Vracovské hody s věncem a káčerem - sobota 14. října 2023

 

Pokud máte rádi tradice a folklór, jste tu správně. Před týdnem to ve Vracově vypuklo a v příspěvku se dovíme, jaké jsou jihomoravské hodovní zvyky. Hody jsou v podzimním období a byly opravdu barevnější než papoušek! 😊

Vracov je nevelké město, spíše městečko, na jižní Moravě nedaleko Hodonína. Třetí říjnový víkend toto poklidné městečko uprostřed jihomoravských vinic vždy ožije. Konají se tu největší hody na Slovácku. Účastní se jich stovky krojovaných nadšenců.

 

Znak Vracova

Hodům se říká císařské, protože termín jejich konání ustanovil císař Josef II. v roce 1786 proto, že chtěl zamezit konání hodů v podzimních měsících každý týden v jiné obci. Stanovil pevné datum všem. Přesto se ve spoustě obcí konaly hody dvoje – ty původní i nové - císařské. Vracovu to císař určil na neděli po svatém Havlu.

Vracovských hodů se pravidelně účastní obyvatelé všech věkových kategorií – v kroji se v tento den objeví všichni z obce i ti, kteří přijedou z okolí. Nejintenzivnější přípravy na nadcházející slavnost propukávají už ve čtvrtek. Nejvíc práce mají tradičně obřadníci – stárci a stárky. Muži, kteří se o hladký průběh hodů starají nejvíc, se scházejí k pletení věnců, jež zdobí vchody do domů stárků. Vyrábí se také symbol hodů svobodných stárků – hodový věnec. 

 

Stárka se zas věnuje výrobě papírových růží na jeho výzdobu a nosítek na tzv. káčera. Stárek se stárkou svoji úlohu zastávají pouze jednou za život. Přichystat se tuhle slávu musí taky většina domácností v obci. Přijíždějí přespolní příbuzní, kterým se chystá pohoštění  či slavostní oběd – nejčastěji je to pečená kachna nebo husa, pečou se tvarohové koláčky z kynutého těsta. Připravuje se také cukroví a chybět na stole nesmí samozřejmě ani víno a slivovice. Pohoštění nejen pro hosty, ale i domácí, zkrátka pro všechny, kteří se hodového průvodu účastní, je nutné připravit také v každém ze stárkovských domů, což je náročné nejen časově, ale také finančně. Každá rodina, která má doma stárka či stárku peče koláčky průměrně ze čtrnácti kilogramů těsta!

  

Ať žijí hody!

Přípravy na hody v rodině:
 

I dnes mají rodiny velkou starost s přípravami, nejen ty, které vypravují své syny a dcery za stárky, ale všechny, které drží hodové tradice. Rodiny se zapojují do oslav hodů přímo svou účastí a domácími přípravami. Gruntuje se a uklízí v domě i před domem. Hlavně ženy chtějí mít všechno "v pořádku", neboť přijedou příbuzní a hosté. Na hody se zvou hlavně prarodiče, provdané děti, sourozenci žijící mimo obec a také dobří známí. Když je v domě stárka nebo stárek, pak se pozve širší rodina a přátelé. Pokud někdo z rodiny obléká k hodům kroj, již dlouho před hody si jej připravuje. 

Nesmí chybět dobré jídlo a pití, kterého je třeba připravit velké množství. Mezi slavnostní hodové pokrmy patří pečená kachna se zelím a knedlíkem, samozřejmostí jsou také vepřové nebo kuřecí řízky. Hody jsou i dnes organizačně, ale zejména finančně velmi náročné. Rodiny stárků proto musí předem vědět, zda jejich syn nebo dcera přijme tuto úlohu. S tím souvisí hlavně nákladnost celé akce, proto město Vracov finančně přispívá všem stárkům. 

 

Převážná většina účastníků hodového průvodu si pro tuto příležitost obléká sváteční vracovský kroj. Ten je zcela odlišný od těch v okolních obcích. I přes silný vliv kroje kyjovského si udržel čistotu a originální podobu. Ženy na sobě mají bohatě škrobené rukávce, u loktů zakončené kadrlemi, brokátové či sametové kordulky, pět kulmovaných plátěných spodnic, barevné svrchní sukně, bílé plátěné zástěry a tmavé pletené punčochy. Jejich hlavy pokrývají umně uvázané červené turecké šátky. Ty se téměř v každé moravské obci vážou jinak. Některé úvazy jsou snazší, každodenní, jiné velmi sofistikované a určené pouze pro svátek. Tradiční umění dobře je uvázat dnes už ovládá  jen několik místních žen z Vracova. 

Své vlastní sváteční kroje – černé soukenné nebo manžestrové kalhoty, bílé vyšívané či vložkové košile, vyšívané vesty kordule a kožené řemeny s vyšívanými šátky – zas oblékají muži. Odlišným typem oděvu v hodovém průvodu ovšem nápadně vynikají stárci a stárky. Svobodná stárka například nosí obřadní kroj nevěst. Ženatí muži v hodovém průvodu také zastávají důležitou roli. Bez jejich zpěvů si totiž veselí dovede představit jen málokdo. 

Zdroj: .marianne.cz, ČMELÍKOVÁ, Iva. Vracovské hody s věncem a káčerem - tradice a současnost. Olomouc, 2012. bakalářská práce (Bc.). UP v OLOMOUCI. Pedagogická fakulta

Ve Vracově jsou hlavními postavami hodů 4 osoby - mladý (svobodný) stárek, mladá

(svobodná) stárka, starší stárek a starší stárka (ženatí). 

Tyto dva páry tvoří stárkovskou organizaci, kterou zastupuje a reprezentuje mladý a ženatý stárek. Stárkovství dříve představovalo velmi důležitý úřad, být stárkem se považovalo za velkou čest. Starší lidé se těšívali vzpomínkou, že se jim v mládí dostalo cti být stárkem. I události v dědině se označovaly datem, kdy převzal vládu stárek - některý z místních chlapců. Organizace hodů byla nákladná a právě majetnost rodin a sociální  postavení mládeže mívala vliv na volbu stárků. Přijmout funkci stárka nebylo jednoduché. Vybraný chlapec musel oplývat dobrými osobními i organizačními vlastnostmi a dostatkem fyzické síly. Stárek měl významné postavení v obci, které se projevovalo nejen při konání hodů, ale také při obyčejích, které se konaly během celého roku, např. stavění a kácení máje, masopustní zábavy apod. Současní stárci už plní svoji stárkovskou funkci výhradně při hodech. 

Koncem 50. let byl ve Vracově nedostatek svobodných stárků, proto začali dělat stárky také ženatí - starší. Tato tradice se postupem času ujala. V sobotu tedy slaví hody svobodná chasa a neděle patří ženatým. Oba stárkovské páry mají stejná práva a množství povinností. Ve Vracově se stárci nijak nevolí, jako je tomu v jiných obcích, stává se jím vždy ten, kdo má o funkci stárka největší zájem. 

 

Oděv mladých (svobodných) stárků:

Od r. 1968 oblékají svobodní stárci obřadní kroj. Do tohoto data se jejich oděv nijak neodlišoval od krojů ostatní hodové chasy. Obřadní kroj se v minulosti nosil výhradně k velmi slavnostním příležitostem, jakými byla např. svatba, pohřeb či významné církevní svátky. Dnes jsou stárka i stárek oblečeni  v obřadním oděvu během celého hodového veselí. 

Obřadní oděv mladé stárky se odlišuje od kroje svátečního především úpravou hlavy - nosí obřadní pentlení, kterému se říká věneček. Pentlení (drůžení) je složeno z několika metrů červených strojově vyšívaných stuh, které se zaplétají do vlasů a věnečku, zhotoveného z lesklých kuliček, foukaného skla a textilních růžiček. Na kulmové sukně si stárka uvazuje tkanou pruhovanou sukni kanafasku a květovaný kretonový fěrtoch. 

Obřadní oděv mladého stárka odlišuje od ostatních mládenců silně škrobená široká košile s výraznými baňatými rukávy a žluté jirchové kalhoty - koženky. Mezi koženicemi a holínkou vysokých bot je vidět modré punčochy "lýtkovice" zastrčené do koženic. Na hlavě má stárek černý kulatý klobouk ozdobený kohoutími péry - kosárkami, dlouhou větvičkou asparátu a hodovou voničkou. Hodová vonička je vysoká ozdoba stárkova klobouku z umělých květin a rozmanitých "cetek".

Pokračování