Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní modlitbě. Velký pátek je považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Konaly se pouze bohoslužby slova (četly se pašije), nehrály varhany, nezvonily zvony. V kostelech se květinami a svíčkami zdobil jen boží hrob, někdy se do něj ukládal kříž a věřící tu drželi stráž (na Moravě se říkalo hlédat umrlého Ježíša).
Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista na Golgotě. Ježíš dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na kterém byl ukřižován a musel si ho sám odnést na Golgotu. (Odtud pochází Křížová cesta, která má 14 zastavení, které připomínají 14 událostí, které se během cesty udály). Na konci cesty byl Ježíš ukřižován. Přibit hřeby a provazy ke kříži. Po smrti byl Ježíš z kříže sundán, zavinut do plátna a pohřben v hrobce ve skále, jejíž otvor byl zavalen kamenem.
Křížová cesta Petřvald
V kostelích se konají bohoslužby. Nejdříve se čtou pašije, poté dochází k uctívání kříže a nakonec probíhá svaté přijímání.
Co se na Velikonoční pátek nesmí či musí dělat
- Velký pátek byl dnem plným pověrečných zákazů. Lidé také věřili, že tenhle den mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek.
- Na Velký pátek drželi lidé přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk a kromě nezbytných povinností se nesmělo pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.
- V některých krajích se nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
- Ovšem nebylo tomu tak všude, někde naopak muži čistili chlévy a hnůj vyváželi na pole, aby zajistili bohatou úrodu, a ženy šily prádlo, protože věřily, že kdo má v šatech pár stehů ušitých velkopátečními nitěmi, bude chráněný před nebezpečím, hlavně uhranutím i utopením.
- Před východem slunce jako první z rodiny vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Nebo vynášely na potok díži s mlékem a chlebovou lopatu, aby bylo v hospodářství stále dost mléka a chleba.
- Řada pověr pocházela ze strachu z čarodějnic a nebezpečí uhranutí, a proto se neslo nic půjčovat, prpotože půjčená věc by mohla být očarovaná.
- Ráno lidé vyrazili k potoku nebo řece, aby se omyli tekoucí vodou, anebo se aspoň snažili ponořit do kádě s vodou. Největší léčivou sílu ale měla voda proudící, zaručené účinná byla voda vyvěrající z lesních pramenů nebo proteklá mlýnským náhonem.
- Voda na Velký pátek dokázala vyléčit choroby očí a kůže, nosila krásu a svěžest. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně.
- Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.
Na Velký pátek se otvírají poklady
Na Velký pátek se údajně otevírají skály a země a vydávají poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.
Tradiční velkopáteční pokrmy
Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, a tak nevařili a nejedli maso. Podávala se například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Na Kladensku se jedla čočka, která měla přinést do stavení peníze.
Starodávná velikonoční polévka ušelo
Pokrm s tajemným názvem ušelo se připravoval ke svátkům jara už v předkřesťanské době. Má prý magickou moc a chrání člověka před zraněním a nemocemi.
Jedná se o polévku, jejíž jméno je odvozeno od slova uštknůť, tedy uřknouti nebo uhranouti. Lze se proto domnívat, že ochranné vlastnosti sloužily i proti pomluvám a zlému čarování vůbec.
- 400 gramů kysaného bílého zelí
- 150 gramů kořenové zeleniny
- 70 gramů cibule
- 250 gramů brambor
- 40 gramů ovesných vloček
- sůl
- drcený kmín
- 100 gramů másla
- směs bylinek (kopřivy, popenec atd.)
- rukola
Kysané zelí překrájejte, vložte do hrnce, zalijte vodou a přiveďte k mírnému varu. Přidejte drobně krájenou kořenovou zeleninu, cibuli a trochu kmínu. Vše velmi zvolna vařte a asi po čtvrt hodině přidejte pokrájené brambory.
Když jsou všechny suroviny téměř měkké, přidejte trochu ovesných vloček (mohou být pomleté, ale nemusí). Vločky vmíchejte, krátce povařte a následně už bez vaření nechte pod poklicí polévku deset minut stát.
V rendlíku rozpusťte máslo a vmíchejte do něho nasekané bylinky a jarní lupení (například kopřivy, petrželovou nať, pažitku, nať cibulky, výhonky řeřichy a podobně). Vše jenom kratičce zapěňte a před podáváním vmíchejte do polévky. Přidejte posekané kousky rukoly (nebo třeba polníčku) jako zelenou přízdobu.
Starodávné ušelo se jedlo po celou dobu velikonočních svátků, a to tak, že nejprve bylo docela bez tuku a následně se do něho přidávaly dostupné byliny. Pro znásobení jejich síly se posekaná zeleň nechávala lehce zpěnit na másle, pak se zakvedlala syrovými vejci a následně se vše zavařilo do polévky.
Další dny pak přišlo do polévky také uzené maso, rozpečená slanina, ale i kousky pečeně a třeba také klobásky. To už bylo na konci svátků a všichni, kdo ze společného pokrmu ochutnali, získali kromě samotné energie i všechna přičarovaná kouzla.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Další velice zajímavý článek Hani. Hodně věcí z toho znám a dodržuji, hlavně neperu prádlo a nechodím okopávat záhony i kdyby bylo nevím jak krásně. Přeji Ti příjemné prožití velikonočních svátků hlavně v klidu a ve zdraví.
OdpovědětVymazatJe to tak, jak píšeš. Já také neperu, navíc se nám porouchala pračka a odešla na věčnost. Ale včera jsem viděla, jak dvě ženy u baráku kopaly o 106, dělaly se tady i výkopové práce, prostě dnes se na tradice už tak nehledí.
VymazatDěkuji, Jaruško, přeji i vám doma klidné a ve zdraví prožité Velikonoce. ☺
Hezká článek Hanko, a ty zvyky jsou také hodně zajímavé a odlišné. Třeba to Ušelo bych asi potřeboval častěji.
OdpovědětVymazatHezké Velikonoce a pomlázce se moc nevyhýbej.
Děkuji za pochvalu, Mirku. Je pravda, že zvyky jsou odlišné v různých krajích a ušelo by se mohlo uvařit i přes rok, to vůbec nevadí.
VymazatPřeji příjemné Velikonoce i u vás a hodně jarní pohody. ☺
Hani moc hezky jsi to vše zde napsala,dokonce i pro mě známá Křížová cesta z Petřvaldu se zde vzpomíná. U nás vcera hřmělo. Té polévce bych přišla na chuť,jen mě zarazilo vařit zelí společně s brambory,to vaříme brambory zvlášť u zelňačky,vodu z vařených brambor tam přidám. No neměly tehdy hospodyňky moc času a tak vše v jednom hrnci uvařily.
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za pochvalu. U té petřvaldské křížové cesty jsem byla víckrát, často při návštěvě muzea, to bylo na bývalé faře. Mám dojem, že už je tam něco jiného.
VymazatK tomu vaření - já takhle vařím s bramborem normálně, takže každá máme jiné zvyky. Hlavně, když to chutná. ☺
Hani, děkuji za parádní zpracování tradic.
OdpovědětVymazatPřeji příjemnou neděli, Helena
Helenko, já děkuji za pochvalu. O tradicích bychom měli vědět, třebas je tak úplně nedodržujeme. ☺
VymazatJá popřeji už skvělé velikonoční pondělí.