Květnová procházka rozkvetlým arboretem

Pamatujete si ještě ze školy visuté zahrady Semiramidiny? 🙇 To musela být krása, když to byl jeden z divů světa, já jsem si na to vzpomněla v místech dnešního výletu. Také dokládá zájem lidí o zahrady už ve starověku. Dnes už má svět jiné "divy" a majitelé zahrad a zahrádkáři se také snaží o "skvost" v domácích podmínkách. My, kteří nezahradničíme nebo jen občas na záhonku před domem, jako já, musíme do arboreta. Je to "sbírka stromů založená za účelem vědeckým a pěstebním", jak říká Ottovův slovník naučný. Z latiny si pamatuji, že arbor znamená strom, arborator je pěstitel stromů, také sadař nebo zahradník. Každý jsme asi něco sbírali - kdysi jsem sbírala pohlednice, obaly od čokolád, s tátou jsme sbírali nálepky z krabiček od sirek, ale někdo sbírá stromy 😯 a to byl případ pana Riedela.

My jsme se v květnu vydali do Arboreta v Novém Dvoře, protože v máji, kdy všechno kvete, je snad nejkrásnější. Arboretum je u Stěbořic v okr. Opava,  pro úplnost trochu místopisu 😉:

  

Plocha, kde je dnešní arboretum, je pozůstatkem po Quido Riedelovi, jehož život by se dal popsat jako román. 

Psal se rok 1906 a na statek v Novém Dvoře se přiženil rodák z Bílé Lhoty u Litovle - Q. R. Vzal si za manželku dceru statkářky - Annu. Mladí manželé začali společný život v Novém Dvoře na zámečku, poblíž statku.

Netrvalo dlouho a mladý pán se vedle hospodaření začal zabývat myšlenkou přeměnit sady, zahradu a smrkový les s palouky a pastvinami na park v tehdy módním anglickém stylu. Inspiroval se tím, co načerpal za dob svých studií ve Vídni. A tak se již záhy po prvních měsících hospodaření Quido Riedla v Novém Dvoře objevují první exotické rostliny, které si nechával dovážet různými zahradnickými firmami. Zajímavý je jistě fakt, že se nespokojil s malými sazeničkami, ale vybíral si mladé stromky až tři metry vysoké.

Na vrcholu Riedlovy činnosti v letech 1920-1926 činila sbírka kolem 500 druhů a forem pěstovaných domácích i cizokrajných dřevin, z nichž mnohé jsou dodnes okrasou dendrologické sbírky arboreta.  

Quido Riedel odchází z Nového Dvora v roce 1928 do rodového sídla v Bílé Lhotě. Park předává věnem své dceři Alžbětě Schubertové. Ta jej společně se svým mužem už jen udržuje. Přišla 30. léta, okupace a pak válka, o postojích Quido Riedela se tam nepíše. Ovšem při poválečném odsunu byla rodina odsunuta do Německa kvůli spolupráci zetě Waltera Schuberta s Němci ... a začalo nezadržitelné chátrání parku. Riedel umírá v r. 1946 těsně před odsunem. Nás však zajímá sbírka dřevin a horší bylo i časté střídání majitelů nemovitosti a přilehlých pozemků až do konce roku 1957.

Sbírky dřevin se ujalo v roce 1958 Slezské zemské muzeum a vzniklo arboretum. Hlavně bylo nutné cenné exempláře zachránit a také cíleně je doplňovat. V červnu roku 1959 bylo arboretum poprvé zpřístupněno veřejnosti. Po roce 1960 vznikají další expoziční plochy a v roce 1971 byla také otevřena návštěvníky velmi vyhledávaná skleníková expozice subtropických a tropických rostlin.

 

Projít celou plochu 23 hektarů a prohlédnout si každý exemplář asi nejde, kdyby se tam někdo vypravil, chce to alespoň 3-4 hodiny. Arboretum je od dubna do září veřejnosti přístupné denně vždy od 8 do 18 hodin. Dospělí platí  vstupné 100 Kč, děti a senioři 50 Kč.

Arboretum v Novém Dvoře bylo založeno v roce 1958 jako součást Slezského zemského muzea.

 

Nový zámek v pseudorenesančním slohu si nechal vystavět baron Antonín Luft poté, co v roce 1862 získal novodvorské panství.

 

 

  

  Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich kultivarů a zahradních odrůd. Můžete zde vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a rozsáhlé sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky.

 

Zmarlika (Cercis) je nenáročná dřevina atraktivní nejen pro své barevné a četné květy, ale také zajímavé listy, jsou ve tvaru srdce, zelené s nádechem do červena. Patří do čeledi bobovitých, což vidíme podle typické stavby květu. Zmarlika kanadská je opadavý keř nebo strom, který pochází z východních oblastí Severní Ameriky. Květy jsou růžové až purpurové a na jaře pokrývají většinu větví. Keř dorůstá do výšky asi pěti metrů. Zmarlika se u nás prodává a můžete ji mít na zahradě. 

Jsou tu zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů.

 

Léta se plánoval moderní skleník.  Za téměř 10 let nenašli firmu, která by si na navržené provedení ze skla a oceli troufla. Mezitím ceny vyrostly tak, že dotace ve výši 120 mil. korun nestačila. 😲  Původní byl trochu zvětšen. Jsou zde vysázeny unikátní kapradiny - stromové Dicksonie z Tasmánie, letitý exemplář kapradinové živoucí fosilie Angiopteris evecta. Některé rostliny kvetou, např. orchideje na epifytním kmeni. Některé druhy dosahují výšky  stromů.

 

Pokračování