Panda červená v ZOO Ostrava

 

Ostravská ZOO je svou rozlohou druhou největší ZOO u nás. Byla založena před 71 lety. Ve Velkém ostravském lese je dost prostoru, takže tu máme i Botanický park.

Panda červená má svůj výběh na začátku prohlídkového okruhu. Tento chlupáč je dost oblíbený, trochu připomíná plyšáka. Můžeme ho pozorovat z chodníku, ale také z výše položeného altánu. Tato panda je o něco větší než kočka domácí. Má rudo-hnědou srst a dlouhý ocas, který ji pomáhá udržovat rovnováhu na stromech. Mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl, mláďata se podobají dospělým jedincům. Ve volné přírodě se panda červená průměrně dožívá 8–10 let.

V ostravské ZOO se dočkali už několika mláďat, ale i tato zvířata mají určitou "životnost". Někdy se nedaří a byla doba, kdy najednou byl výběh prázdný, to když uhynula samička ve 14 letech. Proto se vedou plemenné knihy a zoologické zahrady spolupracují.  Ačkoliv pak získaná samice ostravské pandy mláďata porodila, nebyla je vždy schopna odchovat. 

Pandy v přírodě nevytvářejí stálé páry, jsou to samotáři, ale úmyslně se setkávají v době rozmnožování mezi lednem a začátkem března. Vyhledávají se podle pachu a pískavých zvuků. Samice dokáže odložit porod mláďat do vhodné situace až o týden, možná i více (odložená nidace). Po 114 až 145 dnech březosti se samici rodí v hnízdě v dutině stromu 1 - 2 mláďata, výjimečně až 4. Ta váží při narození asi 100 g a dva týdny jsou úplně holá, slepá a bezmocná, oči se jim otevírají po 18 dnech. Samice obvykle staví více hnízd, která udržuje, a mláďata mezi nimi často přenáší. Mláďata sají mléko až 14krát za den a první týden s nimi tráví matka 60–90 % času. Později se vydává častěji mimo hnízdo a vrací se mláďata čistit a krmit. Jejich srst je zpočátku šedo-hnědá, později získává barvu dospělých jedinců. Po 6–7 týdnech se mláďata vydávají na první průzkumy okolí, pohlavně dospívají ve věku 18 měsíců. Pro jejich pomalý vývoj se o ně matka stará až rok. Úmrtnost mláďat v přírodě je vysoká, dosahuje až 80 %.

V ZOO je samozřejmě život pand trochu jiný a také se ne vždy v odchovu mláďat daří. Mládě na snímku se narodilo v roce 2017 a vše vypadalo nadějně. Byl to pandí "kluk", narodil se v červnu a podle veterináře byl v pořádku. Začátkem října začalo mládě aktivněji prozkoumávat výběh a návštěvníci je mohli pozorovat i při komentovaném krmení.

 

Matka se o mládě vzorně starala, bohužel po pěti měsících se projevila vada ledvin a v listopadu náhle uhynulo. Příčinou byla genetická vada. Ukázalo se, že malý panďák měl špatně vyvinuté ledviny.

U šelem je běžné, že první vrhy samice nezvládnou odchovat, ale postupným učením získávají cenné mateřské zkušenosti a dovednosti. To je v souladu s životním cyklem mnohých druhů savců, kteří se svým rodičovským povinnostem učí.

Poprvé v historii se v Zoo Ostrava narodila dvojčata pandy červené (na snímku). Přestože přišla mláďata na svět už koncem června 2021, až začátkem října začínala opouštět porodní boudu a byla k vidění ve výběhu. Mláďatům i ve volné přírodě trvá zhruba tři měsíce, než opustí bezpečí rodné dutiny.  Pro matku (*2018) dvojčat to byl druhý porod. Otcem mláďat je 12letý samec, který v Ostravě pobývá od roku 2010. Zoo Ostrava chová pandy od roku 2007. 

Dvojčata byly samičky, ale z důvodu nebezpečí množení mezi příbuznými nemohly ve výběhu zůstat. Po osmi měsících tyto samičky šly do světa na jaře letošního roku. V rámci výměny zvířat mezi zoologickými zahradami nový domov našly v holandské Rotterdam Zoo.

Panda červená (Ailurus fulgens) je podle novějších studií jediným žijícím druhem z čeledi pandovití (Ailuridae), zatímco černobílá panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je ve skutečnosti specializovaným druhem medvěda z čeledi medvědovití (Ursidae). Panda červená je tajemná a plachá noční šelma. Obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně. I když jde o šelmu, v jejím jídelníčku převažuje rostlinná potrava – hlavně bambusové listy a výhonky. Kromě toho se živí i různými plody, příp. vejci ptáků a drobnými živočichy. Počet pand červených se odhaduje maximálně na 10 000 jedinců.

Situace těchto asijských šelem není v jejich domovině nijak příznivá a početnost volně žijící populace stále klesá, může se chov v zoologických zahradách stát v budoucnu poslední možností, jak tento druh zachovat pro příští generace.

"Naším snem a cílem je, aby se jednou v budoucnu mláďata, která se u nás narodí, mohla být vypouštěna zpátky do Himalájí." ZOO Ostrava

Při naší návštěvě ZOO jsem pandy nafotila: 

Do roku 2015 byla panda červená vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů v kategorii „zranitelný“. Po přehodnocení stavu ve volné přírodě ale výsledky výzkumu ukázaly, že se situace výrazně zhoršila. Panda červená tak byla přeřazena do kategorie „ohrožený“.

Pandy mají i "kamarádku" - kočičku, která tam u výběhu pand pobývala a vzájemně na sebe koukali.

Kdo by chtěl zabavit menší děti a vyrobit s nimi origami - pandu červenou z papíru, na videu je pomalý návod. Zdroj: denik.cz/regiony, idnes, Wikipedie, YouTube, supercoloring.com

 

  Lavička u pand.

Jako bonus omalovánky pandy červené k vytištění: