Pozvánka do Bílé Opavy

Dnes vás pozvu do tradičního historického města, které může návštěvníka ze vzdálenějších krajů překvapit. Tím městem je Opava. Vůbec si myslím, že o Opavě se toho moc neví, možná ani to ne, že právě zde vymřeli Přemyslovci - z opavské větve Valentinem Hrbatým roku 1521. Podle kronikáře tento kníže proslul „velkou vznešeností, moudrostí a čistotou mravů“ - takže toho by dnešní politika potřebovala jako sůl. 😎

Opava se odlišovala už tím, že byla hlavním městem Rakouského Slezska, jedné z částí habsburského soustátí. No, uznejte, kdo tohle ví? ... Bylo to vidět na vzhledu města, stavěly se tam paláce a umělecké zakázky by jinde nebyly možné. 

 

Habsburkové si dokonce vybrali Opavu pro kongres v roce 1820.  Bylo to za metternichovského absolutismu, o kterém jsme se učili ve škole a stejně málokdo ví, co to bylo. Prostě, v evropských zemích začaly probíhat změny pod vlivem francouzských revolučních událostí (ideje občanské rovnosti, svobodné myšlení a lid jako zdroj moci panovníků) a rakouská vláda v čele s kancléřem Metternichem se bála takových změn, hlavně ústavy, "jako čert kříže". Proto se o Rakousku říkalo, že je zpátečnické. Chtěli udržet něco, co bylo neudržitelné a bylo otázkou času, kdy to praskne. Přišla doba špiclování a přísného státního dozoru nad veškerým životem. Každý se bál něco říct, kdo byl zatčen, šup s ním do vězení, třeba na Špilberk. Další postup měl přinést kongres politiků, kteří měli stejný politický názor a toto rokování netrvalo pár dní, ale celé dva měsíce! 

Tato akce (Troppauer Fürstenkongreß) v tehdejším paláci Sedlnických z Choltic byla nákladná, Opava musela poskytnout zázemí, ubytování a hostiny zúčastněných stran,  i zábavu pro všechny účastníky. V malém provinčním městě s malým počtem obyvatel se vše dobře hlídalo a policie měla "manévry". 

Tehdy šlo o rokování rakouského císaře, ruského cara a pruského krále a všichni to měli zhruba stejně daleko. Opava byla neutrální, nebylo to sídelní město žádného z monarchů.

Můžete se projít městem, uvidíte zajímavé domy nebo můžete navštívit několik církevních památek. I přírody je tam dost, něco z toho uvidíte i na dnešních fotkách.  Opava, které se vždy říkalo "bílá",  je důkazem, že Moravskoslezský kraj má turistům co nabídnout.

  

  

Do Opavy jsme přijeli vlakem, jezdí tam pravidelné spoje z Českého Těšína. Nádraží Opava-východ (na snímku) z r. 1851 byla tehdy konečná stanice na trati z Ostravy a odbočka z hlavního tahu Severní Ferdinandovy dráhy z Vídně do Krakova. 👍

Dnes představím část města od východního nádraží přes Sady Svobody ke kostelu Sv. Ducha.

 

  

Poblíž nádraží je zajímavá budova Úřadu práce Opava. 

 

  

Palác Razumovských připomíná Camilla Razumovského, který se rozhodl v Opavě postavit reprezentativní zimní sídlo. Hraběcí palác nebo také letohrádek byl vystavěn v letech 1891–1893 na tehdy opavském předměstí podle projektu Ludwiga Tischlera - jednoho z nejžádanějších vídeňských architektů druhé poloviny 19. století.

 

 

Plastiky dvou andělů nad korunní římsou přidržují heraldický štítek s písmeny „C R“ (Camillo Razumovský).  

JUDr. Camillo Konstantin hrabě Razumovsky se narodil v Českém Rudolci, ale pocházel z ukrajinského rodu hrabat a knížat Razumovských, který se v 19. století v jedné linii usadil v habsburské monarchii. Výhodný byl pro něj sňatek s dcerou bohatého vídeňského bankéře Eduarda Wienera. Její věno a později dědictví po manželčině otci umožnilo Camillovi vytvořit na Opavsku pozemkový celek zahrnující téměř 3 000 hektarů půdy se čtyřmi zámky a četnými průmyslovými podniky. Prostě, hrabě si vybral nevěstu hlavně podle bohatství její rodiny. 😎

Na jeho pozemcích se nacházela  zřícenina hradu Vikštejn. 

 

V současnosti palác je sídlem Slezského zemského muzea. 

 

Minoritský klášter  a kostel sv. Ducha v Opavě, který je pak i na fotografiích ptáků níže. Podle pověsti klášter založil piastovský vévoda Měšek r. 1234. Od 16. století v klášteře zasedal zemský sněm a byly zde ukládány zemské desky. Klášter patří od roku 2014 opět minoritskému řádu.
V přízemí je stylová kavárna U modrého zvonku, kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Imra Panyika z Matúškova u Galanty. Zajímavá klášterní kavárna. 

 

 

Když v r. 1851 navštívil Opavu císař Franz Josef I. , navštívil mimo jiné první slezskou průmyslovou výstavu, která se konala právě tady - v minoritském klášteře. V Opavě měl také politická jednání, ale pro zpestření pro něj opavští ostrostřelci uspořádali noční střelby na střelnici v městském parku. No jo, tehdy byl mladý, bylo mu 21 let. ☺

 

Jsme v Sadech Svobody, kterými vede naučná stezka městskými parky Opavy i Via Czechia - Slezskem.  Pod Ptačím vrchem je v zeleni skrytý pomník Emanuela Urbana, který vyučoval na opavském gymnáziu. V parku je sousoší Ptáci. 

 

Kopec v Sadech Svobody je nazván Ptačí vrch. Kdo projde kolem, otočí se za ním hlavy tří bronzových ptáků. 😺 Je to dílo akademického sochaře Kurta Gebauera, rodáka z blízkého Hradce n. Moravicí. Funguje to podobně jako fotobuňka, tři dvoumetrové bronzové sochy mají pohyblivé hlavy a svítící oči. K Ptačímu vrchu se prý ptáci (ti skuteční, živí) už v 19. století slétávali pít vodu z kašny. Bývaly tady i voliéry, kolem kterých Opavané rádi chodili s dětmi na procházky. Odtud je vidět areál Minoritského kláštera i věž s žebrovou klenbou.

Dětské hřiště a fontána jako pítko pro ptáky pod Ptačím vrchem. Když Ptačí vrch, chtělo by to ptáka živého, ne bronzového. 😎

 

 

  

Zastihli jsme keře v plném květu, je to jen ukázka, článek není o květinách. 

  

Socha Pavla Křížkovského v parku, který patří k nejvýznamnějším hudebním osobnostem u nás, přesto je málo známý. Vedle Bedřicha Smetany je považován za zakladatelskou osobnost české a moravské národní hudby. Komponoval vlastenecké sbory a písně a vedle toho široký repertoár hudby duchovní. Byl zároveň vlivným zastáncem cecilianismu, tj. reformy církevní hudby v 19. stol. Žil v letech 1820 - 1885.

Je tam i tento altán:

  

Park je tam pěkný, dobře se v něm odpočívá. Zdobí ho fontána se sochou "Nová Opava". Třímetrová pískovcová socha ženského aktu vznikla v roce 1958, autorem je sochař Vincenc Havel. Tyto sochy existují dvě, druhá je v pohoří Opavská pahorkatina.

   

Sobkův palác je už na pohled krásná stavba. Byl vystavěn v roce 1730 a je ukázkou feudálního sídla, které si ve středu města vybudovala šlechta, která chtěla být v centru dění hlavního města Slezska.

Dům nechal postavit Karel Josef Ragojský z Rohožníku a dalšími majiteli byli Sobkové z Kornic, kteří patřili k jednomu z nejstarších slezských šlechtických rodů. Přídomek z Kornic získali podle vsi Kornice (dnes Polsko).  

Maxmilián Jindřich Sobek z Kornic byl císařský tajný rada a komoří a od roku 1763 slezský zemský prezident rakouského Slezska – právě po něm nese budova dodnes své jméno. 

 

 

Na průčelí je kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské. 

 

  

V objektu teď sídlí firma Opavská lesní.

 

    

Stále jsme na jedné ulici a kousek dál je krásný

Kostel svatého Ducha v Opavě. V současné době se opravuje, to je vidět na fotografii. Focení exteriérů je teď ztížené, jsem ráda, že jsme se dostali dovnitř, proto mám jen venkovní sochy. Více toho bude z interiéru. Původně jednolodní gotický kostel byl v letech 1690–1767 barokizován.

 

 

Malíř Handke pro kostel namaloval oltářní obraz Stigmatizace sv. Františka z Assisi. 

20. června 1790 byl kostel postižen požárem, při kterém byla zničena krypta s náhrobky opavských knížat, která pak byla  zasypána. Kostel byl opraven v letech 1790–1794. Nově ho vymaloval opavský malíř Ignác Günther.

 

 

V interiéru kostela zřídil opavský vévoda Mikuláš II. rodovou hrobku, umístěnou před vévodským oltářem. Kromě něho a jeho manželky Jutty tam byli pohřbeni i  vévodovi potomci - uváděni jsou vévodové Václav II., Přemek a Arnošt. 

Soupis pořídil klášterní kronikář před zasypáním krypty při opravě kostela po už zmiňovaném požáru v r. 1790. Náhrobky byly podle něj umístěné v interiéru krypty uprostřed presbytáře. Kromě toho zmiňuje kronikář náhrobky příslušníků šlechtických rodů - pánů z Vrbna, Tvorkovských z Kravař, Mošovských z Moravčína a opavských měšťanů.

 

 V torzech jsou zachovány fresky malíře I. Depéeho a k nejlepším dochovaným exponátům patří soubor barokních obrazů a plastik, jejichž pojetí je blízké dílům J. E. Fischera z Erlachu.

 

 

 

 

Prohlídkou kostela Sv. Ducha dnešní návštěvu Opavy končíme. Přeji pěkný den. 👍