Do Úvalna za tropickými motýly a orchidejemi

Orchidej patří k nejkrásnějším rostlinám, možná je také pěstujete. Spojit výstavu orchidejí s motýly je nejen krásné, ale k tomu musí být nadšení, velká schopnost pro komunikaci s veřejností, se zahraničními dodavateli motýlích kukel, to by běžný zahradník neuměl. Musí to být člověk, který se nezalekne problémů a musí být schopen je řešit. Myslím, že takovou akci, kdy se do malé obce sjede tolik návštěvníků, je také náročné připravit i z toho hlediska, aby se ti lidé měli kde najíst, aby tam bylo i něco jiného k vidění, když výstava trvala přes měsíc. Navíc v pohraničí, tam není život žádná hitparáda. Tohle nejsou prázdná slova, já jsem je sem dopsala poté, když jsem si uvědomila, že tu mám dost informací o motýlech, ale o "lidech", kteří to celé realizovali, ani ťuk. Přesvědčili jsme se o tom ještě v únoru v Úvalně na exotické výstavě v zahradnictví Flora. 

Před léty jsem jela do Prahy, kde v tropickém skleníku Fata Morgana byla výstava motýlů, tehdy něco ojedinělého, před budovou byla fronta. To už je minulostí, stačí zajet do Úvalna a máme to pohodlnější. Úvalno je kousek od hranic s PL a šest km od Krnova, takže tam bylo slyšet i polštinu. 

 

Zahradnické centrum je soukromé, patří manželům Florovým, kteří letos už podruhé pořádali tuto krásnou výstavu motýlů, orchideje vystavují asi deset let. 

 

Zahradníci manželé Pavel Flora a Pavlína Florová dávají příklad, jak se dá propagovat nejen vlastní firma, ale celá vesnice. 👍

Inspirovali se chovatelem motýlů panem Jean-Paulem z Quebecu v Kanadě, který má mnohaleté zkušenosti a tak podle jeho rad i našich chovatelů se pořádají tyto orchidejovo-motýlí výstavy i v Úvalně. Motýli jsou tropičtí, takže mají rádi teplo, je tam asi 25-26°C, proto si návštěvníci ve skleníku odkládají bundy, protože kukly motýlů přicházejí z tropů ve vyhřívaném balení, aby to kukly přečkaly, jsou např. z Kostariky. Kukly se umístí do líhně a tam zůstanou zhruba týden, než se vylíhnou. Po vylíhnutí je motýlí životní cyklus krátký, jejich jedinou snahou je najít si partnera - partnerku a spářit se. Někteří motýli nemají vyvinuté trávicí ústrojí, tak se snaží rychle množit. Většina motýlů se živí nektarem z květů, proto květiny nesmějí být chemicky ošetřovány a konkrétně v únoru je lákaly modřence nebo hyacinty. Na fotografiích vidíte i "krmení motýlů" tropickým ovocem, to musí být přezrálé, jsou tam i napáječky.

  

Takový přezrálý banán nebo ananas je to, nač motýli opravdu "letí". Takto vypadá jejich "restaurace" a "nálevna". 😉 Dává se tam cukrový roztok v poměru 1:8 s vodou. Motýli mají spirálovitě stočený sosák a pomocí něho mohou sát nektar z květů nebo vodu z kapky rosy. Pak jsou spokojeni a sednou vám třeba na hlavu. Jenže oni tu musejí být v dobré kondici. Takže...

Možná budete překvapeni, ale to tropické ovoce, aby motýlům chutnalo, se letos potíralo slivovicí, ano, čtete správně a loni měli také dobré zkušenosti s meruňkovicí. 😍

Vlakové nádraží Úvalno leží na trati Opava-východ - Rýmařov.  

 

   

Tento panáček návštěvníky vítá. Životní cyklus motýla na snímku je tady pro pochopení zásadní. A hyacinty poskytují motýlům nektar. Ve skleníku už byla velikonoční nabídka.

 

 

Orchidejím se nejlépe daří na severním či východním okně, v zimě pak na jihu či na západě. Nároky na teplotu se mohou u jednotlivých druhů značně lišit. Zatímco některé orchideje přežijí zimní teplotu 7-10 °C, jiné vyžadují minimálně 16 °C. Vysokou vzdušnou vlhkost je třeba udržovat pravidelným a častým rosením. Pokud podmínky v bytě nestačí, je možné orchideje umístit do miniaturních skleníků, v nichž lze vytvořit odpovídající mikroklima. Orchideje špatně snáší studenou vodu s vyšším obsahem vápníku. K zalévání se proto hodí měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostliny se zalévají dostatečně, ale až při proschnutí substrátu. Zálivku lze nahradit i chvilkovým ponořením celého květináče do nádoby s vodou. 

 

Morpho menelaus je tento modrý motýl z čeledi babočkovitých a je fakt krásný. Jeho rozpětí křídel je přibližně 12 cm a jeho přední a zadní křídla jsou jasně duhově modrá a jsou lemována černými pruhy, zatímco břišní plochy křídel jsou hnědé.Tento motýl se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, včetně Cerrada, což je rozlehlá tropická savana v Brazílii, dále v Mexiku a Venezuele. 

Samci i samice mají pomalý let a živí se hnijícím ovocem, které ze stromů spadlo na zem. Vajíčka jsou velmi malá, mají světle zelenou barvu a mají tvar kapek rosy. Vajíčka jsou kladena tak, aby se housenky mohly krmit ihned po vylíhnutí. „Zornička“ oka se třpytí, což napodobuje přirozený odraz rohovky. Předpokládá se, že tyto oči odrážejí útok predátora od životně důležitých orgánů. Ukázalo se také, že větší oční skvrny odradí dravce od útoku úplně. (Wikipedie)

 

  

Na motýlích křídlech často jsou složité kresby vytvářející někdy nejpodivnější vzory. Slouží především k zamaskování jedince v prostředí, kde žije, nebo k zastrašení případných nepřátel. Podle toho pak rozlišujeme kresby a zbarvení ochranné (kryptické) a varovné nebo výstražné (aposematické). 

 Motýl se obvykle stává jedovatým, živí-li se housenka jedovatými rostlinami, a tak konzumuje jedovaté látky v nich obsažené.

 

Uprostřed dole je Idea leuconoe, může v rozpětí dosáhnout až 15 cm. Ptáci ho však pro jeho velikost a pomalý let neloví, protože obsahuje jedovaté alkaloidy. Housenky žijí na rostlinách rodu Tylophora.

 

Napadlo vás někdy, jak vzniklo slovo motýl?

 Mělo na to vliv charakteristické poletování, dalo by se říci motání, které ovlivnilo samotné znění slova. Původně se používalo staročeské slovo motol a z něj se následně vyvinulo současné slovo „motýl“. 

Ovšem, ve staré češtině i v nářečích se používalo slovo „motýlé“, stejně jako např. holubé, kohúté, chlapé, komaré, ale také kominářé, kovářé... Tolik malý jazykový koutek.

Focení je tu s nejistým výsledkem, motýli poletují a předem nevíte, kde se usadí a který motýl to bude, takže ty fotky jsou "náhodné". Někdy vám sedne na svetr, ale sahat na ně se nesmí. Tady se z kukel líhnou noví motýli. Je to motýlí líheň. Každá kukla je speciálním lepidlem přilepena za „zadeček", aby při líhnutí měl motýl oporu a dokázal se ze sevření kukly snáze vymanit.  

Motýl (imago) představuje konečné stádium ve vývoji každého druhu. Líhne se z kukly, která se předtím vytvořila při posledním svlékání plně dorostlé housenky. Zatímco housenka představuje stadium růstu a přijímání potravy, kukla je stadium klidové, při němž probíhá rozsáhlá vnitřní přestavba, a konečně motýl je stadiem pohlavního rozmnožování.

Řád "motýli" čítá kolem 180 000 druhů. Víte, co je lepidopterologie? Je to obor, který se zabývá motýly. Latinsky se hmyzí řád motýli označuje jako Lepidoptera.

Natural History Museum v Londýně má nejstarší a jednu z největších sbírek motýlů na světě.

 

Hnědý motýl vpravo a pak ještě níže na kamení je největší motýl světa, proto mu věnuji pár řádků. Motýl se jmenuje Atlas velký a vyskytuje se v tropických a subtropických pralesích JV Asie. Rozpětí křídel má od 25–30 cm. Samičky jsou o poznání větší a těžší než samečci. 

Své jméno dostal po obru Atlasovi z řecké mytologie kvůli kresbě na křídlech, která připomíná mapu. V Hongkongu jej zase pojmenovali „motýl s hadí hlavou“, podle zakončení předních křídel, jejichž špička připomíná hadí hlavu.

 

 

V Indii jsou tito motýli chováni pro své hedvábné vlákno, ale jejich produkce je v porovnání s příbuzným bourcem morušovým zanedbatelná. Hedvábí motýla Attacus atlas je vylučováno housenkou jako přerušované vlákno, které má hnědou barvu a je podobné vlně. Vlákno má vyšší životnost a je známo jako fagara. Na křídlech motýla A. atlas jsou žlutohnědé až kaštanové barvy s trojúhelníkovitými průsvitnými „oky“ na obou předních i zadních křídlech. Předpokládá se, že oka slouží k zastrašení přirozených nepřátel. Samci ani samice nemají plně vyvinuté ústrojí k přijímání potravy, a proto během 1–2týdenního života imaga přežívají pouze z tukových zásob, které si vytvořila ještě jako housenky. (Wikipedie)

 

Uprostřed je Danaus chrysippus, vpravo soví motýl Caligo memnon.

Typickým znakem motýlů jsou dva páry vzdušnicemi protkaných křídel, která jsou pokryta drobnými šupinkami. Ty pokrývají hustě rub i líc křídel a překrývají se jako tašky na střeše. Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno lomem světla na těchto šupinkách a společně s pigmenty pteriny dávají vzniknout nádherným barvám, které jsou vlastní tisícům motýlích druhů.

 Do Úvalna se ještě vrátíme.