Vztah k některým místům si člověk vytváří od dětství. Mojí srdcovkou se tak stal Rožnov pod Radhoštěm a jeho Valašské muzeum v přírodě. Příspěvek navazuje na článek o rožnovském masopustu.
Přijdete k dřevěnému kostelíku Svaté Anny v areálu Dřevěného městečka, který obklopuje nízká zídka a už vidíte vstupní bránu s nápisem „Číslo poslední“.
Za zídkou je tzv. Valašský Slavín - hřbitov, kde jsou náhrobky a hroby zakladatelů muzea,
hudebníků, spisovatelů, sportovců, učitelů z
valašského kraje.
O tom, kdo jednou na Valašském
Slavíně spočine, kdo si to za své "činy" zaslouží, rozhoduje Rada
starších, složená z významných valašských občanů. Valašské muzeum v přírodě už oslavilo 100 let, ale myšlenka Valašského Slavína je mladší, vznikla v 60. letech 20. století. Myšlenka, že osobnosti kraje se mají připomínat následujícím generacím a podle mne se to daří. 🙇
K loňským oslavám 100. výročí probíhaly akce Valašský rok 1925, na ukázku jeden z plakátů.
Tehdejší ředitel muzea v přírodě Jan Rudolf
Bečák a jeho spolupracovníci Josef Maléř a prof. Karel Langer chtěli vytvořit imitaci vesnického hřbitova v blízkém okolí kostela, jak to v
minulosti bývalo na Valašsku obvyklé.
Prvním pietním
aktem bylo přenesení ostatků valašského muzikanta Janka Pelára z Pržna.
Jejich uložení se uskutečnilo 5. října 1969. Takto vznikl Valašský
Slavín, který je čestným pohřebištěm.
Hřbitov byl nafocen během Masopustu 7. února, proto jsou fotky zimní. Do fotografií jsem vepsala základní údaje o osobnostech, které měly na Valašsko silnou vazbu. Začneme těmi, kdož se o toto - dnes Národní muzeum v přírodě zasloužili - sourozenci Jaroňkovými: Bohumír, Alois a Julie. Fotografie zvětšíte rozkliknutím. Miloš Kulišťák - spolupracovník Bohumíra Jaroňka.
PhMr. František Klauda, mecenáš Valašského muzea v přírodě.
ThDr. Vladimír Petřek - pravoslavný kněz a mučedník.
MUDr. Jaroslav Masařík - propagátor rožnovského lázeňství.
Malíř Augustin Merwart, "kronikář Pobečví".
Metoděj Jahn, spisovatel a pedagog.
Akademický malíř František Podešva, spisovatelka Marie Podešvová.
Josef František Karas - spisovatel, jeho dcera Vilma Volková - národopisná pracovnice a vypravěčka.
Akademický malíř Karel Hofman.
Jarmila Šuláková - "královna lidové písně".
Jožka Nejedlá - spisovatelka, Albert Janík - gruntovník a sládek.
Cyril Mach - organizátor a vlastenec odbojář (na snímku). Jiří Demel - vlastivědný pracovník muzea.
Josef Sousedík - valašský Edison a bojovník proti fašismu.
Malíř Jan Kobzáň - valašský Mikoláš Aleš.
Emil Zátopek a Dana Zátopková - olympijští vítězové. Zátopkovi byli skromní, přáním Emila bylo mít prostý hrob na Valašsku (rodák z Kopřivnice) a chtěl jen obyčejný kámen z Bečvy. Byli s manželkou na den stejně staří, paní Dana přežila Emila o dvacet let.
V kopřivnickém technickém muzeu má Emil Zátopek samostatnou expozici.
Ludvík Daněk, diskař, olympijský vítěz, měl silnou vazbu na Valašsko. Proto jeho urna byla uložena na Valašském Slavíně.
Jiří Raška, olympijský vítěz ve skoku na lyžích z Frenštátu.
Břetislav Bartoš - valašský malíř. Prof. Karel Langer - na snímku, podílel se na výstavbě Valašského muzea v přírodě.
Jaroslava Hýžová - valašská malířka.
Jan Karafiát - evangelický kněz, autor knihy Broučci.
Akademický malíř Jaroslav Frydrych.
Bedřich Čuba - zpěvák, skladatel, hudebník.
Jan Rokyta - muzikant, hudební redaktor.
Valašský Slavín je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Valašska.
zdroj: Osobnosti Valašska









































.jpg)























Hanko, tohle je opravdu místo, které si zaslouží pozornost a péči pro udržování a poznávání pro všechny generace.
OdpovědětVymazatJsem ráda, Mirku, že Tě můj příspěvek zaujal.
VymazatBellissimo questo luogo che ci hai mostrato oggi
OdpovědětVymazatStefania překlad:
VymazatTo místo, které jste nám dnes ukázala, je nádherné.
Moc děkuji, Stefania, za pochvalná slova. ☺
VymazatValašský Slavín je místo, které bude všem generacím připomínat naše slavné osobnosti. Jeho umístění ve skanzenu, je to nejlepší. Hanko, měj pohodové dny☺
OdpovědětVymazatSouhlasím, Marti, a pokaždé, když jsme ve skanzenu, na tento hřbitov zajdu. Mohu říci, že to je moje oblíbené místo, krásné zamyšlení...
VymazatHani, byla jsem tam a moc se mi líbílo, kde odpočívají významní rodáci Valašska.
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Jsem ráda, že se Ti tam, Helenko, líbilo.
VymazatPřeji příjemnou neděli. ☺
To místo znám,byli jsme tam při naši dovolené před lety.Je hezké,když jsou významní rodáci na jednom místě a že jich je.Hani,hezký den
OdpovědětVymazatJituš, je fajn, že jste to místo navštívili. Těch hrobů je tam víc, tohle je můj výběr.
VymazatPřeji Ti, Jituš, krásnou neděli. ☺
Hanko, pro mne velmi přínosný příspěvek. Ve skanzenu jsem byla už několikrát, do kostelíku jsem se šla také podívat, prošla jsem se i hřbitovem, ale určitě jsem ho nevnímala tak podrobně jako ty. A to je velká škoda a chyba. Hezký den.
OdpovědětVymazatNapsala jsi to moc hezky, Maruško. ☺ Já jsem byla ve skanzenu mockrát, takže můj vztah k tomuto místu se vyvíjel a Valašský Slavín jsem si oblíbila postupně. Brzy se tam ještě vrátíme dalším příspěvkem.
VymazatMěj příjemnou neděli. ☺
Beautiful photos. ❤️ Thank you so much for sharing.
OdpovědětVymazatLinda překlad:
VymazatKrásné fotky. ❤️ Moc děkuji za sdílení.
Děkuji, Lindo, jsem ráda, že se fotky líbí...
VymazatVe skanzenu jsme byli, ale hřbitov jsme nenavštívili. Dnes jsem to napravila a prohlídla jsem si ho. Tolik významných osobností na jednou místě. Některé jsem znala, některé ne. Zdraví Večernice
OdpovědětVymazatZáleží, kterou část skanzenu jste navštívili, jsou tam tři. Tento hřbitov je v Dřevěném městečku, to je nejstarší část Valašského muzea v přírodě.
VymazatPřeji pěknou neděli, Večernice. ☺