Celý název druhé expozice je "Keramika na šlechtických dvorech, v měšťanských domech i v domácnostech na Valašsku".
Na začátku prohlídky vás uvítá tento "fešák - hrnčíř", kterého jsme se oba lekli, protože na první pohled vypadal jako živý a toho chlapa by tam, navíc zamčeného, člověk nečekal 😄.
Velkou část expozice tvoří keramika 18. a 19. století, především výrobky z manufaktur v Bystřici pod Hostýnem, Holíči, Hranicích, Vranově, z dalších míst Čech, Moravy a Slovenska, a dále výrobky lidových dílen ve Valašském Meziříčí a Rajnochovicích.
Mísa, vyrobená na západním Slovensku, fajáns, 1764, inspirace habánskými výrobky
Vidíme i původní výmalbu zámku. |
Váza s pokličkou, vyrobená v Delftu (Holandsko), fajáns, polovina 18. století. Dole talíř vyrobený v Davenportu, 18. stol.
Šalebný džbánek z toufarské dílny J. Varhaníčka ve Valašském Meziříčí z r. 1828. To můžete nabídnout hostu, ten se ze džbánku nenapije, ale pořádně si polije oblečení 😁.
Talíře z produkce valašskomeziříčských dílen.
Keramika v domácnostech na Valašsku
Znalost výroby a využití keramiky spadá do hlubokého dávnověku. Nejpoužívanější a zřejmě nejstarší keramickou hmotou byla hrnčina (nízkožárová keramika s porézním, většinou hnědočerveným střepem). Hrnčířství se vydělilo jako samostatné řemeslo už v době hradištní a svého největšího rozkvětu dosáhlo ve středověku, později ještě v 18. a 19. století. Hrnčíři ale nepatřili k váženým řemeslníkům. Na postavení v tehdejší společnosti jim ubíralo především využívání mocné a nebezpečné síly - ohně. Právě pro nebezpečí požáru byly jejich dílny vykázány za hradby měst, na jejich periférii.
Sortiment hrnčířského zboží, zaměřený především na lidové prostředí, byl velmi rozsáhlý. Výrobky jako hrnce, hrnky, mísy, pokličky, pekáče, formy na pečivo, džbány, vázy, vykuřovadla pro včelaře, kropenky na zeď a mnohé další zcela pokryly běžné i reprezentativní potřeby tehdejších nižších vrstev obyvatelstva. Hrnčíři až do pol. 19. století, kdy se právně vydělilo kamnářství od hrnčířství, vyráběli rovněž kachlová kamna.
Rajnochovická keramika
Významným centrem keramiky bylo Valašsko. Střediskem tu bylo zejména Valašské Meziříčí, kde se nepřetržitě po několik staletí nacházela celá řada dílen vyrábějících keramiku z nejrůznějších materiálů. Valašské Meziříčí bylo největším a nejvýznamnějším centrem výroby keramiky v celé oblasti.
S prvním historicky dololežným hrnčířem se setkáváme v roce 1565. Jejich počet postupně rostl a nejvyšší byl roku 1835, kdy se zde uvádí 15 hrnčířských a džbánkařských mistrů ve společném cechu. Nejdéle se tradice výroby hrnčiny udržela v hrnčířském rodě Hauserů, kteří založili první valašskomeziříčskou dílnu v 80. letech 19. století a ve městě působí dodnes.
V 18. století vznikly ve městě i dílny džbánkařské, přičemž nejvýznamnějším rodem vyrábějícícm fajánsové zboží od zač. 19. stol. do 20. století byl rod Macháňové (Machainové). Sortiment jejich dílny tvořilo hlavně užitkové zboží. Macháňové pracovali pod značkou K. V. Machain a své výrobky často signovali. Právě s výrobky těchto rodů se ve valašských domácnostech setkáváme nejvíce.
Hrnčíř je řemeslník, který vyrábí jemnou keramiku. Jedná se o ruční
výrobu, ke které se používá plastická hlína. Hrnčířství patří k
nejstarším řemeslům vůbec, velký význam mají jeho produkty například pro
archeology.
V současnosti je v popředí spíše umělecká výroba, běžné výrobky hrnčíře byly postupně nahrazeny porcelánem a umělými hmotami.
Na našem území se rychle rotující hrnčířský kruh objevil už za Velké Moravy. Spodní větší kruh poháněl řemeslník nohama, měl tedy obě ruce volné pro práci s hlínou. Keramika točená na hrnčířském kruhu byla lehčí, snáze se s ní manipulovalo a lépe se v ní vařilo. Hrnčířské kruhy poháněné nohama se udržely do začátku 20. století, novější už měly motorový pohon.
Na kruhu vytočená nádoba se po vypálení zdobila různými barvami, k jejichž nanášení se užívala tzv. kukačka, malá hliněná baňka, uvnitř byla glazovaná, se dvěma otvory. Namísto kukačky se někdy používal upravený volský roh.
zdroj: zámek Bystřice p. Hostýnem, internet
Hani to je nádhera. Některé výrobky jsou srovnatelné s porcelánem, jak jsou jemně vytvarované a nádherně zdobené. Děkuji za hezkou podívanou a zajímavý článek. Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatJaruš, tato expozice byla jedna z nejlepších! Máš pravdu, porcelán byl tehdy nedostupný, tak se keramici snažili.
VymazatDěkuji a také se měj hezky. ☺
Hani, děkuji za zajímavý článek a přiblížení výstavy. Tam by moje srdce pookřálo. Mám ráda keramiku a "střepy" vůbec.
OdpovědětVymazatPřeji hezký den. ☺
Jarmilko, opravdu tam byly k vidění pěkné "kousky". To je asi spíše pro ženy, některé vzory by byly vhodné i dnes.
VymazatDěkuji a přeji příjemné pondělí. ☺
Hani, nádherná výstava keramiky, škoda jen, že je to tak daleko. Ale tvůj článek jí báječně přiblížil. Mám keramiku ráda. Vždy jsem toužila zkusit pracovat s hlínou na kruhu, ale ta možnost se mi nikdy nenaskytla.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny 🍀🍂
Jsem ráda, Ali, že se Ti tato expozice líbí. Možná i ve vašem okolí by se našlo něco podobného, u nás, myslím, výroba keramiky měla tradici. Já jsem to zkoušela jen jednou, dokonce mám kdesi i svůj výrobek - na stěnu. ☺
VymazatMěj se také hezky. ☺
Ale že byli naši předci šikovní,co? Já miluju keramiku a kameninu a přála si tohle umět. Tady u nás se už dlouho vyrábí porcelán Cibulák. My na něm doma jedli, a vůbec nás nenapadlo,že jednou bude v módě. Pro nás to bylo obyčejné levné nádobí /tenkrát/. :-)
OdpovědětVymazatNapsala jsi to, Zdeni, moc dobře. Cibulák se jednu dobu i sbíral, také mám doma něco z toho. Keramika pěkně ozdobí prostor - byt. A nebyla jsi někdy na exkurzi v té porcelánce? ☺
VymazatHanko, tak to musela být vážně skvělá výstava keramiky, moc by se mi líbila, ale mám to trochu z ruky. Díky za fotky, zdravím 🙂
OdpovědětVymazatAno, Evi, jak jsem už psala výše, byla to parádní expozice, jen se tam špatně fotí kvůli odleskům, vše je ve vitrínách.
VymazatDík za návštěvu a také zdravím. ☺
Na tuhle výstavu jsem se podívala moc ráda. Vždyť keramika nás provází od počátku věků.
OdpovědětVymazatHaničko, děkuji a přeji příjemný den, Helena
Máš pravdu, Helenko, ten, kdo přišel na výrobu keramiky, ani netušil, co dal lidstvu.
VymazatDěkuji a také přeji příjemný den. ☺
Hani, moc hezká výstava. Ráda jsem se pokochala. Měj hezkě podzimní dny. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz x
Leni, odhaduji, že tam by se Ti opravdu líbilo. Jen průvodkyně dost spěchá, takže i když nejsou lidi, je na prohlídku vymezený čas. ☺
Vymazat