bohatá spíše na památky z doby barokní, v tomto duchu bylo budováno i městské opevnění. Zpestřením a pro někoho i překvapením může být návštěva vily Primavesi. Na prohlídku se zájemce musí objednat, skupiny mohou být do počtu 15 osob. Je dobré si konání prohlídky ověřit telefonicky. V době našeho pobytu byl volný termín. Kvůli "dokonalosti olomoucké Mhd" jsme si cestičku k vile vyšlapali už o den dříve, abychom nebyli zaskočeni případnou výlukou v dopravě, která už domorodce nepřekvapí, ale turista může mít problém. Vila je v blízkosti Michalského výpadu v hradbách, takže můžete přijít z Bezručových sadů výpadem nebo z města od kostela sv. Michala. 

To je vila Primavesi. Je secesní. Troufám si říct, že mnozí návštěvníci Olomouce o ní nemají potuchu. Je to možná tím, že vila je téměř na hradbách za klikatými uličkami historického centra. V zapadajícím slunci jsem pořídila první fotky vily, prohlédla si, jaké firmy na adrese sídlí a prostudovala nástěnku. Na ukázku jsem vyfotila pár nabídek snídaňového menu, které si můžete dát v KAFEC ve vile. Zítra na to nebude čas, půjdeme na prohlídku.

To je, prosím, Trhačka ze snídaňového lístku.

Kdybych dala jen přehled fotografií pořízených ve vile, ukáže to zařízení a interiér vily, ale vůbec to nepředstaví život obyvatel vily. Koho to zajímá, ten si to přečte, ale v každém případě život rodiny Primavesi je nejen zajímavý, ale v mnohém i poučný. Poučný v tom, že na začátku 20. století byl rod Primavesi nejváženějším na celé střední Moravě. Tak se "rozšoupli", ale mezinárodní situace se změnila. Po r. 1918 se zbavovali majetku a zaznamenali pád až na dno. Posuďte sami.

 

Otto Clemens Primavesi pocházel z vlivné podnikatelské rodiny Primavesi, původem z italské Lombardie, která se na několik generací usadila v Olomouci. Podnikal v textilním a cukrovarnickém průmyslu, vlastnil několik podniků. Uvádí se jako bratr politika a podnikatele Roberta Primavesiho. Ottovým otcem byl podnikatel a politik Moritz Primavesi. Roku 1894 se Otto stal členem předsednictva Svazu moravských cukrovarů. V roce 1914 se uvádí jako viceprezident obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Jeho švagrem byl olomoucký starosta Karl Brandhuber. To, prosím, zase já uvádím jen pro představu, abychom věděli, s kým máme tu čest. Jak se ti moravští Italové dokázali prosadit. Asi to vynášelo. No jo, říká se, že Hanák je pomalé. 😊 

Zdálo se, že Otto je dítětem štěstěny. Byl mladý a už byl úspěšným bankéřem a podnikatelem. Takový člověk musí mít pocit, že svět mu leží u nohou... Když mu bylo 25 let, seznámil se s mladičkou herečkou Eugenií Butschek. Byla to láska na první pohled. 

Eugenie (1874-1962), která používala umělecké jméno Mäda , byla dcerou vyššího úředníka na železnici a po absolvování herectví na vídeňské konzervatoři hostovala v r. 1893 v Olomouci. Tehdy se po překvapivé žádosti o ruku musela rozhodnout mezi kariérou ve vídeňském Burgtheatru nebo přivdáním se do zámožné rodiny. Zvítězila láska (možná rozum) a velkolepá svatba se konala v r. 1894 v Olomouci. 

 

 Nad městskými hradbami v Olomouci byl postaven tento skvost. Dům byl postaven podle plánu v r. 1906. Jak vila vypadala před sto lety, ukazuje snímek: 

 

 Pro architektonický návrh si manželé Primavesi vybrali ve své době známou dvojici zavedených architektů Franze svobodného pána von Krausse a jeho společníka Josefa Tolka. Dvojici architektů již znali delší dobu, a tak mohli sledovat jejich tvorbu jak ve Vídni, tak na celé Moravě. Jedním ze vzorů jim byl např. prostějovský palác L. a C. Wichterlových z roku 1902 nebo dům E. Waisze v Jeseníku. Architekti byli schopni mistrně kombinovat tehdejší secesní styl s moderním proudem, jehož také při návrhu vily využili.

Vstupní schodiště do vily je zdobeno mozaikami. Tato výzdoba vás přivede k domovním dveřím. Na dolním snímku je zahrada. 

Hlavní dominantou interiéru byla hala v přízemí vily zabírající i část prvního patra. Byla pojata jako centrum celého domu a tím i místo, kde se celá rodina potkávala. Dominantou haly zajišťující i její nostalgické osvětlení bylo veliké vitrážové okno zobrazující pohled na Olomouc z roku 1706 (dvě stě let před postavením vily). Okno je dvanáctidílné a mělo vyjadřovat propojení minulosti se současností majitelů.

 

V Olomouci se manželům narodily čtyři děti: Otto ml., Leokadie zvaná Lola, Eugenie ml. zvaná stejně jako její matka Mäda a Mellita Rita. 

Rodina se stýkala s uměleckou smetánkou, kterou zvala i na své nově vybudované letní sídlo v Koutech nad Desnou u Šumperka. Ani zde se nešetřilo. Video:

 

 

Venkovské sídlo v Koutech nad Desnou

Projekt svěřili věhlasnému architektovi Josefu Hoffmannovi a unikátní zařízení pocházelo z proslulých Wiener Werkstätte. Tyto vídeňské uměleckořemeslné dílny založil Josef Hoffmann a sdružovali se tu významní vídeňští umělci té doby. Když dílnám hrozil konkurs, Otto Primavesi se stává v r. 1913 jejich hlavním akcionářem a jeho zásluhou se podařilo pohromu na čas odvrátit. 

Musíme si uvědomit, že se píše rok 1913 a to je "předvečer" první světové války. V té době být hlavním akcionářem asi žádná výhra nebyla. Bankovní dům Primavesi se dostal do takových finančních potíží, že kvůli nim se Otto rozhodl odstoupit z vedoucího místa Viener Werkstätte. Po něm převzala vedení VW jeho žena Eugenie, která se už dříve aktivně podílela na jeho chodu. A právě Viener Werkstätte a snaha je neustále dotovat byly jednou z hlavních příčin finančních problémů Primavesiových.

 

Nejvýznamnějším Hanakovým dílem pro vilu byla kašna Živá voda v obytné hale. 

Hala s přilehlými místnostmi je využívána pro koncertní vystoupení komornějšího stylu. Pořádají se zde výstavy a vernisáže umělců všech žánrů. Pokud byste si pronajali secesní halu pro vlastní akci, pronájem stojí 2.800,- Kč, což je základní cena na 3 hodiny, každá další hodina je účtována 700,- Kč/h.

 

Na začátku 20. století byla jídelna světlejší. Léty ztmavlé dřevo pohlcuje hodně světla, proto prostor dosvětluje dalších 14 čtvercových svítidel podél zdí.

 

Ve vile si návštěvníci mohou prohlédnout i původní intarzovanou jídelnu z let 1912 až 1913, ve které jsou patrné prvky kubismu. V jejím středu stojí čtrnáctimístný rozkládací stůl.

Gustav Klimt: Dáma s vějířem

Svítidla měla do místnosti harmonicky zapadat a výsledkem  byl ucelený celý prostor. Obložení, podhled a nábytek jídelny je převážně ze dřeva. Hlavními prvky místnosti jsou čtverce a osmiúhelníky, proto byly tyto geometrické tvary zakomponovány do hlavního lustru o průměru 1,5 m. Tvoří jej tři pravidelné duté osmihrany z mosazi (nejmenší vedou elektrické kabely), dvacet kvádrových světel se čtvercovým půdorysem a dva hlavní pasířsky tepané osmihrany. Mosaz byla zvolena, protože stárne stejně jako dřevo, což zaručuje soulad svítidla v místnosti s dalším materiálem. 

 

 

G. Klimt, Matka

 

Kryt ústředního topení z mosazi.

Klimta tady neminete... 

 

Obraz Eugenie mladší od Klimta. Jedná se o dceru ve věku 9 let, které říkali podobně jako matce Mäda. Gustav Klimt tehdy dostává od rodiny skvělé zakázky, nejdříve portrétoval mladou Mädu, což je jediný Klimtův portrét dítěte. Obraz dokončil v r. 1912. Tento obraz nesmírné ceny rodina Primavesi prodala už v r. 1930. Dnes je v majetku Metropolitního muzea umění v New Yorku, které ho koupilo v r. 1964.

 

 

Na stěně visí obraz Eugenie od Klimta - Mäda starší. K obrazu se váže příběh. Bylo to překvapení k Vánocům, které dorazilo vlakem z Vídně přímo pod stromeček na Štědrý den. V roce 1913 si Eugenie objednala u Klimta svůj portrét jako dárek pro manžela k Vánocům. Gustav Klimt se jako obvykle dostal do časového skluzu. Nakonec se mu podařilo obraz dokončit a ještě na poslední chvíli ho zabalil do bedny a poslal vlakem do Olomouce. Postaral se tak o dokonalé vánoční překvapení. Obraz byl dlouhou dobu považován za ztracený během války, ale je známo, že ho Mäda mladší prodala v r. 1987 neznámému soukromému majiteli, takže ani tady nečekejte originál. 😉

Pracovna Eugenie Primavesi. Dřevěná socha představuje Gustava Klimta s kočkou. 

Kvůli finančním potížím bankovního domu Primavesi se Otto rozhodl odstoupit z vedoucího místa Wiener Werkstätte, aby z majetku dílen nemohly být placeny dluhy banky. Po něm převzala vedení Wiener Werkstätte jeho žena Eugenie. která se už dříve velmi aktivně podílela na jeho chodu. Ostatně právě Wiener Werkstätte a snaha je neustále dotovat byly jednou z hlavních příčin finančních problémů Primavesiových
Rodina Primavesi postupně vilu i Moravu opustila v letech 1918 až 1922 a přesídlila do Vídně.

 

   

Rodině se ale dařilo stále hůř, a tak se Primavesiovi přestěhovali do Vídně a začali postupně prodávat velkou část své sbírky obrazů, později došlo i na továrny, vilu v Olomouci i letní sídlo, které ale mezitím v roce 1922 vyhořelo. Stále se snažili Wiener Werkstätte zachránit.
Jenže vše bylo marné. Movitých zákazníků originálních výrobků Wiener Werkstätte rapidně ubývalo v důsledku nesrovnatelně levnější sériové výroby.
V roce 1925 se manželé dokonce rozešli. Rodina se octla zcela na mizině. Ottova pověst byla v troskách, a tak v zoufalství zvolil v únoru 1926 smrt zastřelením ve věku 57 let. Pochován je v rodinné hrobce na hřbitově v Neředíně.

Rodinu čekají trudné časy. Na bezstarostný život plný radovánek mohou její členové pouze vzpomínat. Paní Eugenie umírá v zapomnění v roce 1962 ve Vídni. Dvě dcery Lola a Melitta Rita se provdaly. Melitta se s manželem odstěhovala až do Brazílie. Syn Otto se také oženil a jedna z jeho dcer Claudia se věnuje historii své slavné rodiny, kterou zpracovala ve dvou knihách.

 

 Dřevěná skulptura "Ponocný" na budově je dílem sochaře Antona Hanaka. 

 

Ve vile je hodně pozoruhodných detailů. Na snímku původní zachovaná klika v jídelně.

 

Asi nejzajímavější byl osud dcery Mädy (1903 – 2000), holčičky z Klimtova obrazu. Ta po rodinné tragédii pracovala jako pěstounka v mateřské škole a později učila postižené děti. Za 2. světové války odjela jako zdravotní sestra Červeného kříže dokonce přímo na frontu. Válečné zážitky ji natolik poznamenaly, že opustila Evropu a usadila se v New Yorku, kde pracovala jako domácí učitelka. Nikdy se neprovdala, ani neměla děti. Ze skromného dědictví po matce pak v Kanadě založila malou nemocnici pro děti a později dětskou vesničku Primavesi pro opuštěné, zneužívané a týrané děti. Jednoho chlapečka si pak dokonce adoptovala.

 

 

Gustav Klimt: Adele Bloch-Bauer

V tomto pokoji se můžete ubytovat a strávit čas v secesní vile. Pokoj má zvláštní vchod ze zahrady a snídaně si může host zajistit v Kafecu.

 

Zahrada a altánek, který byl vyzdoben na návrh Dušana Jurkoviče.

Velké změny po r. 1918

Pokud jste dočetli až sem a zajímá vás, co bylo dál s vilou, následující text jsem převzala z webových stránek vily. 

Éra rodu Primavesi na Moravě byla ukončena v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska, jež zbavil rod veškeré hospodářské moci. Členové rodu věřili v původní monarchistické uspořádání, a proto svůj rozsáhlý majetek na Moravě prodali a přestěhovali se do Vídně. Vilu Primavesi získaly roku 1923 Akciové rafinerie rolnických cukrovarů v Přerově, kde měl rod také vliv. Cukrovary převedly vilu roku 1926 na doktora Františka Koutného. 

Doktor Koutný provedl v tomtéž roce přestavbu vily na soukromé sanatorium podle projektu stavitele Julia Schmalze. Přestavbou byla nejvíce zasažena mansardová střecha, byla odstraněna většina Hanakových děl a byly přistavěny dva operační sály. Přízemí sloužilo jako byt rodiny doktora Koutného. V prvním poschodí vzniklo osm pokojů pro rodičky a na obou koncích byly přistavěny operační sály s velkým oknem. V druhém patře vzniklo devět pokojů pro pacienty po břišních a urologických operacích. V posledním podkrovním patře žilo dvanáct řádových sester. Po smrti doktora Koutného přestalo soukromé sanatorium prosperovat a v roce 1939 bylo prodáno doktoru Robertu Pospíšilovi, spolužákovi a spolupracovníkovi doktora Koutného. Sanatorium bylo provozováno jako lůžkové zařízení bez zásadních stavebních úprav. V roce 1952 bylo soukromé sanatorium znárodněno a zařazeno do sítě státní zdravotní péče jako ambulantní zařízení. Tato změna si vyžádala značný stavební zásah, který se nevyhnul ani odstranění posledních zbytků Hanakových soch a mobiliáře pokoje pána a paní. 

Vila Primavesi 1942 - Dobové exteriéry a život v sanatoriu.

 Video zachycující život lékařů ve Vile Primavesi z roku 1942. Na záběrech jsou vidět exteriéry domu a zahrada. Natočeno Františkem Dořáčkem v témže roce. Bohužel, kvalita videa odpovídá roku vzniku.

Nová budoucnost

V 80. letech minulého století byla vila Primavesi vyhlášena kulturní památkou moderní architektury, což vedlo k vypracování projektu na rekonstrukci. Ta měla přivést památku v rámci možností do podoby, kdy jí vlastnil rod Primavesi. K rekonstrukci však nikdy nedošlo. Po revoluci v roce 1989 byla vila na žádost Olgy Dvořáčkové, dcery doktora Pospíšila, vrácena do soukromého vlastnictví. Bohužel, po dlouhých letech socialistické péče byla vila ve velmi zanedbaném stavu. První pokus o její záchranu a rekonstrukci na podnikatelský klub firmou Primavia zkrachoval a firma ji přivedla na pokraj zhroucení. Vila zůstala nezabezpečena bez oken, dveří a bez všech historicky cenných děl. Ty byly rozvezeny do restaurátorských dílen neznámo kam. Po špatných zkušenostech s investory, začala na vlastní náklady v roce 1996 vilu opravovat Pavla Honzíková, dcera majitelky. Na opravy vily, která se nacházela v havarijním stavu dostala dotaci od státu ve výši 250 tisíc korun. Po několika letech pracného hledání, byla nalezena téměř všechna historická díla a vila se pomalu probouzela do nového života. Dnes jsou v podkrovních patrech vybudovány byty, v dalších sídlí firmy. Historicky cenné podlaží je přístupné veřejnosti ve formě komentovaných prohlídek. Tyto prostory si lze pronajmout pro pořádání soukromých akcí, recepcí nebo svatby. Součástí historické části je i zážitkový pokoj s možností ubytování v secesním stylu přelomu 19. a 20. století.

V přízemí, které původně sloužilo jako technické zázemí vily, se otevřela v r. 2008 po rozsáhlých rekonstrukcích stylová restaurace Primavesi. V současné době zde naleznete restauraci Kafec.  

Zdroj: Wikipedie, Vila Primavesi, jarmiart.com