Co by se stalo, kdyby ze světa zmizeli brouci, včely a další hmyz?

 

• Rozpad potravinového řetězce  
• Kolaps zemědělské produkce 
• Úhyn kvetoucích hmyzem opylovaných rostlin  
• Kritický nedostatek potravin 
• Nedostatek půdních živin a vzduchu 
• Konec civilizace

Bez hmyzu by příroda, jak ji známe, přestala existovat. Postupně by vymřela zvířata, která se jím živí a bez nich by zemřely další druhy. Neměl by kdo opylovat rostliny, a tak by zmizely i ty. Dost katastrofický scénář, co? Hmyz je zkrátka nepostradatelný.

Proč je méně včel?

Jedním z tvorečků, o jehož důležitosti určitě nikdo nepochybuje, jsou včely. Bohužel jich ale ubývá. Je to tím, že se v současné době v zemědělství používá hodně jedovatých látek – pesticidů, které mají ničit škůdce. Bohužel mají účinek i na včely.

Včely měly vždy velmi zásadní postavení v symbolice mnoha kultur. V Číně vyjadřují štěstí, podle Egypťanů se zrodily ze slz boha Re. Dokonce se staly symbolem sjednocení egyptské říše. Obecně jsou v dějinách vnímány jako symbol čistoty a bezpečí. Včel už pár let ubývá a podle všeho má být hůř. Kolonií medonosných včel za posledních padesát let ubylo více než o polovinu.

Když se píše o včelách, jako první nás napadne zřejmě med. Jenže ten je pouze jedním z přínosů včelích společenstev. Pokud by tyto pracovitě dělnice vyhynuly, drasticky by utrpěl ekosystém, který je na nich závislý, a lidská civilizace s ním. Jejich schopnosti přesahují jejich velikost. Pracují od východu slunce až do jeho západu. Mezitím opylují třetinu všech rostlin a stromů na zemi. Vzhledem k aktuální situaci se často připomíná výrok Alberta Einsteina, který říkal:

„Kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky.“ 

Odborníkům nebývá než souhlasit. Včely jsou na celém světě ohroženy.

 

Kromě medu je ceněným produktem včel také pyl a vosk

Jak to chodí ve včelím úle a jaké různé role v něm včely mají? A co je to mateří kašička? I to se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor.

I když je hmyz v přírodě nepostradatelný, v lidských obydlích ho uvítá málokdo. Milan přiznává, že vysloveně prospěšný domácí druh podle něj není.

Biolog Milan Řezáč

Nikdo určitě v bytě nechce zavíječe, kterým se říká potravinoví moli. Ujídají nám totiž naše dobroty. Nevítanými nájemníky mohou být i štěnice, které umí pěkně poštípat a cucají lidskou krev. 

Brouci obecně jsou největšími recyklátory hnoje a zápachu na planetě.

Existuje asi 375 000 druhů brouků, což z něj činí nejrozmanitější hmyz na světě. Mnoho z nich je považováno za škůdce a způsobují velké ztráty plodin. Například kůrovec je považován za nejničivějšího lesního škůdce zvláště pro borové lesy v Mexiku a Střední Americe. Jiné druhy však mají pozitivní dopad. Například beruška se živí mšicemi a pomáhá eliminovat hmyz napadající úrodu. Zásadní roli hrají také koprofágy: jedná se o největší recyklátory hnoje. Bez jejich práce by byl zápach na planetě nesnesitelný.

Vši se vrací

Nepříjemnými hmyzími „kamarády“ jsou taky obávané vši. Podle Milana se vši tak trochu vrací, protože už není tolik kontrol na školách. Teď jsou prý běžné na každém druhém táboře.

VŠI

• asi 300 druhů, u nás asi 25 druhů

• ektoparazité savců

• drobní asi 1 - 6mm

• tělo - ploché, druhotně bez křídel

• ú.ú. - bodavě sací (sají krev)

• nohy uzpůsobené k přichycení (srst, vlasy), oči redukované

• samičky přilepují vajíčka (hnidy) na srst

Zástupci:

• veš dětská

  • naše nejběžnější veš, ve vlasech (zejména dětí)

  • přenos kontaktem mezi lidmi

  • léčí se insekticidními šampony

• veš šatní

  • v záhybech šatstva, prádla, povlečení (dezinfekce horkou parou)

• veš muňka

  • lidově zvaná „filcka“, v ochlupení pohlavních orgánů

Vši jsou zajímavé tím, že jsou úzce specializované. Druh, který napadá lidi, nemůže žít na žádném jiném živočichovi.

Komár jen jako potrava

Tento hmyz je pro člověka nejnebezpečnějším na světě. Je zodpovědný za smrt více než milionu lidí ročně a je nositelem infekčních chorob, jako je malárie, žlutá horečka, horečka dengue, chikungunya a Zika. Proto je tolik lidí tak nenávidí! Mezi vědci neexistuje jediný názor na to, jaký vliv by mělo na člověka, kdyby zmizelo všech 3 500 druhů komárů. Jediné co by to způsobilo, tak by byl problém v potravinovém řetězci. Plazi, ptáci, ryby, obojživelníci a ani ostatní hmyz by neměli z velké části co jíst a jen málo zvířat by se dokázalo adaptovat ne jinou stravu.

Svět bez mušek by byl světem bez čokolády

Mouchy jsou hmyz se špatnou pověstí. Spojíme si je s nečistotou, přenosem nemocí a nepříjemným bzučivým zvukem, který rezonuje v uchu a zabraňuje spánku. Všechny tyto vlastnosti jsou pravdivé, ale také vytvářejí pozitivní dopad, o kterém se téměř nikdy nehovoří a který lidem usnadňuje přežití na Zemi. Pokud by mouchy vymřely, spotřeba a eliminace mrtvých těl zvířat by byla ponechána pouze bakteriím a plísním a proces by trval mnohem déle. Rovněž jsou mimořádně nezbytné k recyklaci stolice a některé druhy jsou aktivními opylovači. Ceratopogonidy jsou například důležitými opylovači tropických plodin, jako je kakao, díky čemuž existuje čokoláda.

Má hmyz kostru?

Hmyz kostru má, i když jinou než třeba člověk. My ji máme uvnitř těla, ale hmyz je vybaven vnější kostru, které se říká exoskelet. Je obalen speciálním pancířem, který je vyztužen látkou zvanou chitin.

Víte, že ...

stridulace = vrzavé zvuky samců, sloužící ke komunikaci, vznikají:

• třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)
• třením 3. páru noh o křídla (sarančata)

stridulují i cikády (vydávají zvuk rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)

Hmyz je nedílnou součástí života na Zemi. 

Zdroj: junior.rozhlas.cz, poznatsvet.cz, tycico.cz, reentom.cz