Sluneční záření: Dává důležitý vitamín, současně ale škodí

 

Je léto a na toto období se většina lidí těší. Ano, chtějí si užívat sluníčka. Jenže... Sama jsem prožila "zážitek" v Lednici, kdy po prohlídce zámku jsme se za slunečného dne procházeli po zámeckém areálu a najednou nastala reakce. Ano, dobře, že jsme tehdy už na zámku byli. Ty skvrny na kůži se tvořily rychle, až naháněly strach. První pomoc mi tehdy poskytla paní toaletářka, která mi věnovala zbytek své "mastičky" a trochu mě uklidnila, že ona to má taky. Ukončili jsme pobyt a ujížděli domů, aby se zjistila příčina. Takže vím, co může sluneční záření "způsobit". Opravdu to není sranda. 

Nejhorší nepřítel je ten, který není vidět. Ultrafialové záření je pro lidské oko neviditelné, o to víc může být nebezpečné. Většina populace si je vědoma negativního působení slunečního záření na kůži. UV záření má však negativní důsledky i pro naše oči.

Léto je spojeno s pobytem na sluníčku, které nám dodává vitamín D. Může ale i škodit. Jak? Na to odpovídá  dermatoložka Sylva  Zajícová. Tak si to poslechněte.

Řeč byla nejen o nežádoucím stárnutí pleti, které slunce způsobuje, ale také o rakovině kůže a různých alergických projevech známých pod lidovým označením sluneční kopřivka.

Z čeho se skládá sluneční záření?

Sluneční paprsky obsahují záření o různých vlnových délkách, které se podstatně liší svými účinky na lidské tělo. Více než polovina běžného slunečního záření je tvořena viditelným světlem, které zaznamenávají naše oči. Toto záření má vlnovou délku 400 až 780 nanometrů. Druhou velkou část záření slunce představují vlny delší než 780 nm, které označujeme jako infračervené záření a které naše tělo vnímá v podobě tepla. Vlny kratší než 400 nm tvoří jen několik málo procent slunečních paprsků, ale mohou pro naše zdraví představovat významný zdravotní problém.

Jak snadno se spálíte? Zjistěte svůj fototyp
Různí lidé jsou na působení slunečního záření různě citliví. Proto se někdo snadněji opálí, jiný naopak spíše spálí. Podle vlastností kůže odborníci rozlišují celkem 6 různých fototypů, přičemž u nás se běžně vyskytují 4 základní. Pokud máte velmi světlou kůži, husté pihy, rezavé vlasy a modré oči, jste fototyp I, který má jen velmi slabou pigmentaci kůže, prakticky vždy se spálí, vaše kůže nezhnědne a brzy po případném opálení se oloupe.

Lidé se světlou kůží, řídkými pihami, blond až světle hnědými vlasy a modrýma, zelenýma či šedýma očima mívají fototyp II. Po oslunění se slabě pigmentují, snadno se spálí a jejich kůže se loupe.

Jako fototyp IV se označují lidé se světle hnědou či olivovou pokožkou, s tmavými vlasy a tmavýma očima. Ti se poměrně snadnou a rychle opálí a spálí se jen výjimečně. Většina lidí v Česku jsou lidé s fototypem III, kteří mají mírnou reakci na oslunění, někdy jejich kůže zrudne, ale postupně pigmentuje. Nejvyšší fototypy jsou vyhrazeny například indiánům nebo černochům.

Jak UV záření působí na naše tělo?

Ultrafialové záření není lidským okem viditelné a má vlnovou délku 100 až 400 nm, přičemž nejnebezpečnější krátkovlnné záření UVC je pohlcováno ozonovou vrstvou Země a na povrch prakticky nedopadá. Nejhojněji zastoupené záření UVA (320 až 400 nm) vyvolá nedlouho po ozáření kůže její zhnědnutí, které však přetrvává jen omezenou dobou. Středněvlnné záření UVB (280 až 315 nm) tvoří na povrchu Země jen zhruba 1 až 10% UV záření. Ale při pohlcení v kůži může vést k jejímu začervenání až spálení a ke vzniku puchýřů.

Po odeznění těchto projevů dochází ke zhnědnutí kůže, které má trvalejší povahu. Na druhou stranu, ale UVB záření způsobuje i chronická poškození kůže. Dlouhodobě vede působení UV záření k suchosti kůže, tvorbě vrásek, povolení podkožního vaziva, pigmentovým skvrnám až ke vzniku některých typů rakoviny kůže, včetně velmi zhoubného melanomu.

Jak se chránit před sluncem?

V letních měsících lékaři doporučují úpravu denního režimu, tak abychom se co nejméně vystavovali polednímu sluncí. Zejména mezi 11. až 15. hodinou, kdy je sluneční záření nejintenzivnější bychom se přímé slunce měli raději vyhnout. Významná je také ochrana prostřednictvím vhodného vzdušného oděvu, který pokrývá co největší část těla. Zapomenout bychom rozhodně neměli ani na vhodnou pokrývku hlavu v podobě klobouku s širokou krempou, který chrání nejen temeno hlavy a obličej, ale také uši a krk. Před UV zářením bychom měli chránit také svoje oči, a to vhodnými brýlemi, nejlépe s širokými nosníky obrub, s označením „UV 400“ a přiléhajícími k tváři. Tyto kroky je vhodné zkombinovat také s použitím ochranného kosmetického prostředku, kterým se poněkud nevhodně říká „opalovací krémy“.

Myslete na děti

Zvláštní pozornost bychom měli věnovat zdraví dětí, přičemž v případě kojenců a batolat odborníci doporučují nevystavovat je přímému slunečnímu záření vůbec. I u dětí bychom měli myslet na vhodné oblečení, včetně ochrany hlavy a očí. Měli bychom si uvědomit, že děti na rozdíl od dospělých nemají zkušenosti s působením slunce a že jejich organismus se může také snadněji přehřát. Navíc případné spálení pokožky v dětství zvyšuje riziko vzniku některých nádorů v pozdějším věku.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

• Zvláštní pozornost věnujte ochraně před sluncem při pobytu u moře nebo ve vysokých horách, kde může být intenzita UV záření silnější než v podmínkách, na které jste zvyklí doma.
• Nenechte se ošálit svým pocitem ze zamračeného nebe a i tak myslete na svou ochranu. UV záření proniká i přes mraky a spálit se tak můžete třeba i na delším letním výletě za podmračeného počasí. Látkou, která přispívá k ochraně organizmu před škodlivými následky slunečního záření, je beta-karoten. Jde o přirozené barvivo řady rostlin, přičemž pro lidské zdraví je nejdůležitější jeho přítomnost v ovoci a zelenině. Například v meruňkách, broskvích, nektarinkách, mrkvi, špenátu, listovém salátu, rajčatech, či v brokolici. V těle se tato látka přeměňuje na vitamin A, který zasahuje do fyziologických pochodů.
  Konzumace potravin s obsahem beta-karotenu má blahodárné účinky. Vedou i ke snížení tvorby reaktivních forem kyslíku a chrání tak buňky před možným poškozením.
  

  Co nám pomůže, když se alergie na slunce objeví

  Představme si, jsme druhý den na dovolené, užíváme si, je nám báječně a najednou je to tady: navečer to začne a za pár hodin máme slité mokvavé mapy na půlce těla.

  1. Celkové antihistaminikum (v tabletách či pro děti ideálně ve formě sirupu či kapek např. Claritine, Zyrtec) volně prodejné v lékárně, případně předepsané od lékaře. Zklidní alergickou reakci. Bereme je, dokud vyrážka nezmizí.

  2. Pokud vyrážka mokvá, pomůže tekutý nebo obyčejný dětský pudr. Pozor, neměl by být parfemovaný, aby nedráždil.

  3. Jakmile vyrážka zaschne, pokožku promazáváme. Vyzkoušený je např. Bepanthen, který pokožku zklidní. Zároveň se snažíme předcházet vysoušení pokožky (mýdlo, chlor apod.).

  4. Koupání v moři. Těžko si ho odpustit, bude to štípat. Pokud na pláži nejsou sprchy, nezapomeňte si láhev vody se „sladkou“ vodou.

  5. S dalším opalováním opatrně. Zkuste si postižená místa co nejvíc chránit před sluncem. Ideálně lehká košile či tunika z přírodního materiálu.

  6. Opalovací přípravky. Pozor na opalovací přípravky, zvláště ty s chemickými filtry, na mokvavou vyrážku je nemažeme. Když už, použijte ty s minerálními filtry – jsou šetrnější.

• Zdroj: plzen.rozhlas.cz, ostrava.rozhlas.cz, proalergiky.cz