Vracovské hody 2023 - sobota 14. října, hodové tradice

 

V první části jsme na fotografiích došli k domu mladé stárky, před kterým se průvod zastavil a proběhly tam tradiční hodové zvyky. 

Slavení hodů na Moravě má stejný význam jako posvícení v Čechách. Oběma pojmy se označoval výroční svátek nebo sváteční den s velkou hostinou. Hody znamenaly významný čas. 

V Čechách se posvícením připomínalo výročí dne posvěcení chrámu, od toho je odvozen název pro hody - posvícení. Byla to událost důležitá pro obec i pro rodinu a vzdálené příbuzenstvo, které se na tuto slavnost pozvalo. Slavilo se několik dnů, bohatě se jedlo a pilo, tancovalo, bez ohledu na roční období. Tím se však "zanedbávaly" různé hospodářské práce. 

Po čase se posvícení pod nátlakem vrchnosti a císařského dvora přestalo konat v období "vypjatých" polních prací. Snahou císaře bylo přeložit veselé hodové oslavy na období začínajícího vegetačního klidu, kdy už byla veškerá úroda pod střechou a zůstalo více času na odpočinek a zábavu. Josef II. určil v roce 1786 den společného posvícení na 16. říjen, v neděli po svatém Havlu. Tento termín byl všeobecně přijat jako posvícení císařské nebo havelské. Mnohé obce však zůstaly při starém termínu, takže se začaly slavit hody dvoje - císařské a patronské. 

Zvaní na hody 

Jednou z prvních povinností a prověření organizačních schopností mladých stárků je uspořádat zvaní na hody. To se koná dva týdny před začátkem samotného hodového veselí - první neděli v říjnu. Účelem této akce je pozvat co nejvíce domácích, ale i přespolních hostů. Tento zvyk byl dříve výhradně mužskou záležitostí, nyní se ho účastní i dívky, které se oblékají do mužských krojů. Mladý stárek musí předem zajistit koňský povoz a také dostatečné množsví smrkových větví, jimiž povoz nazdobí. Společně s několika členy chasy (přátelé stárků) objíždí okolní vesnice. 

Během této cesty se účastníci zvaní zastavují v hospodách, restauracích, kde tancují, zpívají, umísťují tam plakáty s pozvánkou a zvou tamější obyvatele na vracovské hody. Po návratu do Vracova navštěvují také domy mladé stárky a mladého stárka. Slavobrána je tvořena dvěma dřevěnými stožáry, které se umísťují proti sobě přes cestu a mezi něž je zavěšeno jedno z hesel, které si stárci zvolí. Slavobrány staví členové chasy, kteří za to dostanou občerstvení od rodiny stárků. Zároveň se stavěním slavobrán se nad okna a dveře zavěšují smrkové věnce. 

Sobotní veselí začíná ve 13:30 hodin řazením chasy před kulturním domem. Odtud odchází mohutný průvod na radnici žádat o právo - povolení hodů. Uspořádání hodového průvodu je dáno tradicí, postavením, úlohou, pohlavím a věkem zúčastněných osob. V čele průvodu jde vlajkonoš, který nese hodový prapor, následují jej děti, mnohdy je jich až 150. Za dětmi jdou v průvodu stárci z minulého roku - "loňští stárci" a letošní ženatí stárci. Následují je ženatí muži, dechová hudba a ženy, řazené do trojstupů. V posledních asi 30 letech oblékají vdané ženy do průvodu stejnou variantu kroje jako dívky svobodné. Závěr průvodu tvoří svobodní mládenci. Průvod se přesouvá k vracovské radnici, kam jde "loňský" stárek žádat městské radní o povolení hodů. 

Před radnicí utvoří celá chasa půlkruh, v jehož středu jsou muži a zpívají píseň "Ten vracovský starosta".

1) Ten vracovský starosta, sluboval mně dojista.
/: Ej, že mně svoju dcéru dá a včíl mně ju nedává. :/
2) Ty vracovský starosto, aj ty moja nevěsto.
/: Ej, treba su já chudobný, ale su já chlap dobrý. :/

Starosta i městští radní hovoří k chase z balkonu radnice:

"Milá chaso, vážení hosté, milí Vracovjáci. Vítám vás co nejsrdečněji před vracovskú radnicú u příležitosti tradičního povolování vracovských hodů. Mám jenom trošku obavy, jestli ste se tady dneska nesešli zbytečně. Při ranním raportu došel policajt, měl popsané manžety samýma průserama, tak nevím, jak to ti vaši loňští stárci dneska vyžehlijú. U Lojze jste byli koštovat hodové víno, vypili jste skoro vědro burčáku a nechtěli ste ho zaplatit. Když tam došel policajt, tak ste ho vyhodili ze sklepa. V noci neuklizené popelnice tancovaly po silnici a stojany na kola u nádraží se kúpú v Železňáku ešče včíl. Tak nevím, co by ste eště na ty hody chtěli víc. Tak nechám to na tych stárkách, jak nám to vysvětlijú."

Po krátkém projevu pana starosty se městští radní radí, zda hody povolit. Aby se jim dobře rozhodovoalo, zavdají jim "loňští" stárci koláčků, vína a pan starosta pokračuje ve své řeči. Policajt Pendrek Platný pak čte "Artikuly o povolení hodů: "

"Artikula 1: Každý hodař mosí byt pěkně ustrójený, starosta nechcú vidět nikeho v orvanej košuli, ďůravých gaťách nebo s oleštěným pudlem. 

Artikula 2: Chlapi budú všeci řádně ustrójení, v gaťách budú mět čistú šňůrku a na botách nebudú mět kuřince a budú ich mět pěkně naleštěné. 

Artikula 3: Zpívat se možú enom hodové písničky o víně a o děvčatech. Nikdo nebude bečet a trauma si nechte na pochovávání base na fašaňk. 

Artikula 4: Nikdo se nesmí na hodech bit. Všecí se budú chovat slušně. Kdo se bude cásat za košule, bude hozený důle hubú za fárama do luže. 

Artikula 5: Zakazuje se sprostě mluvit, plut po zemi a starým vdovcom se doporučuje neotravovat mladé děvčiska a aby si rači nezapomněli zuby v hořčičáku na kredenci. 

Artikula 6: Domácí si budú hledět hostů, budú jich cpat husíma stehýnkama a né aby jim dali hnědku nebo fanfůch.

Artikula 7: Nebudú se zpívat sprosté písničky, odrhovačky a jiné sviňárny si možete vřískat ve chlívě nebo v kačeňáku. 

Artikula 8: Kdo bude chycený, že leje víno do bot nebo do příkopy, bude zavřený s nejškaredší babů z města do kozího chlívka. 

Artikula 9: Kdo by trhal nebo ináč ničil kroj, dostane takú po hubě, že poleze dom bez gatí. 

Artikula 10: Porušení tychto nařízení bude přísno trestané vymácháním v Železňáku a měsíčním vyhazováním hnoja obecnímu kozlovi."

Následuje sólo starosty s mladou "loňskou" stárkou. Na konci písně zvedne mužská část chasy starostu a stárku na židlích a ti si za zvuku tuše připíjejí vínem. Od radnice odchází průvod k domu mladého stárka, kde ženy utvoří půlkruh a zpívají píseň "Vracovští mládenci."

Následuje verbuňk nového mladého stárka. V tuto chvíli roznáší obsluha mezi chasu a přihlížející diváky víno a koláčky. Cimbálová muzika hraje a chasa tančí. Nejčastějšími tanci jsou skočná, vrtěná nebo verbuňk. Poté následuje sólo pro rodiče stárka. Chasa utvoří kruh a rodiče tančí valčík uvnitř kruhu. Na závěr tohoto sóla zvednou muži rodiče mladého stárka na židlích a společně si připíjejí. Pak přichází na řadu sólo pro obsluhu a sólo pro všechny. Všechna tato taneční sóla vyhlašuje ženatý stárek. 

 Zdroj: ČMELÍKOVÁ, Iva. Vracovské hody s věncem a káčerem - tradice a současnost. Olomouc, 2012. bakalářská práce (Bc.). UP v OLOMOUCI. Pedagogická fakulta

 A víte, co mně osobně se tam líbí nejvíce? Taková srdečnost a nenucenost, vztah k tradicím, to nejde vyfotit, ale snad to z výrazů těch mnoha tváří je poznat. Mladí se zapojí a je to pro ně "normální", protože v tom vyrůstají. Neřeší, jak vypadá v kroji, pro nikoho není problém chytit se s cizím člověkem za ruce a tančit na ulici nebo v sokolovně. A mladí kluci (muži) se nestydí, nikdo je nemusí přemlouvat - přede všemi tančí verbuňk a jak se ty tance jmenují. No a zkuste někomu ve svém okolí říct na veřejnosti, aby zazpíval. Tam na hodech zcela běžné, nikdo se neošívá, že neumí zpívat, hned spustí a hezky nahlas, už je ruka "hore" a už se "šroubuje žárovka". Nestydí se, další se přidají. Zajímavé, že během těch oslav nikdo "neseděl" věčně na mobilu. Jo, a k focení: úplně cizí lidé se na vás usmějí a nechají se vyfotit, ochotně vám zapózují a nic "neřeší". Prostě ... to je Morava. 👍

Pokračování