Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 9. července 2024

Renesance - zlatý věk Prachatic

V překladu renesance znamená znovuzrození. Vznikla v 15. století v italských městech. Tam byli blízko k zájmu o antickou architekturu, v názorech na život nebo v literatuře se tomu říká humanismus. Za "hlavní město" renesance bývá považována Florencie. Tam se šířil nový druh výzdoby na fasádách - sgrafito. Místo lomených oblouků nastupují kruhové a u oken a dveří převládají jednoduché obdélné tvary, jako dnes. Sebevědomí zámožných měšťanů prezentovaly jejich domy a každý chtěl mít dům na náměstí nebo v centru. 

Kdo nezná Prachatice, bude překvapen krásou města a vzhledem měšťanských domů. Význam Prachatic souvisel s polohou na Zlaté stezce a hlavně s obchodem se solí. Byly hlavním překladištěm soli v Čechách a z toho jistě plynuly nemalé příjmy. 16. století se stalo pro Prachatice jako i pro mnohá jiná města zlatým věkem, v kterém se proměnily v kvetoucí a prosperující renesanční město. 

    

Po celých sto let byly součástí rožmberského panství. Město získali Rožmberkové roku 1501 a drželi ho až do roku 1601. V Rožmbercích našly Prachatice mocného ochránce a vrchnost podporující jejich všestranný rozvoj.

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Rosenberg-Wappen.png 
Původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců.

V prachatickém muzeu jsme si prohlédli expozici Zlaté stezky. Dnes se podíváme do 1. patra a představíme si renesanční hostinu. Prohlédneme si stolování, oblečení zúčastněných, nádobí a sklo používané v 16. století a také nábytek. Začneme obrazem na zdi, který je vlastně plánem Prachatic. Jde o nejstarší vyobrazení města od Jana Willenberga z r. 1602:

 

Celá ta scéna u stolu zachycuje okamžik, kdy posel císaře Rudolfa II. (to je ten pán v hnědém plášti) předává purkmistrovi privilegium o povýšení Prachatic na město královské.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  
Znáte to, i stěny mají uši a tak je třeba přemoci chuť na pečínku a hlavně na dobré víno, které tady teklo proudem. Takové přijetí Prachatic mezi města královská bylo důvodem podělit se o dojmy a pořádně to zapít. Jenže pod vlivem alkoholu se něco "kecne" a tady u stolu se řešilo něco důležitého, proto se vyplatí zůstat při smyslech. Toho se, podle mého názoru, držel tento pán: 
 
  
Moc toho nenamluvil, všechno pozorně a důkladně pozoroval a s tímto úmyslem na tuto společenskou akci už přišel. Jak se říká, měl to pod kontrolou. Nebo tou střízlivou hlavou už probíhaly myšlenky na to, že to povýšení bude také "něco" stát? Však jste četli na tabuli, že císař od královských měst pobíral roční plat 300 kop grošů. Tak se mu jistě vyplatilo některé město povýšit, že ... 
Také písař tu bude důležitou osobou. Je nenápadný, stál bokem, tvářil se nevyzpytatelně a jistě se držel svých pokynů a leccos zapisoval. Možná vás napadlo něco jiného, třeba to budete jinak a lépe komentovat, tak napište, ráda si přečtu. 
Do prachatického muzea se ještě vrátíme. Přeji příjemný den. 🍨
 

10 komentářů:

  1. Hanko, účelem setkání na hostině bylo seznámit se vzájemně,obchodovat až už se zbožím, či se sebou samotným. Ono je to i nyní, různá zasedání, výjezdy na kontroly,takzvané známosti a samozřejmě dovednosti, pokud je máme dělají své. Tak to je a bude.Písař určitě nepsal, kdo kolik snědl a vypil. Spise dobře poslouchal a potřebné po úvaze zapsal. Jednalo se převážně kdo s kým se spojí a proti komu
    Třeba i míru, kdy byl host už pod míru sepsal, kdy bude lepší podmínky k jednání.
    My měli vždy dvakrát do roka jako předsedové snídaně s primátorem,nikdy za ta léta jsem se tam nešla "jen nasnídat",ale projednat a informovat co se událo, co bychom my senioři uvítali, co by bylo potřeba zlepšit a vybudovat. Tím pádem byl u nás zrekonstruovaný chodník s vyvýšením na výstupu z MHD a hlavně bylo třeba vypíchnout už vybudované a uskutečněné. O tom všem ta jednání a setkávání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, hlavně děkuji za to, že jsi rozvinula moji myšlenku a je to originální. To setkání a hostina je tam dané tím přijetím posla, který předal listinu od samotného císaře. To je památná událost, která se už neopakovala. Také si myslím, že osoba písaře tam byla důležitá, mnohé myšlenky, pronesené věty hned zachytil na papír a co je psáno, to je dáno. Hlavy vystřízlivěly a na mnoho věcí by se zapomnělo.
      To další, co jsi napsala je zajímavé a svědčí o tom, že taková setkání nejsou zbytečná a je to příležitost dobrý nápad pak vést k uskutečnění.
      Moc se mi to líbí. 😊

      Vymazat
  2. Hanko, města jako Prachatice a třeba Žatec ( moje dost oblíbená města jsou i další ) - až budou opravená - budou to skvosty. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do Žatce mám daleko, ale Prachatice znám celkem dobře, tak je za skvost považuji. To, co píšeš, je zajímavé, ale myslím, že to je hudba budoucnosti a toho se už nedožiju. Bylo by to skvělé. 😊

      Vymazat
  3. Možná se měl písař napít,aby mu šlo psaní lépe od ruky.U nás v Českém ráji je také Zlatá stezka,ale ta je úplně o něčem jiném.V Prachaticích jsem byla a je to už hodně dlouho.
    Hani,hezký dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si právě myslím, že písař tam nebyl jen do počtu, měl jistě pokyny a z moci úřední zapisoval to, co se tam projednávalo a na to musel mít čistou hlavu. 😊 Zlatá stezka je v celém tom kraji velmi často připomínaná a my jsme několikrát šli po její trase, což bylo zajímavé si připomenout.
      Ať se daří!

      Vymazat
  4. Prachatice jsou celkem opomíjený renesanční skvost. Je to pár týdnů, co jsem si tu nádheru užila na vlastní oči :o) Prostě krása...
    Hani, děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to jsi napsala velmi výstižně a kolikrát si říkám, že čím dále od Prahy, jsou ty končiny a skvosty opomíjené. Ráda bych se mýlila. 😊
      Přeji hezké letní dny.

      Vymazat
  5. Moc zajímavé,ráda jsem se poučila.

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 199. schůzka: Je zaděláno na revoluci

 „Jest opravdu velice litovati, že zákony a duch onoho věku nejen dovolovaly, ale žádaly plápolavých obětí – i mrav sebeosvícenější vázán ...