Lázně, ze kterých zbyly bylinné lázničky

Dnešní příspěvek navazuje na naši návštěvu Komorní Lhotky. V tomto ročním období, kdy stromy jsou bez listí a tím i ty horské hřbety jsou odhalené, navíc lednová obloha je většinou šedá, je to na fotografiích znát.

 

 Pokračovali jsme k Bylinným lázničkám. Mnoho lidí vůbec neví o tom, že Komorní Lhotka bývala lázeňským místem a vědět, že tam malé lázničky jsou dosud, je málo. Zjišťovala jsem údaje, které nabízím všem zájemcům. 🙇

 

Malé lázničky vznikly v 19. století na svahu Goduly. Zdejší pramenité vřídlo využil na svém pozemku sedlák Jiří Walica a vystavěl primitivní lázně se třemi dřevěnými vanami. Byly zde poskytovány koupele v odvarech z horských bylin. Lázničky později zanikly, ale jejich tradice byla obnovená v roce 1966 z podnětu ČSČK v Komorní Lhotce a Hnojníku. Dnešní objekt je rozšířen o finskou saunu s bazénkem napájeným přímo z říčky Stonávky.

 

 

Můžete si přečíst, jak to kdysi v Komorní Lhotce žilo. Používaly se metody Sebastiana Kneippa, který používal odvary z bylin a jehličí a jeho metody se užívaly i v domácím prostředí. Hosté měli možnost ubytovat se v soukromí. Nájemci většinou nabízeli dva pokoje s kuchyní a možností využití zahrady, někteří nabízeli celé patro opět s kuchyní a zahradou. Pobyty byly týdenní, měsíční nebo na celé léto. Ceny se k roku 1906 pohybovaly v rozmezí 10-20 korun za týden, 30-80 korun za měsíc a 80-150 korun za celé léto. V tomto období nabízelo ubytování 9 nájemců. 

 

 

O hosty se staral lázeňský lékař Johann Höflich, který je uváděn i jako vedoucí ústavu. Byly zde prováděny vodoléčebné kúry, bylinné koupele a probíhala zde léčba pitím syrovátky a mléka. Léčila se zde hlavně onemocnění dýchacích cest, poruchy nervového systému - hysterie, hypochondrie, migrény, melancholie, onemocnění cévního systému, činnost a funkce pohlavních orgánů, chronická onemocnění trávícího traktu, onemocnění žaludku, střevní katary, poruchy pohybového ústrojí, revmatismus, dna, klouby, kůže, otylost. 

Zařízení bylo v provozu od 15. května do 1. listopadu, hlavní sezóna probíhala od 1. července do 1. září. V době vedlejší sezóny stál pobyt v ústavu 3-5 zlatých, v době hl. sezóny 4-7 zlatých.

V r. 1890 koupil vodoléčebný ústav hoteliér Appelt z Frýdku a vedl jej ve vlastní režii. Požárem v r. 1903 byl ústav zcela zničen. Objekt byl později vybudován znovu, ale už jako Hotel Stiller. V r. 1908 vdova Appeltová prodala svůj hotel p. Stillerovi z Těšína. Hotel Stiller byl v rukou příslušníků této rodiny s přestávkami do 30. let. 

Dalším majitelem hotelu byl od r. 1931 Josef (Joža) Vochala, statkář z Bohumína, který byl velice činný v mnoha oblastech života. Chtěl zachovat místní lázeňskou tradici a výrazně ji rozšířit. V počátcích Lázeňský hotel nabízel v květnu denní penzi s ubytováním pro jednu osobu v ceně 25.- Kč a v červnu 30.- Kč, v červenci a srpnu pak za 35.- Kč. Hostům byly dále nabízeny každou neděli a svátky několikrát týdně koncerty v lázeňském parku a v sále pak čaje o páté s tancem. V době mimosezónní byly pořádány v hotelové kuchyni spolkové kuchařské kurzy, jimiž byl obohacen letní pobyt hostů praktickým i teoretickým vyučování. Oficiální status lázní však toto místo nevlastnilo. 

(čerpáno ze zdroje Mgr. I. Pavelková)

 

 

Hotel Stiller se v r. 1947 dostal do rukou firmy Jäckl Karviná, později zde bylo rekreační středisko VŽKG. Nějakou dobu fungoval jako hotel Premiér, dnes jsou tu byty pro seniory.

 

V turistickém hotelu Santis jsme zakončili svoji zimní anabázi. Zašli jsme na oběd a autobusem jsme jeli zpět k nádraží do Hnojníka. Viděli jsme, že Komorní Lhotka je využívána jako místo k odpočinku, také východisko pro četné turistické túry do okolí, např. na Prašivou. Vidíte, takovou malou obec jsme navštívili a kolik se toho dá napsat, že? 😉

Zaujala vás aspoň trošku Komorní Lhotka?