Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 1. října 2024

Dnešní výročí se dotýká všech: Jak knihtisk změnil svět

Dnes si připomínáme výročí, o kterém málokdo ví, nebývá běžně připomínáno. Přesto jako lidé gramotní umíme číst a psát a denně se setkáváme s knihami a tištěnými texty. Ať jsou to školní učebnice, odborné publikace nebo knihy, které čteme ve svém volném čase. Mnohé blogerky pravidelně připomínají knihy, které je zaujaly a tak (nejen) jim připomenu to dnešní výročí: 30. září 1452 spatřil světlo světa první výtisk tzv. Gutenbergovy bible, která měla celkem 1 282 stran s tím, že na jedné straně bylo vždy 42 řádků textu. Jednalo se o historicky první knihu, jež byla vytištěna na knihtiskařském stroji.

Možná si jméno Johannes Gutenberg pamatujete díky školní otázce „kdo vynalezl knihtisk?“ Mám dojem, že většina lidí o něm neví víc, než tu jednu větu.

Johannes Gutenberg byl povoláním vynálezce, typograf, rytec, inženýr, kovář, zlatník, brusič drahokamů a zrcadel a také mincmistr, ale do povědomí lidí se zapsal jako vynálezce knihtisku. Tím došlo k masovému šíření knih a možnosti šířit informace. 

Jak vidno, nebyl to žádný prosťáček a s přehledem by strčil do kapsy mnohé youtubery nebo modelky, dnes známe spíše ty, kteří se prošli po červeném koberci a co měli na sobě, ale zkuste se zeptat na Gutenberga. Ani v tomto článku nemohu shrnout všechny poznatky o člověku, který lidstvu výrazně pomohl a jeho knihtisk změnil svět. Určité způsoby tisku znala Asie už asi 500 let před Gutenbergem. Vynález knihtisku umožnil šíření nových myšlenek mnohem větší rychlostí než kdykoliv předtím.

Johannes Gutenberg vytiskl nákladem 180 kusů první latinsky psanou Bibli. Na svět tak přišla první vytištěná kniha. Gutenbergova Bible Zdroj: NYC Wanderer

Evropa do poloviny 15. století znala a používala jen tzv. blokový tisk nebo deskotisk. V principu šlo o velmi složitou metodu, při níž musel být nejprve do zvláštní dřevěné desky vyřezán celý text nebo obraz a teprve potom mohlo být dílo rozmnoženo. Vzhledem k tomu, že pro každou stránku vznikala unikátní matrice, byl celý proces velmi pracný a zdlouhavý.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, přišel s nápadem sestavit matrici pro tištěnou stranu z písmových kuželek. Jednotlivé písmové kuželky se pak daly znovu podle potřeby přestavět a použít na tisk jiného textu. Sestavování tiskových podkladů ze dřeva vyřezaných znaků bylo již od 11. století používané v Číně. Nejstarší dochovaný tisk knihy Čikči pochází již z roku 1377 z Koreje. Tiskaři v Asii sice používali jednotlivých vyřezaných znaků, ale neznali tiskařský stroj.

Gutenberg o jejich tiskařské technologii neměl a vlastně ani nemohl mít tušení. Historikové se shodují v tom, že tento převratný objev můžeme připsat právě Gutenbergovi.

Příběh první knihy

Gutenberg byl původní profesí zlatník a brusič drahokamů a zrcadel. Často se říká, že právě předchozí zkušenost ho přivedla k nové převratné myšlence. Na základě práce s puncovními razidly a pečetními typáři přišel na nápad odlévat jednotlivá písmena z kovu a vsadit je do tiskařské matrice.

Není úplně známo, kdy přesně Gutenberg začal s novou technologií tisku experimentovat, ale nejstarší dochovaný tisk Johanna Gutenberga pochází ze začátku roku 1448. Jednalo se o jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448. Aby se Gutenberg uživil, tiskl zpočátku kalendáře, odpustkové listy a učebnice latiny, kterým se říkalo Donatus a které neměly většinou více než 28 stran textu.

Nejspíš někdy začátkem roku 1450 se Gutenberg začal připravovat na realizaci svého vrcholného díla. Řeč je o Gutenbergově bibli. Byl to rozsáhlý a nákladný "projekt" s nejistým výsledkem, na jehož realizaci neměl Gutenberg dostatek finančních ani materiálních prostředků. Byl tedy nucen si prostředky na vybavení své dílny půjčit od mohučského obchodníka Johanna Fusta a musel se mu za zapůjčené prostředky zaručit zařízením tiskárny a i knihami, které zde vyrobí.

I díky tomuto obchodnímu spojení Gutenberga s Fustem, které se nakonec pro Gutenberga ukázalo jako nevýhodné, až skoro likvidační, si dnes připomínáme výročí, kdy 30. září 1452 spatřil světlo světa první výtisk tzv. Gutenbergovy bible, která měla celkem 1 282 stran s tím, že na jedné straně bylo vždy 42 řádků textu. Jednalo se o historicky první knihu, jež byla vytištěna na knihtiskařském stroji. Během následujících tří let bylo vytištěno celkem 180 exemplářů. Většina z nich měla na jedné straně 42 řádků, některé však byly „jen“ 36řádkové. Většina těchto knih byla vytištěna na papír, ale 30 knih z celkového nákladu 180 kusů bylo vytištěno na pergamen.

Nesmíme si představovat, že tiskárny hned začaly chrlit tisíce svazků denně, jako je tomu dnes. Pořád šlo o manuální činnost a sám Gutenberg byl schopen vyprodukovat 200 tištěných kopií Bible za tři roky. I tak šlo ale o nevídané zrychlení tvorby knih v porovnání s ručním opisováním. Nebylo to ale poprvé ani naposledy, kdy ani takto převratný objev nebo vynález svému tvůrci bohatství nepřinesl.

Gutenberg byl schopen vyprodukovat 200 tištěných kopií Bible za tři roky, zdroj: Natalisha9162 / Creative commons, CC-BY

Johannes Gutenberg a jeho život

Johannes Gensfleisch zvaný též Gutenberg, se narodil v roce 1400 v německé Mohuči. Díky zázemí poměrně bohaté rodiny mohl studovat na univerzitě v Erfurtu. Po studiích se stal zlatníkem a brusičem drahokamů. Není těžké si představit, že nápad na podobu knihtisku mu přišel na mysl právě při práci s kovem a pečetidly. Historici se dodnes přou, zda první pokusy s tiskem prováděl ve Štrasburku nebo až v Mohuči, kam se vrátil v roce 1448 po období, které strávil v jiných částech Evropy. Důležitější je, že v Mohuči začala skutečně pracovat jeho tiskařská dílna. Podnikatelsky se však Gutenbergovi nedařilo tak jako při vynalézání. Na provoz a vybavení dílny si půjčil. Naneštěstí tak špatně, že mezi ním a jeho věřitelem vznikl soudní spor, který Gutenberg následně prohrál. V tu chvíli přišel o dílnu i velkou část vytištěných knih.

Gutenberg si poté založil ještě další tiskařskou dílnu, na svém vynálezu ale nikdy nezbohatl a opět jej začaly stíhat finanční problémy. Ekonomicky se mu nedařilo a ke sklonku života navíc prakticky přišel o zrak. Jistý klid mu přinesly až poslední tři roky jeho života, kdy získal místo u dvora Mohučského arcibiskupa.

Již v době Gutenbergova života se vynález knihtisku začal šířit do dalších měst Evropy. Přesto ale nebyl rozvoj tiskařských dílen tak prudký, jak si možná představujeme. Nejprve totiž musel vzniknout trh a poptávka po tak velkém množství knih. To bylo v době, kdy byla gramotnost stále dosti nízká, a cena knihy, byť tištěné, a tedy vytvořené s mnohem menšími náklady než kniha opisovaná, byla nad možnosti naprosté většiny tehdejších obyvatel. 

 
Dochovalo se celkem 51 výtisků Gutenbergovy bible. Dva z nich, jeden na papíře a druhý na pergamenu, můžeme vidět třeba v Britské knihovně, jiný také v Knihovně amerického Kongresu. Až do počátku 19. století se jeden z pergamenových výtisků nacházel i v knihovně umístěné v Nostickém paláci v Praze. Za doposud nevyjasněných okolností se ztratil a dnes jej přechovává Huntington Library v kalifornském San Marinu.

Vraťme se k smutnému životnímu příběhu Johannese Gutenberga. I když za své dílo sklízel obdiv a uznání, nepřineslo mu zasloužené bohatství a klid pro další práci. V roce 1855 jej jeho obchodní partner Fust obvinil, že zapůjčené prostředky využil v rozporu s původní dohodou. Gutenberg spor prohrál a přišel nejen o dílnu, vybavení ale i většinu vytištěných knih. Novým správcem knihtiskařské dílny se z rozhodnutí Johanna Fusta stal Petr Schöffer a již bez účasti Gutenberga vydal Fust společně se Schöfferem velké množství knih. Z historických pramenů vyplývá, že se Gutenberg vrátil do domu svých rodičů, kde nejspíš založil novou tiskárnu. Závěr života pak strávil Gutenberg na dvoře mohučského arcibiskupa Adolfa II. Nasavského, kde nejspíš 3. února 1468 zemřel.

Odkaz Johannese Gutenberga

Mohlo by se zdát, že odkaz Johannese Gutenberga končí jeho slavnou Biblí. Je toho však mnohem více. Říká, že se při konstrukci svého knihtiskařského lisu nechal inspirovat v té době již technicky dokonalým vinařským lisem. Vymyslel a vyrobil ruční licí strojek na písmena a při odlévání jednotlivých písmen jako první na světě použil tzv. liteřinu, tedy slitinu olova, cínu, antimonu a vizmutu, jež se jen s drobnými změnami při tzv. horké sazbě používá dodnes. Unikátní a ve své době převratné bylo i složení jeho nové tiskařské barvy složené ze suspenze sazí a lněné fermeže, tedy tiskařské černi. 

Celá řada učňů, kteří působili v jeho dílně, odešla do dalších významných evropských měst a díky nim přestala být tato technologie tajemstvím jedné tiskárny, ale šířila se dále do světa. Díky možnosti vytisknout velké množství výtisků, začaly být knihy dostupnější a s určitou nadsázkou můžeme říci, že Johannes Gutenberg stál na začátku jedné z prvních informačních explozí v Evropě. 
 
Tak co, byl i pro vás vynález knihtisku důležitý?
zdroj: nespechej.cz, zoom.iprima.cz

14 komentářů:

  1. Je dobré si připomenou, kdy vznikl a kdo vymyslel knihtisk.
    Jsem velmi ráda, že jsem přišla k chuti čtení knih. Pro mě je to určitě lepší, než nějaká elektronická kniha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítám Tě na blogu. Já jsem toho přečetla také dost a zatím jsem elektronickým knihám nepřišla na chuť. ☺

      Vymazat
  2. Pamatuju, že jsme se o vynálezci knihtisku učili. Zajímavý článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, myslím, že o Gutenbergovi se učili všichni, jen nevím, jestli si to jméno všichni pamatují. Díky, že článek považuješ za zajímavý. 👍

      Vymazat
  3. Podle mě jeden z nejdůležitějších vynálezů vůbec...
    Hani, děkuji a přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, s Tvým názorem se ztotožňuji, kde bychom byli bez knihtisku.
      Přeji příjemný začátek října. 👍

      Vymazat
  4. Hanko, blahořečim vynálezci. Život bez knihy si nedovedu představit 👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velký souhlas, Marti, také si život bez knih a vůbec bez tiskovin - map, různých příruček i průvodců, učebnic atd. neumím představit. Lidem to umožnilo přístup k vědění.
      Přeji hezký den. 👍

      Vymazat
  5. Jak píše Helena..jeden z nejdůležitějších vynálezů. Je potřeba všude a denně. Vždyť kolik nám denně projde rukama tištěného textu i třeba jen ve formě účtenky v obchodě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Jari, člověk si to kolikrát neuvědomuje a bereme věci jako samozřejmost, proto si myslím, že je důležité některé - tehdy vynálezy, připomenout.
      Hezký den. 👍

      Vymazat
  6. Článek je velmi zajímavý a vynález pro mě a nejen mě velmi důležitý.Pamatuji,když nás vzal tatínek jako malé holky do tiskárny.Pořád jsem nemohla pochopit,jak se tisknou třeba knihy,které jsem od dětství milovala.
    Hani,hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jituš, za názor a je pěkné, že vás tatínek takto vedl. Já jsem byla v tiskárně až mnohem později. Ovšem, knihy měly vždy, co pamatuji, u nás své místo a byla jsem vedena k jakési úctě ke knize. ☺
      Hezký den přeji i Tobě. 👍

      Vymazat
  7. Knihtisk jsem vždy uznávala a byla jsem ráda, že knihy existují. Pak jsem ale "narazila" na názor, že tento vynález lidi připravil o část schopnosti "si něco pamatovat". V dobách, kdy tento vynález nebyl, si prý lidé pamatovali mnohem víc a měli větší představivost a fantazii. S ohledem na to, jak se snížila "inteligence" od dob internetu, tak tomu i docela věřím. Technologie jsou prostě "cesta do pekla" ...... (a člověk se vrátí na strom).

    OdpovědětVymazat
  8. Jsem ráda, že jsi to tady napsala, jde přece o názor. Víš, v dnešní době stále více bychom měli pátrat, kdo takový názor napíše nebo vysloví. Jsou různí "pisálkové", kteří napíší něco, aby měli sledovanost a už to, že článek otevřeme, jim přináší 👍. Chápu to srovnání knihtisku s dnešním internetem a technologiemi, ale podle mne, bychom neměli míchat jabka s hruškami. Kdy vznikl knihtisk? V roce 1450, tedy v 15. století v době hlubokého středověku, vždyť pár let před tím byl např. upálen Jan Hus. Tohle nebyla doba pokroková, která by fandila lidem co se týká lidského vědění a poznání, právě naopak. A tak význam Gutenberga není v tom, že vytiskl právě bibli, tehdy to vyžadovala doba, jeho význam je v tom, že mnoha lidem zbídačeným, nevzdělaným a udřeným přinesl světlo - jejich mozky se rozsvítily, protože postupně se dozvídali věci do té doby jim nedostupné. To je vzdělání, bez kterého i dnešní člověk je určitým způsobem ztracen. S tou pamětí nesouhlasím - paměť se musí trénovat, tak jako svalstvo, a co si tehdy lidé měli pamatovat, když nic nečetli a nedozvěděli se? Vždyť ani jejich domy tehdy neměly čísla. Že mají okopat půdu a zasít, pak sklidit, to věděli i tak. Dřina, samá dřina, kde fantazie neměla místo. Tak se upírali k náboženství, protože věřili, že po smrti jim bude konečně líp.
    Srovnávat s dnešními technologiemi sice můžeme, ale také za těch zhruba 550 let od Gutenberga lidstvo pokročilo, každý pokrok přináší klady i zápory, tomu nezabráníme. Ale děkuji za názor, je to zajímavé a různost názorů jen vítám. ☺

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...