Pověsti a záhady našich hradů, díl 6.: Dívčí Kámen

 

Dnes ještě zůstaneme v jižních Čechách a navštívíme opět hradní zříceninu. Patřila  tamnímu nejmocnějšímu rodu Rožmberků. Petr z Rožmberka přestěhoval zařízení hradu už r. 1506 do Českého Krumlova a od r. 1541 se o tomto sídle píše jako o pustém hradu. To je důvod, proč návštěvník po téměř pěti stech letech nachází hrad v takovém stavu, jak uvidíte na fotografiích. 

My jsme hrad navštívili a byla to vlastně náhoda. Nedaleko je Křemže, odkud pochází švagrová mého přítele. Právě ona nás zavedla na hrad, který jsme neznali. Pokud si na fotkách všimnete i pejska, tak on je také jihočech a šel s námi hrad zkontrolovat. 😸 Pokud by se na hrad někdo chtěl vypravit, tak chci uvést, že stojí nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy, to je orientační bod. Musíte však počítat s pěší procházkou a to buď z obce Třísov nebo z Holubova. Vede tam i železniční trať Č. Budějovice - Volary. Obě obce jsou propojeny naučnou stezkou, která vás zavede na hrad, ale je nutné jít pěšky. Pokud vám Třísov připomněl keltské hradiště, tak je to skutečně ono, naše nejjižnější oppidum, které souvisí s Vltavskou obchodní stezkou. Prostě další důvod tu oblast navštívit. 👍

Dívčí kámen je zřícenina gotického hradu u městečka Křemže v okrese Český Krumlov. Stojí v nadmořské výšce 470 m na skalnatém vrchu ze tří stran obtékaném Křemžským potokem u jeho soutoku s Vltavou. Foto u mapky je z netu, aby tu polohu bylo vidět.  Zřícenina je chráněna jako kulturní památka. 

 

Ve starší době bronzové zde stálo opevněné hradiště únětické kultury. Později bylo na několik století opuštěno a k novému osídlení došlo až v době halštatské a laténské. 

 

Keramická poklička, Dívčí kámen - hradiště doby bronzové.

Původ názvu:
Jméno hradu vzniklo spojením německého výrazu Stein - Kámen či hrad a slova Maget (Mogt) - panna či dívka. Při označení hradu se používalo buď německého slova Maidstein (Menštejn) nebo do dnešní doby užívaného českého slovního spojení Dívčí Kámen.

Ke vzniku toho jména se váže několik pověstí:

Žil kdysi švarný mladík, který se velmi rád proháněl po lesích na svém koni, lovil zvěř nebo se jen radoval z krásy místní přírody. Na svých toulkách častokrát zavítal k Vltavě, aby dal koni napít a sám se osvěžil v jejích vlnách. Jednoho dne spatřil na břehu řeky krásnou dívku. Chvíli se na ni z úkrytu díval a pak nepozorován odjel. Na to místo se však vracel stále častěji a téměř pokaždé dívku viděl. Zamiloval se do ní a jednoho dne ji požádal, aby se stala jeho ženou.
Věřme, že to nebyla jen ženská vychytralost, když dívka odpověděla: „Stanu se tvojí ženou, avšak jen s tou podmínkou, že spolu budeme žít v sídle vystaveném na skále, pod kterou tak ráda chodím.“
A snad to nebylo jen z mužské ješitnosti, že se mladík rozhodl vystavět na skále velký hrad a nazval ho Dívčí Kámen na počest své budoucí ženy.
Kdybychom věřili pověstem, mohl by tím mladíkem být Jošt z Rožmberka, jeden ze zakladatelů hradu Dívčí Kámen.

 

Legendy a vyprávění:
Mladý Rožmberk Jošt pronásledoval laň, která mu u vysoké skály nad Vltavou pojednou zmizela. Místo ní se na skále objevila krásná bledá panna, pro níž Jošt ztratil srdce. Dívka nevěřila jeho slovům lásky nepodloženým žádným činem. Jako důkaz, že jeho slovo platí, postavil pan Jošt na skále pevný hrad a nazval své sídlo Dívčí Kámen. Jiná pověst praví, že ona prostá pasačka pána z Růže nevyslyšela, ale ten nosil lásku k ní v srdci až do smrti a hrad nese název podle jejího kamenného srdce. Také se vypráví, že pan Jošt postavil hrad pro svých pět dcer jako úkryt před světskou zkažeností. Zlolajné jazyky daly pak do oběhu jinou pověst: pan Jošt, nevázaný vášnivec, když se nabažil svedených žen, vodil je ke skále a ve vhodnou chvíli je srážel dolů do řeky. Kosti mnoha dívek leží dodnes na dně Vltavy, leč nikdo se neopovážil volat mocného Rožmberka před soud.

V rozvalinách hradu střeží skřítek veliký poklad. Kdo skřítka uvidí, pěkně ho pozdraví a nebude se mu vysmívat, poklad objeví. Zchudlý sedlák chtěl z rozvalin odvézt kámen na stavbu nového domu. Za jeho zády někdo kýchl. Sedlák řekl "pozdrav pánbůh", ale nikoho neviděl, myslel si, že někdo ze vsi si z něho tropí posměch. Na třetí kýchnutí tedy odpověděl zaklením. V tu chvíli se setmělo, z puklin v kamenech vyskakovali roztodivní skřeti s píšťalami a bubínky a křepčili kolem ubohého sedláka. Pak se celý průvod rázem proměnil v tchoře, lišky, divoké kance a medvědy. Sedlák hrůzou omdlel. Poklad tedy čeká dál na dobře vychovaného člověka. 

Hrad Dívčí Kámen, keltské oppidum Třísov a přírodní rezervace Holubovské hadce - to je výlet na celý den!  A ta krajina v okolí .... hmm 👍.

 

Návštěvní doba a vstupné ZDE.

Zdroj: encyklopedie.ckrumlov.cz, www.divcikamen.cz, wikipedie