Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 13. března 2024

Co by vysílaly televizní noviny v r. 1917

Od té doby nás dělí 107 let. Je to hodně nebo málo? "Zalistujeme-li" v kterýchkoli novinách té doby, neobjevíte článek, který by řešil módu, nějaké tipy na dovolenou nebo témata, podobná dnešním. Dámy neřešily, jestli jim boty ladí s kabelkou, protože mnohé boty prostě neměly. Jako červená nit se tam táhne "přežít". Domnívám se, že je poučné do té minulosti nahlédnout.

Já vím, že v roce 1917 televize nebyla. Ani rozhlas nevysílal. V loňském roce uplynulo 100 let od prvního vysílání Českého rozhlasu. Noviny byly hlavním zdrojem informací a že to byl rok těžký, je nasnadě. Každý výtisk novin z r. 1917 na první i druhé straně přinášel informace z bojiště nebo jednání politiků. Byl to třetí rok válečný, k tomu je třeba při čtení uvedených zpráv přihlížet. Lidé chtěli být informováni, ale ověřit si pravdivost informací nemohli. Brali to tak, že co je v novinách, to platí. 

Zkusme si tedy, čistě hypoteticky, představit, o čem by četli "moderátoři", protože ženy by na takových místech jistě nebyly a o čem by mohly být večerní zprávy v předvánočním čase roku 1917: 

Zprávy si rozklikněte:
 


Na závěr jako bonus básnička v hanáckém nářečí:
 
Zdroj: Slezský venkov, 51/1917

6 komentářů:

  1. Generace našich prarodičů se možná ani nedostala k novinám a zprávy měli jen zprostředkované. Babička s dědou z tatínkovy strany už v té době byli svoji. Babička z maminčiny strany, které bylo 17 let, už rok sloužila v Košířích, které ještě nebyly součástí velké Prahy. A děda? co asi v té době dělat frája s knírkem ze Žižkova?
    Nejvíc vím o životě babičky z maminčiny strany. Ráda jsem poslouchala její vypravování. Mám po ní truhlu, kterou nechal udělat můj praděda a se kterou šla do služby. Praděda si jí hodil na rameno a vyrazil z Chloumku u Mělníka směrem do Prahy. U Štěpánského mostu truhlu sundal, občerstvil se v hostinci a potom pokračoval až do Košíř. Byli ti naši předci zdatní.
    Když jsme dávali s mužem truhlu na půdu, byli jsme na ní dva a měli toho "plné kecky".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Ali, za konkrétní a podnětný komentář. ☺ Je pravda, že dostupnost novin v mládí našich dědečků a babiček jistě nebyla běžná. S tím souhlasím, ale někde ve městech to přece jen bylo lepší než na venkově. Noviny nebyly zadarmo a tak mnozí šetřili každou korunu a raději si koupili něco k snědku. Já jsem už dost rozsáhlý článek o životě své babičky napsala, tak to nebudu rozšiřovat.
      Přeji klidnou neděli.

      Vymazat
  2. Hani, musím říct, že jsem se ráda začetla nejen do tvého článku, ale i do komentáře od Alenky.
    Přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mám radost, Helenko, a pak někde čtu (a opakovaně), že ty texty stejně nikdo nečte. Upřímně, mně na blozích takové psaní ze života opravdu chybí.
      Příjemný den přeji i Tobě. ☺

      Vymazat
  3. Hanko, rok 1917, to ještě nebyli moji rodiče na světě, naše babi by řekla, že byli ještě na houbách. Jak už píše Helenka, bylo zajímavé si zde počíst. Přeji pohodový blížící se víkend. ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, tak jasně, ani moji rodiče tehdy nežili, ale prarodiče byli už v produktivním věku, takže vyprávět nám o tom životě a době mohli. Někteří moc mluvní nebyli, z nejrůznějších příčin, což je pak škoda.
      Jsem ráda, že sis tady početla a tak by to na blozích mělo být. Dávat stále jen přehled fotek je podle mne "málo". Přeji i u vás klidnou a pohodovou neděli. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Do Strakonic na křižácký hrad

Slyšeli jste někdy o křižáckých hradech? Víte, že takový byl i u nás? Jsou to Strakonice!  Strakonice - to není jen Švanda Dudák se svým me...